Jindrové - Karel Matěj Čapek Chod - referát
Jindrové
Karel Matěj Čapek - Chod
Jindrové jsou posledním Čapkovým románovým dílem. Ač není nesnadno v textu odhalit programově naturalistické rysy, jsou tyto cele podřízeny poselství lidskosti a velkomyslné slitovnosti, jímž kniha čtenáře obmýšlí.
Jindra prožije dětství v chudé rodině v Praze “na Františku”, až náhodou potká svého otce Jinřicha Paváka, jenž kdysi opustil jeho chudičkou matku, oženil se v cizině a vrátil se do vlasti, když svou choť kvůli (její) nevěře opustil. Ujme se synka a vychová ho. Jindra se stane slavným očním lékařem; vroucími vzpomínkami na zesnulou matku si upevní charakter. Ve válce slouží jako lékař v nemocnicích; za dovolené v Praze nevstane jednou v Obecním domě při zvuku rakouské hymny, neboť je zabrán do rozhovoru se svou snoubenkou, filosofkou a dcerou chudého zahradníka z Bráník Jiřinou. Následně je zatčen. Za trest je poslán jako prostý vojín na italskou frontu. Sejde se tam s bývalým kamarádem Lojzou Poniklým, kterému major nařídí, aby hlídal podezřelého Jindru. Před bitvou dodává major odvahy mladým českým nováčkům nabubřelou prolhanou řečí a slibuje, že se císař nechá korunovat svatováclavskou korunou, když budou Češi dobře bojovat. V bitvě je Lojza raněn a Jindra, který ho chce zachránit, je oslepen ohněm granátu. V italské nemocnici se Jindra setká se svou nevlastní matkou, druhdy krásnou, nyní značně rozložitou Mabel, která v lazaretu slouží jako ošetřovatelka. Oba potom odjedou do Prahy; ale utrpení Jindrovo dosud nemá konce. Pozná nevěru své snoubenky, pojme ji však za ženu a odpustí i otci. Naučí se tak sladkému citu odpuštění a slitování.
Načítám ...