<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Referáty &#187; Biologie &#8211; přírodopis</title>
	<atom:link href="http://pohodaveskole.net/referat/referaty-biologie/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://pohodaveskole.net</link>
	<description>na PohodaVeSkole.net - VÍC NEŽ obyčejné referáty :)</description>
	<lastBuildDate>Thu, 26 Apr 2012 08:04:55 +0000</lastBuildDate>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>http://wordpress.org/?v=3.3.2</generator>
		<item>
		<title>Štika obecná &#8211; Esox lucius</title>
		<link>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/stika-obecna-esox-lucius/</link>
		<comments>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/stika-obecna-esox-lucius/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 06 Mar 2010 12:15:56 +0000</pubDate>
		<dc:creator>V.JITKA</dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie - přírodopis]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pohodaveskole.net/?p=1108</guid>
		<description><![CDATA[Štika obecná &#8211; Esox lucius Základní údaje Rozměry Délka průměrná: 40 až 70 cm obvyklé maximum: kolem 120 cm rekordní hodnoty: u nás přes 140 cm Hmotnost průměrná: 0,7 až 3 kg obvyklé maximum: kolem 16 kg rekordní hodnoty: u nás přes 25 kg Typické znaky protáhlé tělo – sportovními rybáři nazývaná „zubatá“ zelené zbarvení [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/stika-obecna-esox-lucius/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>2</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>vačnatci</title>
		<link>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/vacnatci/</link>
		<comments>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/vacnatci/#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 13 Feb 2009 19:08:54 +0000</pubDate>
		<dc:creator>kovarova.a</dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie - přírodopis]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pohodaveskole.net/?p=1052</guid>
		<description><![CDATA[                                          Vačnatci   Vačnatci jsou na Zemi už od dob, kdy tu byli dinosauři.Žijí v Austrálii,na Nové Guineji a v Jižní Americe. Dřív byla na Zemi jedna masa země známá jako Gondwana a odtud se oddělila Austrálie,Antarktida a Jižní Amerika. Na tomto uzemí se vyvíjely nové druhy vačnatců.Ve zbytku světa se vyvíjeli noví savci s placentou, kteří nahradili [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/vacnatci/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>3</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Kočka</title>
		<link>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/kocka/</link>
		<comments>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/kocka/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 18 Dec 2008 21:34:07 +0000</pubDate>
		<dc:creator>yoda00</dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie - přírodopis]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pohodaveskole.net/?p=1023</guid>
		<description><![CDATA[Kočka Už 5000 let jsou kočky domácími mazlíčky a zároveň ničitelem myší. Ve starém Egyptě kočku povýšili na bohyni, protože pomáhala zemědělcům při sklizni obilí. Když zemřela kočka, tak ji nabalzamovali a pohřbili v honosné rakvi. O 1000 let později uměli staří Číňané dokonce odečítat denní dobu od kočičích očí. Do Evropy přivezli kočky mořeplavci okolo [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/kocka/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>2</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Analýza problémů životního prostředí České republiky</title>
		<link>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/analyza-problemu-zivotniho-prostredi-ces/</link>
		<comments>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/analyza-problemu-zivotniho-prostredi-ces/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 07 Apr 2008 16:09:17 +0000</pubDate>
		<dc:creator>GWS</dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie - přírodopis]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pohodaveskole.net/referaty/analyza-problemu-zivotniho-prostredi-ces/</guid>
		<description><![CDATA[Voda: Znečištění vod je jedním z nejzávažnějších problémů dnešní společnosti. Voda jako pitný zdroj je nezastupitelná a i přesto její množství (tedy myslím té čisté) povážlivě klesá. Nejzávažnější je znečištění vody sloučeninami dusíku a fosforu. Tyto sloučeniny se do vod dostávají především ze zemědělství, používáním dusíkatých hnojiv a dalšími procesy. Dalšími velice škodlivými látkami, které [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/analyza-problemu-zivotniho-prostredi-ces/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>3</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Naše Zdravie</title>
		<link>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/nase-zdravie/</link>
		<comments>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/nase-zdravie/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 05 Apr 2008 10:34:28 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Juraj3</dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie - přírodopis]]></category>
		<category><![CDATA[Taháky]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/nase-zdravie/</guid>
		<description><![CDATA[Škodí nášmu zdraviu: Nemôžeme piť veľmi horúce a teplé nápoje. Nemôžeme sa prejedať, spôsobuje to tučnotu (obezitu). Nemôžeme piť veľa alkoholu a užívať drogy. Nemôžeme jesť veľa mastných jedál. Nemôžeme sa stravovať menej krát za deň a vo veľkých dávkach. Nemôžeme mať pri stolovaní nečistotu, pretože to odpudzuje chuť do jedla. Prospieva nášmu zdraviu: Musíme [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/nase-zdravie/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>2</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Květ</title>
		<link>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/kvet/</link>
		<comments>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/kvet/#comments</comments>
		<pubDate>Wed, 02 Apr 2008 12:40:29 +0000</pubDate>
		<dc:creator>domik33</dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie - přírodopis]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/kvet/</guid>
		<description><![CDATA[KVĚT Reprodukční část prýtu,omezeného růstu Květy – vrcholové stopkaté – stopka mezi květem a stonkem úžlabné přisedlé – beze stopky STAVBA KVĚTU 1) květní lůžko 2) květní obaly 3) reprodukční orgány 1) Květní lůžko - rozšířená část stonku 2) Květní obaly A) Rozlišené na kalich a korunu Kalich – zelená část květu, chrání ostatní části [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/kvet/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>vznik a vývoj země</title>
		<link>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/vznik-a-vyvoj-zeme/</link>
		<comments>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/vznik-a-vyvoj-zeme/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 16 Mar 2008 07:57:39 +0000</pubDate>
		<dc:creator>kadvorka</dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie - přírodopis]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/vznik-a-vyvoj-zeme/</guid>
		<description><![CDATA[Země &#8211; vývoj Země vznikla společně s ostatními planetami Sluneční soustavy asi před 4,6 miliardami let a poté se začala vyvíjet. Na počátku svého vývoje byla Země rozžhavenou koulí, všechny látky, které pitvořily, se nacházely v tekutém nebo plynném stavu.Následkem příliš vysokých teplot se chemické prvky nemohly slučovat. Postupně se však Země ochlazovala některé prvky [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/vznik-a-vyvoj-zeme/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>11</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Chinin, Mandragora, Ženšen, Lékořice, Eukalyptus – Blahovičník, Agar</title>
		<link>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/chinin-mandragora-zensen-lekorice-eu/</link>
		<comments>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/chinin-mandragora-zensen-lekorice-eu/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 15 Mar 2008 20:58:06 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Northend</dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie - přírodopis]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/chinin-mandragora-zensen-lekorice-eu/</guid>
		<description><![CDATA[Chinin Chinin se získává z Chininovník. To je druh tropického stále zeleného stromu a keřů, poskytující léčivou kůru. Členové tohoto druhu mají celistvé, protilehlé listy podobající se vavřínu, které brzy opadávají a latovité květy podobající se šeříku. Květy jsou bílé, růžové, nebo nafialovělé. Chinin je po staletí jediný lék na malárii. Dnes se chininu využívá [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://pohodaveskole.net/referaty-biologie/chinin-mandragora-zensen-lekorice-eu/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>3</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>

