Škola mého života (Kniha snů) – William S. Burroughs

Škola mého života (Kniha snů)
William Seward Burroughs

Útržkovitě členěná kniha Škola mého života nese přiléhavější podtitul Kniha snů. Burroughs ji napsal v roce 1995, tedy pouhé dva roky před svou smrtí. Jde o sbírku autorových snů a narkomanských vizí, které se mu zdály během celého života.
Stovky snových zážitků vytvářejí znepokojivou a pestrou mozaiku hrůzných, apokalyptických i krásných vizí a zážitků. Ty samy o sobě zpochybňují strukturu každodenní reality. Jejich halucinační vyznění je navíc umocňováno metodou střihu, kterou autor ve svých knihách hojně využíval. Tím je atmosféra snu dokonale umocněna.
Často se zde objevují motivy smrti, násilí, ponížení, zvůle a neomezené moci systému, kterými byl Burroughs odjakživa fascinován. Ve všech snech zachovává autor přísně snové členění a prvky, čímž vzniká dojem skutečných snů – všechny příběhy jsou roztříštěné, bez začátku a konce, surrealisticky vyznívající.

některé z Burroughsových snů:
- leží v popravčí cele spolu s několika dalšími odsouzenými na železných palandách z pletiva. Do místnosti vejde popravčí – trpaslík – a nese kyanidová vejce. Burroughse ještě s jedním vězněm napadne ponořit hlavu do dřezu, aby unikli smrtícímu plynu. Čekají, až se opět otevřou dveře.
- autor sedí společně s několika dalšími lidmi mezi podivnými kulisami. V místnosti je bazén zapáchající stojaté vody, na druhé hnědá sladká vejce, po kterých bolí zuby. Do místnosti vstoupí člověk s nedokončeným revolverem, ze kterého se řine nepochopitelná změt pružin, šroubů a lesknoucích se ocelových součástek.
- vylézá z pokoje ven oknem aby se podíval na divadelní představení, které se má brzy konat. Někdo mu řekne, že představení ještě nedorazilo. Zachvátí ho podivný strach, že se probudí a zjistí že to byl jen sen. Poté se skutečně probudí ve své posteli a uvědomí si, že sen o šedivém a prázdném městě byl skutečnější než jeho reálná existence a život.
- Burroughs je v temné místnosti, má na sobě černé šaty a jeho tvář je zářivě bílá. Její jednotlivé rysy ale nejde rozeznat. Dívá se do zrcadla a obraz v něm k něm vztáhne černé paže. S křikem a hrůzou se probouzí.