Candide
neboli optimismus
Voltaire
Přeložil Radovan Krátký
Candide byl prostoduchý nalezenec, vychovávaný v rodině barona Thunder-ten-Tronckha (Vestfálsko) domácím učitelem Panglosem, který mu vštípil názor, že svět kolem je nejlepší ze všech možných světů a nejlepší to je na zámku u hraběte.
Když ale Candide nevinně políbil ruku baronovy dcery Kunigundy, baron ho vyhnal ze zámku kopanci. Což ale prostoduchý hoch nesl jako vyhnání z ráje.
Candide měl hlad a nechal se najmout k vojsku Bulharů, kteří bojovali proti Abarům. Nepochopil, co se po něm chce a že se neswmí vzdalovat od pluku. A tak měl za dezertérství zastřelen, ale král Bulharů ho zachránil a necha ho pouze zbyčovat. Když nastala válka, Candide se ukryl a vyhnul se jí. Po všem stašném co viděl ve válce uprchl do Holandska, kde žebral, ale nikdo mu nic nedal. Smiloval se nad ním Jakub, naučil ho vyrábět pravé perské látky, dal mu najíst a zásobil ho penězi.
Candide ale dal peníze žebrákovi, ze kterého se vyklubal Panglos,který umíral na pohlavní chorobu od komorné Paquety. Vyprávěl mu, že baroni jsou po smrti, Kunigunda znásilněná a mrtvá a zámek vypálen Bulhary. Jakub Panglose vyléčil a udělal z něj účetního.Když ovšem musel jet do Lisabonu vzal Panglose i Candida s sebou.
Na moři byla bouře, v níž po rvačce na palubě Jakub utonul. V Lisabonu bylo zemětřesení, vylila se láva a zahynulo 30.000 lidí. Po zemětřesení círke upalovala kacíře. Chudí cizince uprostřed pobořeného města se jim hodili a tak Panglose oběsili ale Candida zachránila stařena. Odvedla ho ke Kunigundě, která znásilnění a probodení přežila. Zachránil ji prý bulharský kapitán, který ji znásilnil a když se jí nabažil, prodal ji židovi a ten si ji střídal s inkvizitorem. Candide je oba ze starchu zabil a s Kunigundou a stařenou utekli z města do Cádizu. Protože jim ale jakýsi závistivý mnich ukradl inkvizitorovi diamanty. Protože už neměli jak za co cestovat dál, Candide se dal k španělské armádě a i se svým plukem odplul do Buenos Aires. Na lodi si vyprávěli svá neštěstí.Ze stařeny se vyklubala princezna, dcera papeže Urbana X. a princezny z Palestriny. Měla před svatbou, ale snoubence ji otrávila žárlivá milenka, galéru přepadli piráti, prodali ji s matkou do otroctví do Maroka. Tam se o ně porvali na trhu, ženy roztrhali, zachránila se jen ona, našel ji Ital vykleštěnec a prodal ji bejovi do Alžíru, tam vypukl mor. Pak ji prodali ještě 6x, naposledy do Cařihradu – při hladomoru ji snědli půlku zadnice a potom ji prodali do Moskvy, odtud utekla. Sloužila v mnoha městech, až se dostala do Amsterodamu a potom zase na východ.
Když se dostali do Buenos Aires, šli hned navšítvit místního guvernéra, který se do zamiloval do Kunigundy, a když přišel soudce ztrestat vraha inkvizitora, Candide uprchl.
Cestou našel paraguajce Karakamba a byl představen jezuitovi – byl to bratr Kunigundy, který při masakru nebyl doma. Bratr mu nedovolil vzít si Kunigundu, proto ho Candide probodl a utekl pryč převlečený za jezuitu.
Na louce spatřil Candide s Karakambou dívky, jak je opice kousají do zadku, proto opice zabil, ale měl problém, protože to byli milenci těch dívek. Dívky to řekli doma – kmeni lidojedů, ti je chytli a přichystali si je k obědu. Ale Karakamba uměl jejich řeč a řekl jim, že nejsou jezuité, naopak Candide jednoho zabil, proto je lidojedi pustili.
Candide s Karakambou se záhadně a obtížně dostali do Eldoráda, kde se po zemi válelo zlato, smaragdy a rubíny, neměli tam soudce ani vězení, v hospodě se neplatilo a krále mohl každý políbit. Candide však musel jít za Kunigundou, proto král nechal udělat stroj, který je vynesl nad vysoké hory, co chránily Eldorádo před světem a s sebou jim dal rudé ovce, ověšené zlatem a poklady.
Cestou ovce ale zemřely hladem nebo jinak zahynuly a zůstaly jim jen 2 a s nimi vešli do Surinamu a tam uviděli černého otroka bez ruky a nohy. Ruku mu vzali jako daň na cukr a nohu, že chtěl utéci. Zde Candide říká, co je optimismus:
„Optimismus je takový zažraný názor, že všechno je dobré, i když je to špatné.“
Když se Candide dozvěděl, že Kunigunda je milenka guvernéra, poslal Karakamba s 2 milióny, aby ji vykoupil, že se sejdou v Benátkách.
Sám vzal 2 ovce, a že najme loď a počká na ni. Kapitán ale nalodil napřed ovce a ujel bez Candida. Candide byl zklamaný, proto hledal největšího ubožáka ve městě a našel Martina – učence, který se na všechno díval špatně. S ním nasedl na jinou loď do Bordeaux.
Loď lstivého kapitána byla potopena piráty, všichni zahynuli kromě jedné ovce, která se zachránila a vrátila se ke Candidovi.
Dojeli tedy so Bordeaux, potom do Paříže, kde Candide prohrál v kartách, vyspal se s markýzou a doplatil na abbého, který na něm vylákal peníze pro falešnou Kunigundu.
Candida uvěznili, ale zaplatil veliteli biřiců a ten ho nechal dopravit do Portmounthu a odtud jeli do Benátek.
Tam nebylo po Kunigundě ani Karakambovi ani památky, za to potkali Paquetu, dělala prostitutku a tahala se s mnichem Bonifácema chtěli jim darováním peněz přispěk k lepšímu životu.
Také navštívili boháče, co všechno měl a všechno ho také nudilo. V hospodě se setkali s šesti sesazenými vladaři – ruským carem Ivanem, sultánem Achmatem III., 2 polskými králi, anglickým Karlem Eduardem, korsickým Theodorem. Přijeli prý do Benátek tajně na karneval. Karakamba sloužil u jednoho z nich a řekl Candidovi, že o zlato ho připravili piráti, on i Kunigunda jsou otroci a Kunigunda je v Cařihradě. Candide se všemi jel okamžitě za ní, vykoupil 2 galejníky, ze kterých se vyklubali Panglos, kterého neoběsili a bratr Kunigundy, kterého nezabil. Vykoupil je stejně jako Karakamba a Kunigundu, která ale byla ošklivá a zlá. Candide ji stále miloval a chtěl po bratrovi požehnání, ten to odmítl kvůli jeho nízkému původu, proto ho zase Candide prodal na galeje. Dál za nimi přišla Paqueta s Bonifácem, všichni hospodařili a nudili se.
Potkali Turka, co hospodařil na malém políčku a říkal, že jen hospodářství je odvrátí od trojího zla – nudy, hříchů a nouze. A tak i oni hospodařili a žili šťastně až do smrti.
No comments yet.