Baar Jindřich Šimon - Cestou - referát
Cestou (U nás)
Jindřich Šimon Baar
Dne 14. října roku 1918 dopoledne pochovával starý Barvíř na klenečském hřbitově svou ženu. Naříkal, že ji po tolikaletém manželství ztratil a že se ani nedočkala toho, na co všichni netrpělivě čekali: svobody. Sousedé ho těšili, že svoboda je již na cestě z Ameriky k nám. Když odpoledním vlakem přijeli do Klenčí v radostné náladě dělníci z plzeňské škodovky, rozšířila se rychle zpráva, že v Plzni a Domažlicích již oslavují ukončení války. Nesmírná radost a nadšení zavládly v městečku. Objevily se prapory, zazněly výstřely a staří i mladí kupili se v zástup. Zakrátko se seřadil průvod, který procházel městem za zvuků hudby a zpěvu vlasteneckých písní. Chodskem zněla zase vítězná píseň svobody. Večer spěchal starý Barvíř na hřbitov, aby tam mrtvé ženě oznámil radostnou zprávu o svobodě. Pak vystoupil na Výhledy, kam se odebral již celý průvod. Zaplála tam vysoká hranice vstříc vrácené svobodě jako za dávných, hrdinných časů.
Tak přiletěla Svoboda ze západu do Čech, usedla si pod Čerchovem na Chodsku a teprve po čtrnácti dnech, které “Psohlavcům” byly velmi dlouhé, dne 28. října 1918 doletěla do Prahy.
