Řešany - Karel Matěj Čapek Chod - referát
Řešany
Karel Matěj Čapek - Chod
Obsah:
Sochař Vilém Rozkoč se vrací z ciziny do vlasti. V jedné pohraniční stanici ujel mu při návratu vlak; Rozkoč spěchá v krupobití za ním, nachladí se, onemocní a procitne po těžkých tyfových horečkách v řešanské nemocnici. Řešany mají na něj trapnou vzpomínku. Modeloval jim nedávno sochu děkana Vašaty, řešanského lidumila, odlitek však zničil jako plagiát. Rozkoč nedodržel tehdy smlouvy a z Řešan uprchl. Nyní, zdráv tělesně i duševně, zavazuje se dílo dokončit, avšak obec svěřila mu jiné dílo – vytvořil památník světové války a Rozkoč se pustí s chutí do práce.
Současně však uzrává v něm plán nové práce. Slyšel na místní akademii Smetanovu Vltavu, hranou na harfu slepou novickou Anežkou. Tak vzniká v něm tvůrčí námět v sousoší Smetana a jeho múza. Rozkoč pracuje na něm horečně, slepá novicka je mu modelem múzy. Rozkočův hlas připomíná jí zemřelého milence. V ilusi, že jedná se svým milým, překonává veškerý ostych a dává se plně do jeho služeb.
Obě práce zjednali Rozkočovi slavné jméno a místo asistenta na pražské umělecko-průmyslové škole. Byl již také svrchovaný čas. Maloměstské řešanské poměry se mu zcela zprotivily, je rád, že odtamtud vybředl, třeba krátký, náhodný pobyt v nich založil jeho uměleckou slávu. Jedinou památkou na Řešany je jeho choť, plavovalsá mlynářova Markétka, kterou si odtamtud odvedl.
