Hordubal - Karel Čapek - referát

Hordubal
Karel Čapek

Juraj Hordubal se po osmi letech vrací z Ameriky do rodné podkarpatské dědinky Krivé. Poslal domů již pěknou hromádku dolarů a s sebou jich veze ještě 700. Těší se na svou ženu Polanu i dcerušku Hafii, na svá kamenitá políčka a rodný kraj. Jaké je však jeho zklamání! Žena ho vítá ledově, vyhýbá se mu, stěhuje se na půdu, dítě se ho bojí. Jeho hospodářství vede čeledín Štěpán Manya, divoký, osmahlý hoch, který je proměnil ve výnosný chov koní. Hordubal cítí stále více, že je tu zbytečným cizincem. Koňům nerozumí, políčka mu prodali, žena se zhlíží v čeledínovi, který tu dělá pána. Hordubal dochází útěchy jen u svých kraviček a vysoko na poloninách, kde velký mír naplňuje jeho duši. Tam vznikají v něm plány, jak zvelebit hospodářství i rodný kraj, ale pasivní, dobrácký snílek nedovede je uskutečnit.
Konečně se v hostinci dověděl o ženině nevěře. Hájí její čest a je v bitce těžce zraněn. Všechno jeho úsilí směřuje nyní k tomu, aby zachránil dobrou pověst své rodiny. Ve své nekonečné osamělosti odhadl správně situaci. Uvědomuje si věkový rozdíl mezi ním a manželkou, ví, že nemůže soupeřit s mladým čeledínem, třeba Manya, vyhýbající se pečlivě chlapské robotě, není podle jeho názoru pravým mužem. Vypovídá ho ze služby, a když Polana ze vzdoru zastavuje práci, pracuje do padnutí za všechny. Z lásky k Polaně znovu přijímá Manyu, aby však tím ženina pověst netrpěla, zasnoubí ho veřejně se svou mladičkou dcerou. Avšak čeledín není spokojen, bojí se výsměchu. Hordubal tedy ruší zasnoubení, vyhazuje Manyu, odkazuje své jmění Polaně pro věrnost a lásku, jak v závěti zdůrazňuje, a chce odejít z domu někam za prací.
Avšak smrt ukončila jeho záměry i zklamání. Za smrtelného zápasu s těžkým zánětem plic Manya za Polanina souhlasu vraždí umírajícího, chtěje se zmocnit jeho úspor. Soud, který potrestal oba viníky, byl současně soudem lidu, který tu odsoudil něco těžšího než zločin: hřích na člověku dobrém, který scházel žalem.