Třetí rota: chvíle nejsmutnější - Josef Kopta - referát
Třetí rota - Chvíle nejsmutnější (Třetí kniha)
Josef Kopta
Obsah:
Jeřábek se octl v kyjevské nemocnici. Rána na plicích se mu brzy zahojila, ale průstřel ve stehně neustále hnisal a ruští lékaři mu oznámili, že mu budou muset amputovat nohu. Jeřábek věděl, že ruští vojenští lékaři nejsou příliš schopní a proto se rozhodl, že uteče do nedaleké české nemocnice. Přes ukrutnou bolest v noze se vydal na cestu, ale na ulici ho přepadli mdloby a omdlel. Ujala se ho kolemjdoucí nevěstka, najala mu vozík a odvezla ho do kýžené nemocnice. Tam se mu věnovali velice pečlivě a rána se mu bez amputace zahojila. Byl tam mezi svými; František Langer, český básník, byl s ním na pokoji. Ruská armáda se v té době dostala do úplného rozkladu. Vedle Jeřábka ležel ruský důstojník, kterého vlastní vojáci umlátili. Byl to jeden případ z mnohých: Ruská armáda pozbyla disciplíny. Několik zbabělců, mezi nimi i praporčík Benda, rozšiřovalo sice zprávy o zkáze také české brigády, ale to byl jen výmysl. Českému vojsku se dařilo dobře, i když muselo ustupovat a chránilo spolu s kozáky týl ruských armád, bezhlavě se valícího domů. Třetí rota také ustupovala, již pět dní šli, pět nocí nespali. Ruská armáda prchala a řada vojáků nazývala Čechy kontrarevolucionáři. To už nemohli Češi snést a pustili se řemeny do zemláků, s nimiž nedávno svorně útočili na společného nepřítel. Růdl prohnal zbabělce důkladně. Rotnému Sukovi došly zprávy, že se Němci pokoušejí o obchvat. Už jsou prý značný kus před nimi. Rota se připravovala na boj a sbírala další bojovníky. Mezi nimi byl i Souček, který jim přinesl čerstvé zprávy z domova. Vypravoval jim jak je doma, že lid, trpící válkou, nadšeně si o legionářích vypravuje a od nich čeká spásu. Nebezpečí obchvatu a odříznutí od ostatního vojska se jevilo stále horším a horším. Suk se rozhodl, že rotu provede kolem německých stráží lstí, ale Vycpálek, slaboučký, koktavý hoch, který býval rotě jen pro smích, nechtěl rozvědku nechat v nebezpečí a vydal se za ní. Setkal se s Bidlem, vyslaným od Růdla, velitelem rozvědky, k Sukovi, a šel s ním za rozvědkou. Bidla byl těžce zraněn do hlavy a Vycpálek se ho snažil zachránit, táhl ho do bezpečí, až ho jeho slabé síly opustily a chrlení krve ukončilo jeho život. Bidlu rota našla a zachránila. Jeřábek byl už zase zdráv a radoval se ze života více, než před tím, ačkoliv poměry v Kyjevě nebyly utěšené. Jednou ho málem zmlátili ruští vojáci, když viděli jeho důstojnické odznaky, které v době rovnosti, neměl nikdo nosit. Jeřábek předsedal schůzi, v níž podle návrhu Haška, starého anarchisty, se delegáti dobrovolně usnesli, že pro případ, že Rakousko nebude po válce rozděleno, budou i v míru pokračovat teroristickými metodami proti němu. Situace ukazovala se totiž op odpadnutí Ruska pro monarchii příznivou. Do schůze se dostavil ke konci jako zástupce Masarykův profesor Maxa, přinášející zprávu, že české vojsko má být dopraveno do Francie, jako autonomní část francouzské armády. 35 tisíc dobrovolníků znamená pro spojence vydatnou pomoc.
Pokračování ve IV. knize - Na život a na smrt
Načítám ...