Mor ho! - Samo Chalupka - referát

Mor ho!
Samo Chalupka

Římský císař se se svým vojskem přibližoval ke Slovensku, aby už tak dost zkoušený slovenský lid připravil i o svobodu. Slováci mu naproti vyslali delegaci s chlebem a solí do císařova tábora.
Slováci nechtěli vyvolávat zbytečný konflikt, a tak začali císaři popisovat mírumilovnou a pohostinnou povahu svého národa. Se strachem se císaře zeptali, s jakým úmyslem táhne na jejich území, zda si je chce násilím podrobit, a nebo s nimi žít v míru a spolupráci. Jestli táhne s mečem, pak se proti němu s mečem také postaví, jestli nese palmu míru, pak i oni přijdou k němu v míru.
Přáli císaři přízeň bohů a nabízeli mu odznaky své vlády. Císař ale boží dary odmítl a pyšně se na Slováky rozkřikl. Křičel na ně, protože ho rozhořčilo, že mu Slováci nabízejí vládu nad svým národem, když on už vládne celému světu. Každý národ, který se proti němu postavil s mečem v ruce, byl zotročen nebo zničen, tak ať i Slováci skloní hlavy.
To už Slováky urazilo a vytáhli proto meče, aby císaře popravili. Ten se jim ale nepostavil, zbaběle se vrhnul mezi své stráže a křičel, ať Slováky pobijí. Stráže nebyli příliš nadšené, ale nakonec raději uposlechli císařova rozkazu a nastal krutý boj. Vrhli se doprostřed hloučku Slováků a začala nemilosrdná řež.
Slováci bojovali ze všech sil, odvážně a jako jeden muž. Pobili mnoho nepřátel, protože dobře věděli, za co bojují, a co se stane, pokud se nechají porazit. V očích měli strašlivý hněv oheň. Všichni začali křičet strašné heslo „Mor ho!“ a znovu a znovu se vrhali proti římské přesile.
I přes své odhodlání a odvahu byli nakonec všichni do jednoho pobiti. Zemřeli v nerovném boji, ale jejich smrt byla čestná a hrdinská.