Mrtvé duše
Nikolaj Vasiljevič Gogol
Obsah:
Ruští statkáři se před selsko reformou roku 1861 cenili podle duší, t. j. podle počtu sedláků, které měli na statcích. Duše mohli prodat nebo zastavit jako jiný majetek. Daně se platili podle občasného sčítání obyvatel, ale platily se i za sedláky, kteří po sestavení seznamů zemřeli, tedy za mrtvé duše. Zato se nepočítaly děti po sestavení seznamů narozené. Ale statkáře mrzelo platit za mrtvé duše a rádi se zbavovali povinnosti platit za ně a prodávali je nebo vyměňovali, aby měli duší k zdanění méně. Na těchto obchodech s prodejem mrtvých duší založil svou cestu k zbohatnutí kolegiální rada Čičikova.
I. Čičikov pocházel ze zchudlé rodiny šlechtické. Když ho otec odvážel na studie, dal mu pro život cennou radu: Važ si kopejky. Přítel tě v nouzi opustí, kopejka ti pomůže. Čičikov se podle toho řídil. Za peníze udělal všecko. Tak se pěkně protloukls tudiemi, apk se stal úředníkem, dvořil se nehezké dceři svého představeného, až se domohl teplého místečka, a dívku nechal sedět. To už měl cestu k postupu zabezpečenu. Pak se zapletl do aféry při nákladné státní stavbě, poté byl celním úředníkem, při čems i nacpal kapsu a chytře se vymkl trestnímu stíhání. Musil však úřad opustit, i dal se do obchodování s mrtvými dušemi. S lidmi dovedl jednat velmi obratně a měl brzy úspěchy. Statkář Manilov mu duše zkrátka daroval. Nozdrev byl karbaník a piják, u toho ne zrovna dobře pochodil, zato rozvážlivý Sobakevič byl jeho chováním tak nadšen, že jej nazval velmi příjemným člověkem.Vznikly sice pochybnosti o správnosti těchto obchodů, ale Sobakevič se Čičikova zastal, že kupuje duše kamsi do chersonské guberia, a bylo zase dobře. Nozdrev na gubernátorském plesu, kam byl Čičikov také pozván, odhalil jeho podvody, a když se mezi dámami roznesl podivný klep, že Čičikov kupuje mrtvé duše, aby tak odvrátil pozornost od svého úmyslu unést gubernátorovu dceru, v jěstě vznikly ještě horší pověsti, že Čičikov je snad hledaný penězokaz a loupežník, a Čičikovi nezbylo než spasit se útěkem.
II. I pak šel Čičikov cestou podvodů. Prostoduchého statkáře Těntětnikova omámí tak, že mu Těntětnikov postoupí celý svůj statek. Pak navštíví labužníka Pětucha, jenž chce pronajmout statek, aby mohl do Moskvy, kde se mají dobře. Plukovník Koškarev na svém statku tak důkaldně úřaduje, že má už i mrtvé duše zastaveny. Pak pozná Chlobujeva, jenž má bohatou tetu. Teta chce jmění několika milionů odkázat klášteru a neteřím. Čičikov její závěť zfalšuje, podvod je však odhalen, přijde se i na ostatní jeho podvody a Čičikov se octne v rukou spravedlnosti. Byl yb zcela uvázl, ale tu se ho ujme z křesˇatnské lásky milionář Muzarov a obrátí jej na lepší, poctivou cestu. Na další zbytek života mu dává radu: „Nemyslete na mrtvé duše, myslete na duši svou a dejte se jinou cestou!“
No comments yet.