Paní fabrikantová - Gustav Pflegel Moravský - referát
Paní fabrikantová
Gustav Pflegel Moravský
V krkonošském lázeňském městě se sešla veselá společnost, v níž byli i major Wetzdorf a baronka Olivie Rolandová. Wetzdorf pozval do lázní hraběte Alberta Libenického, který převzal rozsáhlé rodinné statky a zanechal slibně se rozvíjející kariéry u armády, aby se o dědictví staral.
V lázních se zamiloval do krásné, ale bezcitné Olivie. Ta byla sirotek po jistém generálovi a žila s matkou malého důchodu. Wetzdorf před ní přítele sice varoval, ten si ale z jeho hrozeb nic nedělal. Blízko městečka byla přádelna továrníka Šebora. Ten býval kdysi dělníkem v přádelně, ale byl tak schopný a pracovitý, že se stal společníkem majitele a posléze získal přádelnu celou.
Jeho žena Božena pracovala také odjakživa v prádelně. Zalíbila se Šeborovi, který ji nechal čtyři roky studovat a potom si ji vzal za ženu. Měli spolu dvě děti. Major s Albertem navštívili přádelnu, kde potkali mladou paní. Albertovi se ihned tak zalíbila, že zapomněl na baronku Olivii a koupil v sousedství zámek i s pozemky, aby byl Boženě blíž. Také vstoupil do Šeborova podniku jako společník.
Olivie se mezitím provdala za starého knížete Calvacina. Jednou s ním přijela do Albertova zámku, aby mu manžela představila. Zároveň hraběte poprosila, aby s nimi jel do přádelny k paní Šeborové. Když se všichni sešli, řekla jí Olivie, že celé město mluví o skandálu – vztahu paní Šeborové s Albertem. Paní se rozhněvala a slíbila si, že se už nikdy s Libenickým nesetká.
U hraběte Alberta byl jednou hon a přijeli i Šeborovi. Večer se šli všichni projít a jednu chvíli zůstali Božena s Albertem sami. Vtom ale přijel major Wetzdorf a paní je požádala, aby se šli projet na lodičkách. Sama jela první, ale uprostřed rybníka loďku sama schválně převrhla. Když k ní vyděšení Albert s Wetzdorfem přiveslovali, skočil Albert do vody a vytáhl ji na břeh.
Šeborová byla ale už po smrti, utopila se. Tak alespoň zachránila čest své rodiny a dobrou pověst domu i dětí.
