Referáty

Kytice z pověstí národních
Karel Jaromír Erben

Snad naše nejoblíbenější básnická sbírka 19. století. Dvanáct vynikajících balad uvedl K. J. Erben stejnojmennou vstupní básní. Mistr umělecké zkratky dokázal ve třech slokách zachytit báji vykládající původ slova mateřídouška. Ve zbývajících třech strofách vyjádřil obrazně svůj názor na dávný, až pohanský původ bájí, naznačil i básnický záměr díla a jeho na svou dobu odvážnou dedikaci (věnování) slovanským vlastencům. Básník poznal důvěrně české básně i pohádky, a proto toužil doplnit Čelakovského „Ohlasy“ promyšleným výběrem lidových námětů epických.
Sbírka zahrnula hlavní druhy lidové epiky. Nejpočetnější skupinu tvoří báje. Ty nejvíce odrážejí názor lidu na přírodu, v níž se člověk potýká s působením tajemných sil a bytostí (Polednice, Vodník, Vrba, Lilie, Holoubek, Svatební košile). Pro naše předky nebylo hranic mezi živým a neživým světem. A z pohanských mýtů přechází tato představa i do zlidovělé tradice křesťanské. Místní pověsti má za základ nejstarší balada Poklad s námětem Velkého pátku, kdy se odkrývají poklady. Pohádka, a to od Boženy Němcové, byla podkladem Zlatého kolovratu. Legenda barokně romantického ladění je základem Záhořova lože. Naše slovesnost je nadmíru bohata na různá proroctví ( Libušino, Sibylino, slepého mládence aj. ), úryvky z nich tvoří závěrečnou, vlastenecky povzbudivou, ale i kritickou báseň Věštkyně. Tuto pestrost rozmnožují i dramatické obrazy ze života s kresbou lidových obyčejů ( Štědrý den, Dceřina kletba ).
Sbírkou prolíná přísný lidový názor mravní. Za provinění přichází neúprosně trest. V křesťanské etice jej zmírňuje či odčiňuje pokání (Poklad, Svatební košile, Záhořovo lože). Erben vysoce ocenil společenské poslání ženy, zejména matky. Všechny skladby kromě Záhořova lože mají své ženské hrdinky. A nad velikostí i úskalími mateřské lásky se kniha zamýšlí ve většině baladických písní: už v úvodní báji etymologické, v baladách ¨Poklad, Polednice, Zlatý Kolovrat, v slavném Vodníkovi, v bájích Vrba i Lilie a velmi tvrdě v tragickém dialogu Dceřiny kletby. Erbenova poselství národu nás oslovují posud. V závěru Věštkyně čteme mj.: “ Nenaříkejte, neštěstí a osud / že vás tak tvrdě potkaly, / však naříkejte, že jste jimi posud / rozumnější se nestaly ! “ … “ Tisíc let ušlo, co své milé syny / svornosti učil Svatopluk, / však neproniknul dotud, do hodiny / moudrého slova zlatý zvuk ! „. Výstavbě klasických balad se u Erbena učili mnozí naši epikové: Neruda, Hálek, ale i Wolker. Zpěvnost, obraznost i dramatičnost Kytice inspirovala naše největší skladatele i výtvarníky (Dvořák, Fibich, Martinů, Aleš, Zrzavý, Procházka, Tesař aj. ).

Kytice
Karel Jaromír Erben
(v Praze, 1992, Mladá fronta)

Kytice čerpá z motivů lidových pověstí, pohádek, legend a písní.
Úvodní báseň Kytice vypráví o smrti matky, které se zželelo dětí a svou duši vdechla do kvítku mateřídoušky. Cyklus balad zahajuje Poklad. Matka musí volit mezi pokladem a dítětem a napodruhé se rozhodne správně – pro dítě. Motivem básně Svatební košile je pověst, že si milý o půlnoci přijde pro svou milou a odvede ji k sobě do hrobu. Cestou milá zahodila modlicí knížky, růženec i křížek a nechala si pouze dvě košile. Myslela však stále na Boha, a tak byla v umrlčí komoře ušetřena smrti. V krátké baladě Polednice matka straší dítě polednicí, ta vskutku přijde a matka omdlí, přitom dítě zadusí. Zlatý kolovrat je pohádkou o zlu a dobru. Macecha zabije Dorničku, nevlastní dceru, a vlastní dcera se stane královnou. Král vbrzku odjíždí do boje. Zatím lesní stařeček vymění královně zlatý kolovrat, přeslici a kužel za části těla Dorničky a živou vodou ji obživne. Po návratu z boje uslyší král příst zlatý kolovrat o zločinu macechy a její dcery, nechá je zahubit vlky a vezme si za ženu Dorničku. Štědrý den (další báseň) vypráví o tom, jak Marie a Hana zkoumaly v rybníce svou budoucnost. Předpověď se vyplnila, Hana se vdala a Marie umřela. V baladě Holoubek spáchá žena sebevraždu, protože neunese výčitky svědomí, že zabila manžela jedem. Podruhé se vdala, ale holoubek nad hrobem jí její zločin připomenul. V legendě Záhořovo lože jde poutník vstříc svému osudu. Jeho otec ho kvůli majetku upsal ďáblu. Potká obra (Lesní muž). Ten ho nezavraždí jako ostatní, ale musí mu slíbit, pokud se z pekla dostane, že mu vše povypráví. Docílil vrácení otcova úpisu teprve tehdy, když ďáblovi pohrozil Záhořovým ložem. Obr se též jmenuje Záhoř, zalekne se božího hněvu a 90 let prosí o odpuštění. Z obrova kyje vyrostla jabloň, jež nese zlaté jablka. Z poutníka se stal biskup. Když Záhoř promluvil k jinochovi, který biskupa doprovázel, tak biskup poznal, že Bůh jeho i Záhoře povolal k sobě. Proměnili se ve dvě holubice. Další balada nese název Vodník. Vypráví o tom, jak si vodník šil boty a šaty na svou svatbu. Matka po zlém snu nechtěla pustit dceru k jezeru, ale ta neposlechla a vodník se jí zmocnil. Měla s ním chlapečka, ale nebyla šťastná. Vymohla si návštěvu matky. Ta ji nechce pustit zpátky a vodník se pomstí tím, že položí rozseknutého chlapečka před dveře. V baladě Vrba žije žena pouze ve dne, v noci jako by byla mrtvá, protože duši má v bílé vrbě. Proto manžel vrbu setne, zároveň však jeho žena zemře. Mrtvá vrba mu šeptá, aby z jejího dřeva dal sirotkovi udělat kolébku a později píšťalku, kterou se bude matka s dítětem domlouvat. V baladě Lilie se panna po smrti promění v lilii. Pouze v noci je z ní zase dívka. To objeví pán, vezme si ji za ženu a mají spolu dítě. Musí však žít v komnatě bez slunečního světla. Když pán odjede do boje, jeho matka nechá komnatu pobořit a žena i s dítětem na světle zahynou. V baladě Dceřina kletba se chce dívka oběsit, protože zabila své nevlastní děťátko. Obviňuje svého milence i svou matku, že ji neohlídali. Báseň Věštkyně, která knihu uzavírá, vypráví rozličná proroctví, např. O Přemyslu Oráči, Libuši, Bruncvíkovi a dalších známých mytických i skutečných osobnostech.

Related posts:

1. Karel Havlíček Borovský – satiry
2. Lída – Karel Čapek
3. Tyrolské elegie – Karel Havlíček Borovský
4. Král Lávra – Karel Havlíček Borovský
5. Továrna na absolutno – Karel Čapek