Jejich analogií u živočichů jsou tkáně.
Rozdělení dle tvaru, tloušťky BS a přítomnosti MBP:
a) Parenchym – je složené z tenkostěnných buněk s četnými mezibuněčnými prostorami (tzv. intercelulárami)
b) Prosenchym – je složené z jednosměrně protažených buněk se šikmými příčnými přehrádkami bez MBP. Vyskytuje se ve svazcích cévních. Čím starší je, tím tlusčí má stěnu.
c) Kolenchym – složený z tenkostěnných buněk, které jsou nápadně zltuštělé v rozích. Buňky mohou mít někdy ztluštělou i celou jednu stěnu a potom hovoříme o deskovitém k-.
d) Sklerenchym – má buněčné stěny značně ztluštělé s kanálky, kterými pronikají jemná plazmatická vlákna (plazmodesmy), umožňující spojení se sousedními buňkami. Buňky později odumírají a s-atické pletivo má fci mechanické opory.
Rostlinná pletiva…
Sovy
(Strigiformes)
Noční ptáci většinou střední velikosti. Přes den dřímou a za soumraku vylétají za potravou. Kolem očí mají paprskovitě postavené peří, některé druhy mají na hlavě tzv. ouška. Mají zahnutý zobák a silné,ostré drápy. Živí se drobnými obratlovci. Hnízdí v dutinách stromů, na skalách, lidských stavbách a v hnízdech jiných ptáků.U nás žije především puštík, sýček, sova pálená, výr, kalous a kulíšek.
Sovy…
Šplahavci
(Piciformes)
Ptáci střední velikosti. mají silný zobák a dlouhý, vymrštitelný jazyk. Jsou přizpůsobeni ke šplhání po kmenech stromů (na noze 2 prsty dopředu a 2 dozadu, tuhá ocasní pera). Hnízdí v dutinách stromů. Mezi naše šplhavce patří: datel, strakapoudi, žluny, datlík tříprstý a krutihlav.
Šplahavci…
Štika obecná – Esox lucius
Základní údaje
Rozměry
Délka
průměrná: 40 až 70 cm
obvyklé maximum: kolem 120 cm
rekordní hodnoty: u nás přes 140 cm
Hmotnost
průměrná: 0,7 až 3 kg
obvyklé maximum: kolem 16 kg
rekordní hodnoty: u nás přes 25 kg
Typické znaky
protáhlé tělo – sportovními rybáři nazývaná „zubatá“
zelené zbarvení se světlými skvrnami
hřbetní a řitní ploutev posunuty dozadu
velká hlava s prostornou tlamou plnou ostrých zubů
- na území Evropy jednoznačně nejznámější dravou sladkovodní rybou
- má schopnost přizpůsobit se životu v nejrůznějších podmínkách – od pstruhových potoků přes tůně, rybníky, nížinné řeky a přehrady až po brakické vody proslazených mořských zálivů.
- kromě Evropy se vyskytuje i v Asii a žije i v Severní Americe.
- je běžným rychle rostoucím dravcem dorůstajícím velkých rozměrů, lovícím vzhledem ke své velikosti poměrně velkou kořist
- k rozmnožování štik dochází v časném jaru, kdy vzestup hladiny zaplaví travnaté porosty na březích vod. Obvykle to bývá v březnu až dubnu. Štiky se pak v zatopených travinách vytírají a plůdek tu tráví první dny života zavěšen na rostlinstvu.
- u nás je štika hojně loveným i chovaným druhem. Populace v mnoha sportovních revírech jsou ale závislé na umělém vysazování, protože ne všude nacházejí štiky dobré podmínky k přirozenému výtěru.
Štika obecná – Esox lucius…
Trávicí soustava
V živém organismu neustále probíhají chemické děje. K nim je zapotřebí výživných látek (živin), přijímací potravou. Organismus však musí potravu nejprve rozštípit na základní složky a potom je vstřebat. Rozštěpení potravy na základní složky se nazývá trávení a probíhá pomocí zvláštních bílkovinných látek, zvaných enzymy.
Složky potravy podmiňuje u živočichů délku i členění trávicí trubice. Základní funkci trávicí soustavy je trávení živin a jejich vstřebávání. Nepotřebné zbytky vycházejí z těla jako stolice.
Trávicí soustava…
Vačnatci
Vačnatci jsou na Zemi už od dob, kdy tu byli dinosauři.Žijí v Austrálii,na Nové Guineji a v Jižní Americe. Dřív byla na Zemi jedna masa země známá jako Gondwana a odtud se oddělila Austrálie,Antarktida a Jižní Amerika. Na tomto uzemí se vyvíjely nové druhy vačnatců.Ve zbytku světa se vyvíjeli noví savci s placentou, kteří nahradili vyhynulé druhy vačnatců .Když se Jižní Amerika srazila se Severní vytvořil se most, po kterém se vačnatci z Jižní Ameriky dostali do Severní a setkali se tam se savci s placentou.
vačnatci…
Vylučovací soustava
Ledvina
Ledviny jsou párový orgán fazolovitého tvaru uložený v horní části břišní dutiny po obou stranách bederní páteře. Jsou obaleny tukovým polštářem, který ledviny chrání před mechanickými otřesy. Ledvinnými tepnami jsou napojeny přímo na břišní aortu. U člověka je každá ledvina složena přibližně z jednoho milionu základních jednotek nazývané nefrony.
Nefron sestává z cévní části (cévní klubíčko – glomerulus) a z části tubulární. Začínají jako slepé váčky tvořené vazivem (tzv. Bowmanův váček nebo Bowmanovo pouzdro). Bowmanův váček s glomerulem tvoří ledvinné tělícko (Malpighiho tělísko). Další část nefronu tvoří Henleova klička, vláskovitě tenká trubice tvaru písmene U, skládá se z části sestupné a vzestupné. Na ni potom navazuje distální stočený kanálek. Distální kanálky se sbíhají do sběracích kanálku.
Na řezu ledvinou se vrstva tvořená nefrony jeví jako světlější vrstva – vrstva korová. V tmavší vrstvě dřeňové se sběrací kanálky sbíhají do několika pyramidových útvarů (8-12 pyramid). Moč zde vtéká do nálevkovitých ledvinných kalichů a do ledvinné pánvičky. Odtud z každé ledviny vychází močovod, který vede do močového měchýře.
K prvnímu základnímu ději v ledvině dochází právě v glomerulu. Proud plazmy se zde rozděluje: část plazmy se filtruje a vstupuje do ledvinných tubulů, část proudí dále cevní soustavou odvodnými tepénkami.
Vylučovací soustava…
vyvřelé: 1) hlubinné (světlé, tmavé)
(magmatické) 2) žilné (odštěpené, neodštěpené)
3) výlevné (paleovulkanity, neovulkanity)
a) extruzivní (kryslalizuje láva) a intruzivní (kryslalizuje magma)
b) Vyvřelé horniny vznikají krystalizací přirozené silikátové taveniny označované jako magma. Podle toho, v jakých podmínkách k této krystalizaci dochází, se vyvřelé horniny rozdělují na horniny hlubinné, žilné a výlevné.
Pokud magma zůstane v hloubce uvnitř zemské kůry, dochází během pozvolného ochlazování ke vzniku různých typů hlubinných vyvřelých hornin. Díky dlouhotrvající krystalizaci (řádově mil. roků) se hlubinné horniny vyznačují makroskopicky zrnitou hmotou. Má-li magma možnost prostupovat podél tektonických trhlin směrem k zemskému povrchu, vznikají v případě utuhnutí magmatu v puklinách okem viditelné krystaly minerálů obklopeny jemně zrnitou hmotou, která utuhla až v puklině rychlejším ochlazováním.
Dostoupí-li magma až k zemskému povrchu a dojde k jeho výlevu, vznikají horniny výlevné, označované také jako vulkanity. Ochlazování taveniny na povrchu (lávy) probíhá ve srovnání s předchozím velmi rychle a to podmiňuje často makroskopicky celistvý vzhled hmoty vulkanitů.
vyvřelé horniny…
Země – vývoj
Země vznikla společně s ostatními planetami Sluneční soustavy asi před 4,6 miliardami let a poté se začala vyvíjet.
Na počátku svého vývoje byla Země rozžhavenou koulí, všechny látky, které pitvořily, se nacházely v tekutém nebo plynném stavu.Následkem příliš vysokých teplot se chemické prvky nemohly slučovat. Postupně se však Země ochlazovala některé prvky se začaly slučovat, čímž vznikly různé chemické sloučeniny. Těžší prvky jako železo a nikl klesaly ke středu Země, jiné jako křemík, sodík, draslík a hořčík se slučovaly do nerostů, které tvoří částečně roztavené horniny pláště a prapůvodní horniny zemské kůry.
Před 4 – 3,5 miliardami let byla velmi intenzivní sopečná činnost. Trhlinami vycházela láva a plyny nasycené vodní párou, která se srážela do velkých mraků.Déšť z těchto mraků se však nemohl vsát do tuhnoucích hornin, protože jejich teplota byla tak vysoká, že docházelo k okamžitému odpařování. Postupně se snižovala frekvence ,,bombardování“ Země cizími tělesy a teplota se snižovala. Teprve poté nezačalo velké množství dešťové vody soustřeďovat v kotlinách a pánvích a vytvořila se první moře. Láva na povrchu a magma pod ním tuhly a vytvářely prapůvodní pevniny.
Prapůvodní atmosféra se skládala převážně z oxidu uhličitého, sirných plynů a vodní páry. Neobsahovala žádný volný kyslík. Byla to nedýchatelná atmosféra.
Asi před 2,5 miliardami let se objevily organismy schopné provádět fotosyntézu. Tyto organismy byly sinice.
Kyslík se postupně hromadil v atmosféře. Byl tady napadán UV zářením. To mělo za následek, že se vrchní vrstva kyslíku proměnila v ozon.
Před 200 miliony let byla veškerá dnešní souš součástí někdejší Pangey, prapůvodního superkontinentu. Před 110 miliony let se Pangea rozpadla na kontinenty Laurasii (sever) a Gondvanu (jih). Od doby asi před 130 miliony let začaly kontinenty postupně nabývat nynějších tvarů a zaujímat nynější polohy.
vznik a vývoj země…
Jíme, abychom žili, nikoliv naopak
Vyvážená strava zahrnuje velké množství různorodých potravin, jejichž kombinací vznikají vyvážená a chutná jídla: snídaně, oběd a večeře a v závislosti na věku, potřebách a fyzické aktivitě také dopolední, případně odpolední svačina.
Zdravá výživa…
