Referáty

Havířská balada
Marie Majerová

Marie Majerová, prozaička a novinářka, se stala za minulého režimu přímo klasikem socialistického realismu. V jejích románech, povídkách, novelách a reportážích ovšem můžeme nalézt i hlubší sociální podtext a obraz doby hospodářské krize. Přesto knihy Marie Majerové z doby po druhé světové válce stojí už hluboko pod úrovní jejích dřívějších vrcholů.
Havířská balada patří k autorčiným nejvýznamnějším pracím, zároveň k nejznámějším novelám české literatury.
Její tři kapitoly se liší principem své umělecké výstavby. První má charakter vyprávění v první osobě – tzv. ich-forma. Jde o vnitřní monolog Rudly Hudce, kterému ve chvíli, kdy se cítí ohrožen prozrazením, prolétne hlavou celý jeho život od odchodu z Čech za prací do Německa. Druhá kapitola, přinášející Hudcovy osudy za první světové války, má formu objektivního autorského vyprávění. Třetí kapitola, v níž Hudcova žena vypráví o osudech rodiny po návratu do vlasti, je zvláštní formou dialogu, z něhož jsou repliky posluchačů Hudcovy ženy vynechány a čtenář si je domyslí jen z jejích reakcí. Má to kouzlo bezprostřednosti a Majerová tu mistrovským způsobem umělecky stylizuje hovorový jazyk.
Novela se odehrává v Čechách a v Německu – Sasku – v době před první světovou válkou a hospodářské krize.
Hlavní postavou novely je Rudolf Hudec, nejmladší bratr Hudce – policajta, který se objevil jako vedlejší postava v autorčině předchozím díle Siréna, odchází jako havíř Jan Zvonař (problémy se jménem měl kvůli rebeliím Hudců v Čechách) do Německa za prací. Je to čestný, pracovitý a poctivý muž. Brzy se ožení a s manželka Milkou začnou krásný a spokojený život. Milka je oddaná manželka, také hodná a pracovitá. Naneštěstí dojde ale k tragickým rodinným událostem – při důlním neštěstí zahyne nejstarší z jeho pěti synů, do toho přichází ještě období hospodářské krize, kdy prudce vzrůstá nezaměstnanost a chudoba. Hudcovým nastane těžký život, neboť se ocitají v naprosté bídě. Hudcovi psychicky pomáhá jeho oddaná manželka, která věrně stojí po jeho boku i v nejtěžších chvílích.
V kritickém období jim pomáhají také ostatní havíři, jejichž solidarita a přátelskost je v novele zvýrazněna. Nejblíže Hudcovi stojí jeho upřímný a nezištný přítel Milfajt.
I po návratu do vlasti musí rodina čelit trpké bídě.
Označení balada se týká jak zhuštěnosti a dramatičnosti podání, tak základní baladické situace konfliktu jedince se společenskou silou, v které se izolovaný jedinec nevyzná a proti níž je bezmocný.
To, čím Hudec v době nezaměstnanosti nejvíc trpí, není hmotná bída, ale pocit ponížení člověka, který byl vždycky pyšný na svou práci, a jehož ruce, dosud schopné plnohodnotné práce, jsou nyní nuceny žebrat.
Marie Majerová tak ve svém díle ukazuje otřesný obraz hornické bídy, zároveň však víru v nezlomné mravní hodnoty člověka a význam práce pro plnohodnotný lidský život.

Související referáty:

1. Rod Jurija Klemenčiče – Marie Gebauerová