<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Referáty &#187; Biologie &#8211; přírodopis</title>
	<atom:link href="http://pohodaveskole.net/referat/referaty-biologie/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://pohodaveskole.net</link>
	<description>na PohodaVeSkole.net - VÍC NEŽ obyčejné referáty :)</description>
	<lastBuildDate>Sat, 10 Dec 2011 22:38:58 +0000</lastBuildDate>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>http://wordpress.org/?v=3.3.1</generator>
<xhtml:meta xmlns:xhtml="http://www.w3.org/1999/xhtml" name="robots" content="noindex" />
		<item>
		<title>Analýza problémů životního prostředí České republiky</title>
		<link>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/analyza-problemu-zivotniho-prostredi-ces/</link>
		<comments>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/analyza-problemu-zivotniho-prostredi-ces/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 07 Apr 2008 16:09:17 +0000</pubDate>
		<dc:creator>GWS</dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie - přírodopis]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pohodaveskole.net/referaty/analyza-problemu-zivotniho-prostredi-ces/</guid>
		<description><![CDATA[<p>Voda:<br />
Znečištění vod je jedním z nejzávažnějších problémů dnešní společnosti. Voda jako pitný zdroj je nezastupitelná a i přesto její množství (tedy myslím té čisté) povážlivě klesá.<br />
Nejzávažnější je znečištění vody sloučeninami dusíku a fosforu. Tyto sloučeniny se do vod dostávají především ze zemědělství, používáním dusíkatých hnojiv a dalšími procesy. Dalšími velice škodlivými látkami, které se z velké části podílejí na znečištění vod je amoniak, polychlorované bifenyly, DDT a samozřejmě sinice (jejichž obsah ve vodě zvyšují nedokonalé čističky odpadních vod, chov dobytka nebo špatný způsob obdělávání a eroze půdy). S novými technologiemi se do toků začaly dostávat kromě „klasického“ znečištění nově i toxické látky – DDT, PCB, AOX, stejně jako těžké kovy, které usazené v sedimentech představují hrozbu i po desetiletích. Vody jsou znečišťovány především haváriemi při výrobě, skladování, přepravě a likvidaci nepoužitých pesticidů nebo jiných látek, ale také chemickou ochranou rostlin.<br />
Důležitým zdrojem znečištění je také atmosférická depozice, která působí zejména okyselování vod v zatížených místech.<br />
Také nesmím zapomenout zmínit znečišťování domácím odpadem, splaškovou vodou a nedokonalé čištění vody v čističkách odpadních vod.<br />
Dalším problémem kromě znečišťování vodních zdrojů jsou lidské zásahy do přirozeného hydrologického cyklu. To znamená tvorba přehrad, úpravy vodních toků, budování vodních kanálů a převádění vody z určitého povodí do jiného povodí. To má za následek ničení přirozeného rázu krajiny a tím k různorodosti a kvalitě rostlinstva a živočichů.</p>
<p><a href="http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/analyza-problemu-zivotniho-prostredi-ces/"  class="more-link">Analýza problémů životního prostředí České republiky&#8230;</a></p>
]]></description>
		<wfw:commentRss>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/analyza-problemu-zivotniho-prostredi-ces/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>3</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Anýz</title>
		<link>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/anyz/</link>
		<comments>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/anyz/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 10 Aug 2006 16:16:45 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Referáty - správce</dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie - přírodopis]]></category>
		<category><![CDATA[Referáty]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pohodaveskole.net/?p=154</guid>
		<description><![CDATA[<p><texy>Latinsky Pimpinella anisum .Pochází z Egypta a Sýrie a vedle kmínu je to jedno z nejstarších a nejrozšířenějších koření. Anýz je rostlina, která vyžaduje teplé, chráněné a slunné polohy. Pěstuje se na Balkáně a ve Středomoří, v Rusku a střední Asii, ve Španělsku, Indii, Turecku, Mexiku, na Slovensku i u nás na jižní Moravě. Jako koření se používají semena. Anýz je jedna z nejstarších léčivých rostlin. Ulehčuje kašel, má vliv na vyměšování žluče a tím urychluje trávení, podporuje chuť k jídlu, uvolňuje křeče, odstraňuje nadýmání a uvolňuje hlen při kataru. Zřídkakdy může jeho velké množství způsobit alergickou reakci pokožky, cest dýchacích či zažívacího traktu. Silice omezuje růst škodlivých baktérií, působí proti tvorbě plynů a střevním katarům. Používá se do některých druhů chleba, do pečiva, k nakládání červené řepy, do červeného zelí, okurek.Velmi příjemný je v hruškovém a jablečném kompotu. Anýz je možno přidat k dušeným houbám, především k žampiónům. Je velmi oblíben v indické a čínské kuchyni, kde se používá do masitých jídel. Vyrábějí se z něho likéry.</texy></p>
<p><a href="http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/anyz/"  class="more-link">Anýz&#8230;</a></p>
]]></description>
		<wfw:commentRss>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/anyz/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>2</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Bílý Jelen</title>
		<link>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/bily-jelen/</link>
		<comments>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/bily-jelen/#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 23 May 2006 12:49:03 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Referáty - správce</dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie - přírodopis]]></category>
		<category><![CDATA[Referáty]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pohodaveskole.net/?p=136</guid>
		<description><![CDATA[<p><texy><strong>Bílý Jelen</strong></p>
<p>Nejpravděpodobnější oblastí původního historického výskytu bílých jelenů je Persie, odkud měla tato zvěř být kolem roku 1780 dovezena do Čech. Podle historických pramenů se tedy zdá za oprávněné systematické zařazení bílých jelenů k poddruhu Cervus elaphus maral. Po importu do Čech převzali tuto zvěř kníže Schwarzenberg, hrabata Waldstein, Czernin a Kinský z Chlumce nad Cidlinou. U Schwarzenbergů a Czerninů jeleni v krátké době vymřeli. U Waldsteinů se jim však dařilo dosti dobře až do doby kolem roku 1870, kdy začal chov poměrně silně degenerovat. Poslední jelen byl uloven v mnichovohradišťské oboře roku 1880. V Chlumecké oboře se bílé jelení zvěři příliš nevedlo a tehdy (pravděpodobně 1824) věnoval hrabě Kinský posledních několik kusů (asi 10) hraběti Matyáši Thun Hohensteinovi do Žehušic. Po vysušení velkého rybníka Kravinec za zámeckým parkem začal tento kmen bílé leucistické jelení zvěře (pigmentace kůže, modrá oční duhovka) dobře prosperovat a za padesát let, po osvěžení krve divoce zbarvenou zvěří, se stavy zvýšily až na 200 kusů. Za léta existence chovu poklesly několikrát stavy zvěře až na kritickou hranici a ne vždy uvážené chovatelské experimenty a zanedbání péče o pastevní porosty měly negativní vliv na početnost a kvalitu populace. Po druhé světové válce zůstalo v oboře Žehušice dle pamětníků pouze 28 kusů jelení zvěře, kterou se jen s obtížemi dařilo rozmnožovat. Ve stádu se začaly projevovat některé negativní důsledky příbuzenské plemenitby &#8211; inbridingové deprese např. vysoké procento tělesných anomálií (zkrácení spodní čelisti apod.), relativně nízký maximální věk, slabá konstituce a v neposlední řadě snížená natalita. Z těchto důvodů a též z důvodů veterinárních byla vybrána vhodná lokalita pro založení druhého oborního objektu pro vedení souběžné linie bílého stáda. Po zvážení všech okolností byla pro výstavbu navržena bývalá srnčí obora tzv. Háj v blízkosti obce a zámku Žleby. První zvěř do nové obory byla převezena v roce 1973. V roce 1995, kdy bylo v jarním kmenovém stavu již 118 kusů jelení zvěře, bylo rozhodnuto o založení dalšího chovu, v němž by byla vedena linie, později v podstatě oddělená od populace žlebské.Po více generacích by pak bylo možno zvěř vzájemně použít k osvěžení krve. Vybrána byla lokalita stávající obory Kopidlno, kam bylo na podzim roku 1995 převezeno 30 kusů a v letech 1997/1998 dalších 60 kusů bílé jelení zvěře z obory Žleby. V současné době existují tedy v České republice tři chovy bílé jelení zvěře s celkovým počtem asi 27 kusů bílé, převážně bílé a divoce zbarvené (s vlohami bílého zbarvení) zvěře. Dva chovy jsou ve správě státního podniku Lesy České republiky Hradec Králové a jeden (obora Žehušice) je soukromý chov ve správě společnosti Václav Stome &#8211; lesy Litošice.</texy></p>
<p><a href="http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/bily-jelen/"  class="more-link">Bílý Jelen&#8230;</a></p>
]]></description>
		<wfw:commentRss>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/bily-jelen/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>3</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Chinin, Mandragora, Ženšen, Lékořice, Eukalyptus – Blahovičník, Agar</title>
		<link>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/chinin-mandragora-zensen-lekorice-eu/</link>
		<comments>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/chinin-mandragora-zensen-lekorice-eu/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 15 Mar 2008 20:58:06 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Northend</dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie - přírodopis]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/chinin-mandragora-zensen-lekorice-eu/</guid>
		<description><![CDATA[<p>Chinin<br />
Chinin se získává z Chininovník. To je druh tropického stále zeleného stromu a keřů, poskytující léčivou kůru. Členové tohoto druhu mají celistvé, protilehlé listy podobající se vavřínu, které brzy opadávají a latovité květy podobající se šeříku. Květy jsou bílé, růžové, nebo nafialovělé. Chinin je po staletí jediný lék na malárii. Dnes se chininu využívá i v potravinářství, např. k přípravě chininových nápojů TONIC.</p>
<p><a href="http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/chinin-mandragora-zensen-lekorice-eu/"  class="more-link">Chinin, Mandragora, Ženšen, Lékořice, Eukalyptus – Blahovičník, Agar&#8230;</a></p>
]]></description>
		<wfw:commentRss>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/chinin-mandragora-zensen-lekorice-eu/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>3</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Dinosauři</title>
		<link>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/dinosauri/</link>
		<comments>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/dinosauri/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 07 Aug 2006 20:14:14 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Referáty - správce</dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie - přírodopis]]></category>
		<category><![CDATA[Referáty]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pohodaveskole.net/?p=146</guid>
		<description><![CDATA[<p><texy>	Poslední dinosauři vymizeli z povrchu zemského před 65 milióny lety. Avšak 160 miliónů let si drželi výsadní postavení na této planetě. Odkud tito ohromní plazi pocházeli, jak skutečně vypadali a co bylo příčinou jejich vyhynutí?</texy></p>
<p><a href="http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/dinosauri/"  class="more-link">Dinosauři&#8230;</a></p>
]]></description>
		<wfw:commentRss>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/dinosauri/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>9</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Kmín</title>
		<link>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/kmin/</link>
		<comments>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/kmin/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 10 Aug 2006 16:16:16 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Referáty - správce</dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie - přírodopis]]></category>
		<category><![CDATA[Referáty]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pohodaveskole.net/?p=153</guid>
		<description><![CDATA[<p><texy>Právem se lze domnívat, že kmín je nejstarším kořením vůbec, neboť byl nalezen v kolových stavbách z doby neolitické ve 3. tisíciletí př. naším letopočtem.Ve středověku se kmín považoval, díky své aromatické vůni, za rostlinu nepříjemnou duchům, a tím chránil lidi i zvířata před kouzly a čarami. V Krušných horách bývalo zvykem stavět hrnec vařeného kmínu pod kolébku dítěti bylo-li neklidné, tehdy když bylo trápeno démony.</texy></p>
<p><a href="http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/kmin/"  class="more-link">Kmín&#8230;</a></p>
]]></description>
		<wfw:commentRss>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/kmin/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Kočka</title>
		<link>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/kocka/</link>
		<comments>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/kocka/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 18 Dec 2008 21:34:07 +0000</pubDate>
		<dc:creator>yoda00</dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie - přírodopis]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pohodaveskole.net/?p=1023</guid>
		<description><![CDATA[<p class="MsoNormal">
<p class="MsoNormal"><span style="18pt;">Kočka</span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="18pt;"> </span></p>
<p class="MsoNormal">Už 5000 let jsou kočky domácími mazlíčky a zároveň ničitelem myší. Ve starém Egyptě kočku povýšili na bohyni, protože pomáhala zemědělcům při sklizni obilí.</p>
<p class="MsoNormal">Když zemřela kočka, tak ji nabalzamovali a pohřbili v honosné rakvi.<span> </span><span> </span>O 1000 let později uměli staří Číňané dokonce odečítat denní dobu od kočičích očí.<span> </span>Do Evropy přivezli kočky mořeplavci okolo roku 100 př. n. letopočtem do Itálie.</p>
<p><a href="http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/kocka/"  class="more-link">Kočka&#8230;</a></p>
]]></description>
		<wfw:commentRss>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/kocka/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>2</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Kulhavka, slintavka a jiné epidemie zvířat</title>
		<link>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/kulhavka-slintavka-a-jine-epidemie-zvir/</link>
		<comments>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/kulhavka-slintavka-a-jine-epidemie-zvir/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 07 Aug 2006 20:14:01 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Referáty - správce</dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie - přírodopis]]></category>
		<category><![CDATA[Referáty]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pohodaveskole.net/?p=145</guid>
		<description><![CDATA[<p><texy>Kulhavka a slintavka patří k nakažlivým nemocem, jejichž šíření se velmi obtížně zastavuje. Napadá hovězí dobytek, vepře, ovce, kozy a některé druhy vysoké zvěře.Anglie už není jedinou částí EU, jejíž zemědělci zápasí s kulhavkou a slintavkou. Nemoc pronikla do Skotska a nezastavilo ji ani moře &#8211; první případ byl hlášen i ze Severního Irska. Neustávají ani problémy s nemocí šílených krav: unie pohrozila Němcům odnětím licencí na vývoz masa, nebudou-li dodržovat ochranná opatření. Zděšené úřady v Dublinu posílily vojenské hlídky na hranicích s britským Severním Irskem &#8211; nemocné zvíře totiž bylo nalezeno na farmě, která je jen tři kilometry od britsko-irské hranice. Není divu, že Francie zvažovala zákaz dovozu dobytka ze všech ostrovů na sever od svého pobřeží &#8211; tedy i z Irské republiky. Od druhého března musí procházet dezinfekcí všechna auta, jež přijíždějí z Anglie tunelem pod La Manchem. Cestující si nesmějí přivážet ani britské masné a mléčné výrobky, ani neošetřené kůže a kožešiny. Dezinfekce na svých letištích a v přístavech provádí Francie, Belgie, Nizozemsko, Irsko, Dánsko, Švédsko, Portugalsko, a dokonce i vzdálený Kypr. Francie se &#8211; v obavě před šířením epidemie &#8211; připojila k výzvě Belgie, aby početné muslimské menšiny v jejich zemích upustily od tradičního porážení ovcí na svátek Ejd al-Adha. Ten letos připadá na 5.-6. března. Největší ranou je epidemie pro Iry: Dublin odvolal oslavy národního světce svatého Patrika 17. března. Oslav se jen v hlavním městě Irska zúčastňuje půl milionu lidí. Britové se rozhodli poněkud uvolnit přísný zákaz převozu dobytka v zemi. Obchodům se totiž začíná nedostávat masa. Putovat smějí však jen zdravé kusy, a to z farmy přímo na jatka. Zároveň probíhá likvidace dobytka: Britové pobili již 25 000 kusů. Po zjištění dalších nakažených míst, jichž je nyní 37, však bude nutné pobít přinejmenším ještě 12 000 kusů dobytka. Škody se zatím odhadují na více než miliardu dolarů, podle ekonomů však mohou dosáhnout částky čtyř miliard. Problémy přitom nepřestávají ani s nemocí šílených krav. Britské úřady kritizovaly Berlín, že u dodávek hovězího masa z Německa se našly zbytky rizikových materiálů (kravího mozku a míchy). V nich se podle řady odborníků nemoc šílených krav může šířit. &#8222;Jsme tím velmi znepokojeni,&#8220; uvedl mluvčí Evropské komise a dodal, že pokud Německo nezasáhne, mohou jeho jatka přijít o licence na vývoz hovězího nebo i všech druhů masa. Je to za poslední měsíc už druhý případ masa z Německa, kde se našly pozůstatky rizikových částí poražených zvířat. Proto se kvalitě potravin už  nedá věřit.Kdo za to všechno může? Evropský tisk si vzal na mušku zemědělský velkochov. Ten zajistil přetékající boxy zmražených potravin, jaké ještě nedávno byly věcí nepoznanou. Kulhavka a slintavka, nemoc šílených krav, prasečí mor, jedovaté dioxiny a růstové hormony připomínají, že za okázalý nadbytek je třeba zaplatit. Běžný Francouz se teď obrací raději na svého řezníka, o kterém ví, že odebírá maso z malé farmy. Je to řešení? Francouzský ministr zemědělství vidí nákazu i z jiného, pozitivního úhlu. Všechny patálie okolo nákazy nakonec podle něj vyústí v model, který nazývá rozumným zemědělstvím. Chovatelé i spotřebitelé naleznou podle této představy rozumnější vztah k přírodě, jejím možnostem i svým potřebám. S tím souhlasí i strany zelených ve většině evropských zemí. Odborníci jsou opatrnější. &#8222;Takto nelze problém zjednodušit,&#8220; míní mluvčí veterinární správy Josef Duben. V malochovu se podle něj likvidují následky pohromy snáze. Poražení pár kusů je ničím vedle porážení velkých stád. Výhodou velkochovu je naproti tomu větší veterinární péče. Pokud však vypukne nákaza, vznikne i větší škoda. &#8222;Pozornost, která se těmto případům věnuje, je na místě, často to má ale přehnané rozměry,&#8220; soudí Josef Duben. Důsledkem však bezpochyby bude ještě hlubší zákop neporozumění mezi velkochovateli a malými farmáři. Největší nedůvěrou však budou dále trpět instituce. &#8222;Problém není v tom, že by velcí chovatelé ztratili důvěru lidí,&#8220; míní Louis Orenga, ředitel informačního centra masného průmyslu v Paříži. &#8222;Potíž je v tom, že ji do velké míry ztratili vládní úředníci.&#8220; Zablokovaná důvěra se u někoho projevuje v dlouhodobějším odmítání anonymních samoobsluh. Lidé říkají. Že u  malých řezníků mají alespoň nějakou jistotu, že ví odkud maso pochází. Současně se mnoho lidí dobrovolně uskromní, přestanou maso kupovat.</texy></p>
<p><a href="http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/kulhavka-slintavka-a-jine-epidemie-zvir/"  class="more-link">Kulhavka, slintavka a jiné epidemie zvířat&#8230;</a></p>
]]></description>
		<wfw:commentRss>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/kulhavka-slintavka-a-jine-epidemie-zvir/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>

