Pohoda ve škole

Spartakus – smrtí boj nekončí
Jarmila Loukotková
1982, Práce, v Praze

Obsah:
Román Smrtí boj nekončí je druhým, samostatným dílem o otroku Spartakovi a jeho povstání.
První díl, nazvaný Před námi boj, sleduje vzpouru otroka a gladiátora Spartaka, který s ostatními otroky pobije dozorce a uprchne do hor. Když se o této vzpouře dozvědí ostatní otroci po celé zemi, následují Spartakova příkladu a spoje se sním v horách. Tato armáda otroků dobývá jedno vítězství za druhým, ale nakonec je poražena. První díl končí ukřižováním šesti tisíc zajatých otroků a Spartakovou smrtí.
Druhý díl – Smrtí boj nekončí – nás nejdříve zavede do hor v okolí Trasimenského jezera, kde se shromažďují zbytky otrockých vojsk.
Hlavním hrdinou je bývalý Spartakův přítel Gavius. Gaviovi se podaří utéct z lomu v Syrakusách a dostat se na Sicílii, odkud se záhy vrací do Itálie. Zde v horách vyhledá zbylé otroky a stane se jejich vůdcem. Podaří se mu vybudovat silnou otrockou armádu, která dokonce obsadí několik italských měst. On sám se usadí v Thuriích a udržuje spojení s ostatními městy. Pak však dojde k první porážce otrockých vojsk – římské legie, veden ctižádostivým vojevůdcem Pompeiem porazí u Erturie nepřipravené otrocké vojsko. Poté dojde ke zradě a jedno z otrockých měst padne do rukou Římanů.
Vzpoura, která se mezitím rozhořela na Sicílii, je potlačena mladým místodržitelem Luciem Caecilem Mettellem. On sám je zde velmi zajímavou postavou. Přestože pochází z významného patricijského rodu, ví, že otroci jsou v právu a chtějí pouze svobodu a spravedlnost. Před rozhodnou bitkou se mu většina otroků vzdá. Lucius se na poslední chvíli rozhodne, že nechá otroky uprchnout, ale již je pozdě. Několikanásobná přesila Římanů rozpráší otrocké vojsko do posledního muže.
Jen jedno město dosud odolává – Auskulum, kam Gavius přešel z Thurií, protože se pohádal s vůdcem otroků Massinissou, který se nechal zmámit mocí a bohatstvím a vydal město do rukou Římanů. V auskulu žije několik tisíc otroků. Ti se pod Gaviovým vedením dostanou do přístavu Ravenny, kde se zmocní válečných lodí a vydají se na dlouhou cestu za svobodou.
Tento velkolepý román není jen kronikou jednoho povstání, ale nese v sobě velmi vznešené a důležité poselství i pro současnost. Nejlépe to asi vystihuje věta, kterou pronesl Gavius: „Řím vám zadarmo svobodu nedá,musíte si ji od něho vzít!“ Svoboda nepřijde sama, musí se pro ni trpět, prolévat krev i umírat. Svoboda je cennější než lidský život, a proto ten, kdo zemře v boji za svobodu a spravedlnost, nezemře zbytečně. V tom je hlavní poselství této knihy.