Dolce farniente - Vítězslav Nezval - referát
Dolce farniente
Vítězslav Nezval
Ocitáme se uprostřed jednoho dne básníkova dětství - tehdy mu bylo pět let. V knize líčí svá vnitřní dobrodružství, „dolce farniente“, a duševní zážitky s přáním vybavit čtenářům obdobné situace z jejich vlastního mládí. Sotva otec odchází do školy, začínají chlapcovy hry. Napodobí známého ševce Jiráska, dramatizuje děj, který vidí v obrázkové knize, a hraje si s obsahem zásuvky. Stydí se za citové projevy a snaží se je obrátit v projevy hněvu. Cítí pudový odpor ke stáří – dílu smrti. Výklady babičky Filové budí v něm respekt ke katolické metafyzice, služka Kristyna ho upozorňuje na krásu katolického života, takže katolictví na něj má mocný estetický vliv. Miluje hudbu a při hře Chopina obdivuje akrobatiku prstů. V noci mívá ve spánku záchvaty hrůzy.
Prožívá dětskou lásku k starostově Anežce a Matyldě Němcové, s níž olizuje povidla. Mohutně na něj zapůsobila hra Psohlavci. Zprvu ho poutá barevná směsice divadelních kostýmů a tváří více než smysl slov, ale brzy se vžívá do děje, který potom doma s děvčátky dlouho napodobuje. Obě dívky zůstaly dlouho jeho přítelkyněmi.
Závěrem objasňuje básník své názory na umění.
Načítám ...