Referáty

Aeneas

Vergilius

Překlad Radovan Krátký

Aeneas, který ač nebyl původem Trojan, v Tróji žil i se svou manželkou Kreusou, synem Julem a otcem Anchisem. Aeneas hrdě bránil Tróju až do posledních okamžiků. Když už ale poznal, že je ztracena sebral svou rodinu a prchl z hořícího města. Řečtí vojáci si uprchlíků ale nemohli nevšimnout, a proto je začali pronásledovat. Aeneas se skryl v nedalekém opuštěném svatostánku bohyně Cereny. S ním se tam ukryla i spousta dalších uprchlíků. Najednou si Aeneas všiml, že s nimi není Kreusa a tak se jí vydal zpět do města hledat. Po chvíli hledání se mu zjevil její přízrak a Aeneas se velmi zarmoutil. Kreusa ho utěšovala a předpověšděla mu, že odjede z Troje a dlouho bude bloudit světem, až najde zemi,jež se zve Hesperia, kde založí na řece Thybris se svým lidem město, které se jednou stane slavným. Najde si tam novou ženu a novou vlast. Když se Aeneas vrátil do svatyně, bylo tam velké množství uprchlíků. Všichni měli strach a chtěli se připojit k Aeneovi na jeho odjezdu a tak ho zvolili svým vůdcem.

Aeneas tedy rozkázal ze sosen postavit lodě a příštího jara je spustili na vodu, aby opustili svou rodnou Iliadu. Utvořili loďstvo o dvaceti lodích a vypluli. První země ve které přistáli byla země Tháricie. Na planině mezi skálami založili tábor a cítili se v této zemi opravdu dobře. Aby mohl Aeneas rozdělat obětní ohěň, vypravil se do nedalekého lesa na dříví. Na pahorku začal kácet stromy, ale kdykoli zatnul sekeru, stromy začaly krvácet. Najednou se ozval hlas. Hlas patřil minulému králi této země, na jehož mohyle Aeneas stromy kácel. Vyprávěl mu, že byl zavražděn bratem své ženy, který porušil právo pohostinství. Pak mu král radil, aby sebral svůj lid, opustil tuto zemi a založil si město jinde. Aeaeas ač zarmoucen držel se jeho rady. Díky příznivému větru mohl Aeneas klidně plout až do Délu, posvátnému místu boha Apollina. Zde potkal i svého dávného přítele z válek, který mu předpověděl, že založí mocné město tam, odkud pochází jeho předkové. Anchises si vzpomene, že jejich předek pochází z Kréty. Vypraví se proto na Krétu. Ani tam jim ovšem město nevydrží a postihne ho morová rána. Aeneas se proto rozhodne opustit Krétu a znovu plout do Délu, tu mu však Penáty, které s sebou vezl už z Troady, řeknou, že jeho předkové nepochází jen z Kréty, ale i z Itálie, kam se má vypravit. Hned dalšího dne Aeneas se svým loďstvem odpluje hledat italskou zemi.Nepluje ovšem dlouho, neboť Junona, manželka nejvyššího boha, která kvůli jablku sváru na Trojany zanevřela, vzala Jupiterův blesk a rozpoutala velikou bouři. Díky této bouři se dostali na úrodné ostrovy s velkým množštví tučného skotu. Plni radosti si začli připravovat hostinu, než ale stihly cokoli pojíst, snesly se z hor okřídléné obludy s ptačími těly a všechno jim snědly. Tohle se opakovalo i podruhé když se trojané s jídlem schovali do jeskyň. To si ale trjoané nenechali líbit a s mečem v ruce zahnali Harpyje na utěk. Ty ale trojany ve zlosti proklely, že nezaloží město dřív, dokud hlady s jídlem nesnědí i stoly. Trojané se vypravili dál. Pluli rychle avšak na zimu se zastavili na mysu Aktiu. Na jaře vypluli zase dál a při plavbě kolem Epiru uviděli město navlas stejné jako trojský Pergam, proto tam rokázal Aeneas zakotvit a zjistit, kdo tam žije. Znovu se na své pouti setkal s přítelem Troady, tentokrát s Helénem. Ten mu také předpověděl založení města a dal mu rady, jak bezpečně plout. S bohatými dary se Aeneův lid vydal na další plavbu. Uspěšně se vyhnul mořským příšerám Skylle a Charybdě. Živi unikli Kyklopům a na svých lodích zachránili zapomenutého vojáka z Oddyseovy družiny. Aeneovo štěští ovšem nebylo po chuti bohyni Junoně a tak se mu pokusila obrovskou bouří znovu rozbít loďstvo. Když se jí ani to nepodařilo, navedla ho i jeho lid do Kartága. Kartageňci je vlídně přijali a Aeneas se brzy těšil z lásky jejich královny Didony. Tu se Aeneovi zjevil Merkur, posel bohů, a připomenul mu jeho poslání. Aeneas se rozhodl své poslání splnit a tak opustil Didonu. Ta to však nemohla snést a po prokletí Aenea se zabila. Na výročí smrti svého otce se Aeneas zastavil na Sicílii, kde byl Anchises pohřben, aby mu tam uspořádal výroční pohřební hry. Zatím co se muži na hrách bavili, ženy rozmrzelé věčným trmácením a vyprovokované poselkyní bohů v podobě jejich vůdkyně Beroe zapálily lodě. S Jovou pomocí se jich většinu podařilo zachránit. Aeneas, ale uvažoval, proč to ženy udělaly. Rozhodl, že kdo chce, ať zůstane na Sicílii a kdo chce, ať pokračuje s ním v hledáni nové vlasti. A tak stále menší řady trojských uprchlíků se vydali hledat novou vlast. Zanedlouho opravdu přistáli v italské zemi. Aeneas pamětiv věštce Heléna, vypravil se hledat věštkyni Sibyllu. S tou sešel do podsvětí, kde se setkal se svým otcem. Ten mu ukázal duše jeho nástupců, čekajících na zrození se, aby Aeneas uvěřil, že založit město je opravdu jeho poslání a aby vytrval do konce svých utrap. Když se Aeneas vrátil z podsvětí, rozkázal nalodit se plout dál, až k ustí velké řeky. Když na onu řeku narazili, vylodili se a na placky přinesené z lodi si nakladli čerstvého ovoce. Julus jako malý chlapec po jídle s radostí pověděl,,Tak jsme s ovocem snědli i stoly“ Tu Aeneovi svistlo a vyzval muže, aby zde začli stavět hradby svého města. Se sousedním králem Latinem se dohodl o půdě a Latinus mu, jak pravila věštba, přislíbil za ženu svou dceru Lavinii, která ale byla zasnoubená se sousedním králem Turnem. To byla příležitost pro Junonů. Poslala mezi italský lid fůrii Allektu. Ta prozradila Rutulovy Latinův zaměr s Laviníí, roznesvářila trojský a latinský lid. Latinové spolu s Rutuly a Etruským tyranem vyhlásili Aenovi válku. Aeneas se vypravil k Achajům a Etruskům hledat posily. Než se Aeneas vrátil propukla děsivá válka. Aeneas posily našel a přivedl ke svému novému městu. Prořídlé řady Latinů a Rutulů se zalekli a prchli. Na dvanáct dní byl mezi oběmi stranami uzavřen mír. Latinus svolal radu starších, aby se dohodli na dalším průběhu. Všichni chtěli Aeneovi dát zemi a uzavřít s ním mír, jediný Turnus, kterého Junona před Aeneovým hněvem ukryla na moře, byl pro boj, kterým se musí rozhodnout o ruce Lavinie. Po uplynutí dvanácti dní opět propukl boj. Když se po počátečních bojích Turnovo a Aeneovo vojsko postavili proti sobě, vojevůdcové se dohodli na osobním boji, bez ztrát na cizích životech. Věštec z davu shromážďeného před střetem ale porušil posvátná pravidla a oštěpem zabil jednoho z etruských vojevůdců. Propukla vřava, bez pravidel a velení.

Aeneas už omrzen boji se svým lidem vyšplhal na hradby Laurenta a prohlásil, že už má bojů dost a že město zničí. Tu vřava přestala. Turnus klekl na kolena a prosil Aenea o odpuštění a o smrt. Aeneas ho usmrtil, uzavřel s ostatními národy mír, pojmul za manželku Lavínii, založil město na Tibeře.

Related posts:

1. Buřiči a smíření – Viktor Dyk