Povídky Malostranské - Jan Neruda - referát
Malostranské povídky
Jan Neruda
(v Praze, 1981, Odeon)
Obsah:
Jan Neruda patří k největším a nejčtenějším českým spisovatelům. Plným právem, neboť jeho dílo jak svou všestranností, tak hloubkou citu a bystrostí pohledu má ve vývoji naší novodobé literatury trvalý význam a zaslouží si pozornost každé generace.
Jazyk, který Neruda používá je pro naši generaci, již hodně vzdálenou od doby, kdy spisovatel žil, dosti složitý. Často se mi stávalo, že jsem musel číst jednu pasáž dvakrát, abych pochopil její skrytý smysl.
Autor žil na Malé Straně přes pětatřicet let a během této doby sesbíral řadu pikantních příběhů, které pak vydal v knize Malostranské povídky. Právě v této knize se snaží popsat život běžného dne na Malé Straně. Základní motivem je boj mezi mladými a zastánci starých pořádků. Neruda kritizuje a napadá především lidi, kteří jsou pod maskou vznešenosti lakotní, pokrytečtí a záleží jim pouze na tom „aby jim z toho nepošli zisky“.
Kniha se skládá ze třinácti povídek a každá z nich je něčím charakteristická. Týden v tichém domě (povídka první) pojednává o rodině domácího pana Ebera. Pan Eber pracuje v radě za skromný plat, a proto si jeho manželka musí přivydělávat šitím do komisy, což úzkostlivě tají. Jejich dcera Matylda si chce vzít starého nadporučíka Kořínka, ten je jí však nevěrný. Paní Bavorová a její syn Václav jsou chudí, ale čestní lidé. Paní Bavorová souží u staré panny Žanynky až do její smrti. Při pohřbu ji však o místo v kočáře připraví hostinská se slovy - já jsem měšťanka. Paní Bavorová jde pyšně se svým synem za kočárem. Její syn Václav, student, si přivydělává v úřadě u pana Ebra. Je však vyhozen kvůli satirickým veršům, které útočily proti tehdejší vládě. Lyrické básně dá přečíst panu doktorovi v domě. Ten je chce využít pro získání citu panny Josefínky. Ta si však bere strojvůdce. Doktor je lapen do sítí paní Lakmusové pro její dceru Klárku. Václav Bavor dává doktorovi přečíst svou první novelu.
Další povídky O měkkém srdci paní Rusky vypráví o tom, jak tuto ženu dojímaly pohřby. V povídce Večerní šplechty si studenti povídají o dívkách a o studentském životě. Zajímavá je také povídka Doktor Kazisvět. Hlavní postava lékař Heribert je nazýván Kazisvětem, neboť nikdy neléčil. Pouze jednou použil své znalosti a to při dosti kuriózním případu. Jedou když se procházel po Malé Straně, šel okolo pohřebního průvodu, když míjel rakev, tak se z ní vymrštila ruka. Doktor Heribert poznal, že se jedná o strnulost a ne smrt.
Načítám ...