Kniha lesů, vod a strání - S.K. Neumann - referát
Kniha lesů, vod a strání
Stanislav K. Neumann
Strašidla v kraji
Básník opustil město, ještě mu však v hlavě víří představy rozhoupaných boků tančících žen. Tu k němu dorazí vůně lesa, budící v něm představy trav a zřídel. Vše v něm harmonicky splývá v sladkou rozkoš. Projde lesem a vrací se zpět k dědině. Ještě se zastaví u krásné stoleté lípy a jeho zrak spočine na ohavném železném harampádí, které pochází z vesnice. Jsou to hnusná strašidla, číhají jako nakažené ženy, jako silniční vrazi na chodce.
Ryba
Básník chytil rybu. Vzpíná se mu, dusí se v žhavého objetí ruky. Básník v ní vidí něhu studených hlubin, svědka vodní pohádky. “Též jsme hmota, bratři jsme rodní.” Silnější bratr však zdvihl rybu ze zelenavého šera a mohl by ji nechat zahynout na suché a horké půdě. Ale vrhá ji zpět do řeky se slovy: “Život je přece příšerně krásný.”
Načítám ...