Francesca di Rimini - Silvio Pellico - referát
Francesca di Rimini
Silvio Pellico
V tomto dramatu básník zpracoval námět, jejž si vypůjčil z Dantovy Božské komedie. Knížata z Rimini a z Raveny vedou tuhý boj, v němž padne i syn knížete ravenského - rukou Paola, syna knížete z Rimini. Zanedlouho je vyhlášeno příměří a Quido z Ravenny dá – jelikož je to nezbytné – svoji dceru Francescu za manželku Lanciottovi, knížeti z Rimini. Francesca jen nerada svoluje k tomuto sňatku, protože miluje Paola, bratra Lanciottova; ale jelikož ví, že na jejím souhlasu závisí otcovo štěstí, svoluje k sňatku. Francesca se obává, aby její láska k Paolovi nenabyla ještě větších rozměrů, a aby zabránila svodům, předstírá, že Paola nenávidí, protože zabil jejího bratra. Lanciott těžce nese, že mezi Palem a Francescou vládne neshoda. Chce ji odstranit a pozve Paola k svému dvoru, z něhož byl Paolo přičiněním Francesci vypuzen. To se ale stane jemu i ostatním osudným. Potlačovaná láska propukne plnou silou, jakmile se dostane Paolo k Francesce. Francesca chce opustit dvůr svého manžela a vrátit se do Ravenny k otci. Lanciott nyní vidí, jak Francesca Paola miluje: probudí se v něm žárlivost a nechá svého bratra zavřít do žaláře. Paolovi se podaří z žaláře uprchnout a setká se s Francescou. Tu však přijde Lanciott; domnívaje se, že byl Francescou podváděn, probodne ji. Když pak tasí meč i proti bratrovi, vrhne se Paolo beze zbraně proti napřaženému meči a klesá mrtev vedle milované Francescy, bez níž nemá pro něho život ceny.
Načítám ...