Červená země - Jaroslav Bednář - referát
Červená země
Jaroslav Bednář
V ponurém prostředí polního lazaretu na jižní frontě, v ovzduší nemocničních zápachů a vzdechů raněných a umírajících vojáků Pavla Hrázká z Prahy prožívá svůj krátký životní román. Nastoupila v červenci 1918 ošetřovatelskou službu jako sestra Červeného kříže. Pro svůj milý zjev, soucitné srdce a laskavé ruce, ochotné pomoci každému trpícímu, Pavla požívá úcty a lásky pacientů. S jedním z nich posléze prožije nejednu milostnou chvíli. Když milý odjede do zákopů, Pavla koná dál své dílo obětavého milosrdenství. Jednoho dne pozná v umírajícím vojákovi, kterého s jinými přivezli do lazaretu, právě onoho, jenž v ní probudil ženu. Poněvadž ví, že bude matkou, rozhodne se, že se vrátí domů. Ale dřív, než může odjet, onemocní tyfem. Umírá téhož den, kdy do lazaretu radostná zpráva, že válka je skončena. Čeští vojáci, kteří tu s Pavlou viděli tolik hrůz a utrpení, klečí u jejího lože a pláčí. Na válečném hřbitově leží pochována sestra Pavla jako bezejmenná svatá mezi vojáky. Nad jejím mrtvím mládím je v české a italské řeči prostý nápis: „Mezi obvazy byla jsi nám andělem lásky; smrt zachvátila tě mezi námi … Zůstaň s námi, sestro!“
