Tyrolské elegie - Karel Havlíček Borovský - referát
Tyrolské elegie
Karel Havlíček Borovský
Obsah:
Ústředním tématem je autorova životní zkušenost - násilná deportace z Čech do Tyrol. Vstupním motivem skladby je elegie - parafráze na lidovou píseň Sviť, měsíčku, polehoučku skrz ten hustý mrak. Autor vede dialog s měsícem, jeho jediným druhem.
V druhém zpěvu předkládá autor svůj autoportrét. Hlásí se k národnímu celku - Čechám a projevuje svoji lidovost - muzikant, odhaluje i své odbojné a buřičské tendence. Následně popisuje svoje zatčení uprostřed noci, kočár policajtů mu přiváží “Od všech z Vídně pozdravení - pan Bach je líbá - jsou-li prej zdráv, a tuhleto psaní - po nás posílá.”
Havlíček se loučí s matkou, ženou a dcerkou Zdeničkou. Popisuje podrobně cestu k Jihlavě a dále do Alp
V osmém zpěvu zesměšňuje rakouský režim zmínkou o nebetyčných Alpách. Zmiňuje příhodu se splašenými koňmi, kdy kočí i policajti vyskočili z kočáru a Havlíček sám dále jel. Závěr odhaluje zpátečnictví rakouské monarchie. Autor kritizuje absolutismus a pokrytectví rakouské vlády, neschopnost jejího policejního systému. Osobní tragédii ztotožňuje s tragédií celého národa.
Celým dílem prostupuje humor, ironie, satira až sarkasmus. Komicky vyznívají jak situace, tak autorův jazyk. Netradiční je pojetí elegie. Elegický tón spojuje s ironií a výsměchem, čímž znovu přechází do satiry. Využívá principy lidové slovesnosti (jednoduchý verš, písňová forma, stylizace do postavy lyrického hrdiny lidových písní), používá lidový jazyk.
Tyrolské elegie
Karel Havlíček Borovský
(v Praze, 1991, Odeon)
Obsah:
Májovec Karel Havlíček Borovský vytvořil tuto satirickou báseň spolu s Králem Lávrou a Křtem svatého Vladimíra tajně v Brixenu, kam byl deportován. Vzhledem k tomu, že jsou Tyrolské elegie protistátně laděny, šířili se většinou pouze tajným opisováním. Borovský zde kritizuje důvody pro jeho deportaci do Brixenu.
V úvodu promlouvá k měsíci, který se mu stal jediným společníkem na cestě. Tím také parodoval lidovou píseň - Sviť, měsíčku, polehoučku skrz ten hustý les. Dále se loučí se svou rodinou a báseň vrcholí osmým zpěvem. Autor také popisuje příhody ze své deportace, když se při přejezdu Alp splašili koně a vystrašení policajti seskákali z vozu a sám autor zachraňuje celou situaci tím, že splašené koně uklidňuje a zastavuje.
I přes to, že jsou Tyrolské elegie psány v době pro Havlíčka nepříliš příznivé, je vidět životní optimismus i víru v lepší život. Celým dílem prostupuje humor, ironie a jazyk se tomuto pojetí také velmi blíží - lidový s prvky převzaté němčiny.
(4 hlasů, průměr: 3.5 z 5)
Načítám ...