Mé Čechy a jiné básně - Antonín Macek - referát
Mé Čechy a jiné básně
Antonín Macek
Obsah:
Mé Čechy
Básník kráčí českou půdou od severu k jihu, od východu k západu. Od vražedných dolů a továren, od chudých krkonošských chatek kráčí k jihu, k zádumčivým rybníkům, do kraje náboženských snílků a slyší zemi zpívat vášnivou nenávistí. Vzpomíná na slavnou minulost Čech a pevně doufá, že jednou nad nimi zase zazáří slunce štěstí. “Mé Čechy!”, znělo jako “Má lásko!”
Na rozhraní
Básník připodobňuje český národ ke stromu, který vyrostl na rozhraní dvou sfér, mezi říší mlh a bojovných bohů a krajem slunce dobrého a jasného. Sekera se nedotkne jeho kmene, ale ani smutné umírání.
Mému dítěti
Básník chce v nitru svého syna zabít otroka, aby se stal milencem svobody, aby bolest vychovala a zjemnila jeho bytost. Chce, aby bylo jeho pýchou, že se narodil Čechem, aby hleděl všem mocnějším zpříma do očí a žil krásný, plný a dlouhý život. Podle básníka může do ráje jen ten, kdo nejdřív stvoří ráj ve svém srdci. Nechť miluje vzdorné básníky a setká-li se na životní dráze se ženou, nechť je to bytost volná, která ho nebude chtít zotročit.
Načítám ...