Starý vězeň – Samo Chalupka - REFERÁT, referáty

Referát - Literatura

Starý vězeň – Samo Chalupka

Starý vězeň
Samo Chalupka

U Dunaje pod Černým hradem pase junák koně. Přiletí k němu krásný pták, zpívá a poletuje od keře ke keři, jako kdyby junáka lákal, aby šel za ním. Posadí se do úzkého okénka ve vysoké věži a junák jde za ním.
Po chvíli uslyší pláč a zoufalé modlitby a spatří starce s řetězy na rukou. Spěchá do hradu, kde právě oslavují vítězství nad neznabohem Kupou. Junák odmítne hodovat s hradní čeládkou jde rovnou k pánům – vítězům. Poví jim o starém vězni, který je přikovaný ve věži a ptá se jich, co je zač.
Nikdo však o žádném starci ve věži nemá ani ponětí. Pán hradu dá proto vyrazit dveře cely. Všichni se leknou, když na zemi spatří zbědovaného starce. Zeptali se ho, kdy a proč byl v cele přikován. Ten jim začne vyprávět svůj příběh:
Jednou dávno se ubohé vdově narodila krásná dcera Ilonka, do které se zamiloval a odvedl si ji domů, ale jeho rod ji mezi sebe nepřijal. Když poté Maďaři vtrhli na moravské území a ničili vesnice krále Svatopluka, vedl své lidi do boje s Maďary. Jeho příbuzní ale mezitím shodili nešťastnou Ilonku ze skály.
Večer v táboře se dozvěděl o smrti své milované ženy. Chtěl svůj rod potrestat, domluvil se proto s Maďary a dovedl jejich vojsko proti svému hradu. Sám pak rozrazil hradní bránu a vedl Maďary dovnitř. Ti jeho rod pobili, ale pak se přiřítil Svatopluk a pobil Maďary. Stařec skončil v cele a byl proklet.
Strávil ve věži celých sto a jeden rok. S pláčem se často modlil a prosil Boha, aby už žádný Slovák nikdy nezradil svůj národ tak jako on. Prosil ho, aby každý vždy žil věrně a umíral za svobodu své milované vlasti.
Pán hradu se nad starým vězněm slitoval a vyvedl ho z věže. Stařec si přál jedinou věc – setkat se s duchovním. Přivedli tedy místního kněze, kterému se stařec vyzpovídal ze všech svých hříchů i křivd. Dokončil zpověď a rozsypal se na prach. Jeho duše nakonec přeci jen došla smíru s Bohem i vlastí.

Související referáty: