Smrt Jánošíkova - Jan Botto - referát
Smrt Jánošíkova
Jan Botto
Jánošík byl legendárním ochráncem slovenského lidu v dobách, kdy byl nejhůře utiskovaný a vykořisťovaný. Měl kolem sebe družinu dvanácti odvážných a silných chlapců, kteří byli všichni stejně odhodlaní jako sám Jánošík. Chodili po kraji a pomáhali chudým proti útlaku a robotě ze strany bezohledných pánů, ale především bohaté okrádali a zesměšňovali a jejich majetek pak rozdávali chudým.
Kdekoliv se Jánošík se svou pověstnou družinou objevil, tam ihned zavládl klid a pořádek. Čím větší byla láska prostých lidí k Jánošíkově tlupě, tím větší byla také nenávist pánů vůči němu. Jánošík a jeho tlupa totiž neustále procházeli Slovenskem a napravovali křivdy, kterých se na prostém lidu vrchnost dopouštěla.
Brali bohatým a dávali chudým, a proto je páni chtěli co nejdříve pochytat a zbavit se jich. Stále se jim to však nedařilo, ať zkoušeli co zkoušeli, stále jim zbojníci unikali. Jánošík byl totiž pod ochranou silného kouzla – byl zcela nezranitelný, jediné místo, kde mu mohli ublížit, byl jeho pás.
Jednou Jánošík seděl v krčmě a popíjel, když tu ho najednou obklíčili drábové. Byl by se osvobodil sám, ale jedna stařen drábům poradila, aby pod Jánošíka nasypali hrách. Nakonec už téměř utekl, ale baba jim opět poradila – řekla jim, kde je zranitelný. Střelili ho proto do pásu. Ten upadl na zem a pak už pro dráby nebylo těžké Jánošíka chytit, spoutat a vsadit do přísně hlídaného vězení.
Když to uslyšela jeho milenka Elena, raději se utopila v Dunaji. Jánošík už měl být oběšen, ale na poslední chvíli pro něj přišla milost od císaře, který se bál jeho vlivu. Jánošík ale milost odmítl a byl oběšen za jedno žebro. Měl v horách velké poklady, ale nikdy nevyzradil kde, aby je zachoval pro chudé.
Načítám ...