Na vlnách - Adolf Heyduk - referát
Na vlnách
Adolf Heyduk
Polesný dostane z Kavkazu dopis od přítele, aby mu poslal dceru, kterou měl u sebe jako schovanku. Polesných se s Evou loučili jen velice neradi, ale ještě těžší bylo její loučení s Ivanem, který ji velice miloval.
Ivan podle otcova přání doprovodil Evu až na břeh Černého moře, kde ji odevzdal pod ochranu kapitánovi, příteli jejího otce. Nastalo další srdceryvné loučení, po kterém se od sebe oba mladí zamilovaní lidé nemohli odtrhnout. Kapitán to nakonec nevydržel, odtrhl je od sebe a Evu doslova odvlekl na loď.
Evě měl na lodi posluhovat mladý plavčík Saša. Když viděl, jak moc se jí stýská po severu, přinesl jí v květináči jedličku a vůbec se ji snažil všemožně rozveselit, ale vše bylo marné. Trochu se mu to však přeci jen podařilo. Eva si časem všimla, že Saša je Ivanovi také trochu podobný.
Po nějakém čase stráveném na lodi bolestná vzpomínka na Ivana pomalu ustupovala náklonnosti k Sašovi, který se do ní očividně zamiloval. Jednoho dne se ale na moři strhla obrovská bouře. Loď ztroskotala a Saša s nasazením vlastního života zachránil Evu na malém člunu právě ve chvíli, kdy si pro ni přijížděl její otec.
Saša byl během bouře těžce zraněn a brzy skonal. Eva opět upadla do hlubokého smutku. Na Sašově hrobě zasadila jedličku, kterou od něj dostala cestou na lodi. Po nějaké době přijel na Kavkaz Ivan, který už bez Evy nemohl v Čechách vydržet. Odvezl si ji proto ssebou zpět do vlasti.
Evin otec mezitím zemřel a byl pochován spolu se svým přítelem kapitánem, jehož tělo rozbouřené moře vyvrhlo na břeh až po několika dnech. Ivan žil s Evou v lesích šťastně a bezstarostně až do smrti. Měli spolu krásného hošíka a často vzpomínali na Kavkaz, Sašovu obětavost i na mrtvé rodiče.
