Starý mládenec - Jan Neruda - referát

Starý mládenec
Jan Neruda

Pan Týnský byl dlouhá léta úředníkem. Táhlo mu sice už na čtyřicítku, ale vypadal o hodně mladší, než ve skutečnosti byl. Jednoho dne se svěřil pětadvacetiletému studentovi medicíny Antonínovi, že by se již rád oženil.
Měl dříve sice také několik lásek, na které dosud rád vzpomínal, ale nikdy nepotkal takovou, se kterou by chtěl strávit zbytek života. Chtěl by získat některou z bohatých nevěst – sebevědomí mu dodává jeho dosud pěkný vzhled i poměrně vysoké, i když ne zrovna nejlépe placené místo na úřadě.
Jednou zavede svého starého přítele do koncertní síně a ukáže mu jednu ze svých starých lásek, Emilii. Pozdě v noci o ní příteli vypravuje, když jde k němu přespat. Myslí si, že by o ní Antonín mohl napsat novelu. Dá mu proto i tři ze svých dopisů – dva od Emilie, jeden od jejího otce, aby měl Antonín dostatek materiálu pro psaní novely.
Antonín ale v dopisech nevidí nic zvláštního a neobvyklého, tím méně vhodného pro novelu. Týnský Antonínovi poví, že se s Emilií rozešel kvůli její sestře Heleně. Ta se totiž dozvěděla, že Týnský měl v té době jisté dluhy, a považovala to za dostatečný důvod k rozchodu.
Po čtyřech letech se Týnský s Emou setkal za Bruskou branou a promluvil si s ní. Seděla na lavičce se třemi dětmi jako jejich tetička a neustále chtěla vzpomínat na krásné zašlé časy. Neustále vzdychala a nostalgicky snila, takže Týnský se po chvíli zvedl a raději šel s výmluvami domů.
Cestou dolů od brány potkal pár mladých lidí. Byla to krásná Kateřina, na kterou Týnský poslední dobou často myslel jako na potenciální manželku. Procházela se po městě se svým ženichem. Týnský poté šel k Antonínovi a odešel s ním na Střelecký ostrov. Tam se ze zoufalství opil a začal vykládat o filosofických soustavách, zvláště pak o té své, zakládající se na jeho zkušenostech se ženami.