Největší z pierotů - František Kožík - referát
Největší z pierotů
František Kožík
Obsah:
Po otci Čech, po matce Francouz vyrůstá malý Jan Kašpar Deburau (pravým jménem Dvořák) v prostředí komediantském jako nejmladší člen četné rodiny, jejíž hlavou je Jan Dvořák, vysloužilý voják, později artista a potulný komediant. Jan Dvořák vychová své děti jako artisty a po dlouhých toulkách Evropou zakotví posléze Dvořákova rodina v Paříži, a tak se dostane Jan Kašpar, jež prošel nejen vzdálenost mezi českým Kolínem a Paříží, ale i očistcem ústrků a ran pro svou neobratnost v chození po provaze, konečně do Paříže, která jej přijme chladně a nevšímavě, ale po letech jej zahrne slávou a nadšením. Jan Kašpar dospívá a zamiluje si Francii i její lid, ale hlavně jejího, tehdy největšího hrdinu – Napoleona. V koutku jeho duše však trvá vzpomínka na rodné Čechy a po celý další život se též ke svému češství hrdě a s láskou hlásí. Absolvoval četná představení pod širým nebem, potom se mu však naskytne příležitost, za pomoci jeho přítele Evžena Huga, že by mohl hrát na jevišti opravdového divadla, kde by měl sehrát menší úložku ve skákavé pantomimě. Kašpar zůstane v divadle „U provazolezců“ trvale, ale, ač se snaží, seč je, přece nedojde ocenění a jsou mu přidělovány vždy jen podřadné role. A tak Kašpar, živořící za bídný plat a beznadějný svou nemohoucností, se odhodlá k sebevraždě. Do Seiny se vrhá člověk rozervaný, nevěřící ani v lidi, ani ve své umění, syt života, který se až dosud choval k němu macešsky a krutě. Ale z řeky, zachráněn dvěma pobudy dobrého srdce, vychází Jan Kašpar Deburau – „Největší z pierotů“, kterého si Paříž zamilovala a kterého nejpřednější z jejích slavných lidí zahrnovali svou přízní. Kašpar se nyní znovu pouští v zápas se životem a vítězí. Získává vše, co mu bylo dosud odpíráno; porozumění, obdiv, přátelé i lásku. Vzkřísí znovu italského pierota, které si pro jeho prostotu obecenstvo brzo zamiluje, protože je tak lidský a přirozený. Svou výmluvnou mimikou okouzlí diváky a získává jejich srdce. Skromný a nenáročný Kašpar není však tak dokonale šťasten, jak by měl být člověk, rozdávající stále jen radost a dobrou náladu jiným. Nevěra jeho ženy a později láska k Marii Duplessiově, slavné „Dámě s kameliemi“, která jej rovněž opustí, se dotkne krutě jeho citlivé a upřímné duše. Na vrcholu slávy počítá ke svým přátelům V. Huga, J. Janina, A. de Musette, G. Snadovou a jiné slavné představitele francouzského písemnictví, kteří plně ocenili jeho uměleckou hodnotu a jeho ryzí povahu. Jeho milovaný lid však – pro nějž vlastně pierota stvořil – zavrhuje jej po menší roztržce, při níž Kašpar zraní utrhačného mladíka, který se posmívá památce Napoleonově, a tím rozzlobí jeho velikého ctitele Deburau. Deburau je zatčen a po návratu z vězení se snaží znovu oživit Pierota, avšak je starý a nemocen, v polovině představení dobrovolně opouští jeviště. Umírá poměrně mladý a poslední jeho myšlenky zabloudí v blouznění do rodný Čech, které miloval, ale už nikdy nespatřil. Na jeho hrobě je prostý nápis: „Zde leží ten, jenž řekl vše, ač nikdy nepromluvil“.
Načítám ...
janina komentoval(a) referát Největší z pierotů - František Kožík
Nejpovedenější obsah jaký jsme na netu našla, vážně to zaslouží velikou poklonu, je celkem dost podroibný… prostě je tam všechno co má být výýborný, úžasný, vážně pic
janica komentoval(a) referát Největší z pierotů - František Kožík
no nic moc… pierot to na hrobu napsané nemá..asik jsi to nečetla i s epilogem,co ???