Absorpce je rozpouštění jedné nebo více složek plynné soustavy v kapalině.

Exsorpce je opačný děj, při kterém je absorbovaná složka (složky)
vypuzována z kapalné fáze do fáze plynné.

Základní pojmy(př. pohlcování SO2 ze vzduchu ve vodě)

Absorpce a exorpce…

Když částice vystřelená při radioak­tivním rozpadu jádra proletí živou buňkou stane se něco po­dobného, jako kdyby dělová koule proletěla domem. Buňka je postavena z velkých a složitých molekul. Rychlá částice některé z těchto molekul rozbije. Buňka se tím poškodí a může i zahynout. Radioaktivní záření, které je silné nebo které trvá dlouho, poškodí mnoho živých buněk. Pak obyčejně celý živý organismus: člověk, živočich nebo rostlina onemocní, nebo i zahyne. Tomuto onemocnění se říká nemoc z ozáření. Onemocněli jí například mnozí obyvatelé japon­ských měst Hirošima a Nagasaki, na které byly v srp­nu 1945 svrženy atomové bomby, nebo lidé, kteří ha­sili požár při havárii jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině v roce 1986. Častěji však je záření slabé a poškodí jen několik málo buněk. Živé organismy jsou na to zvyklé a po­škozenou buňku opraví nebo nahradí. Částice vymrštěné při rozpadu jader totiž námi prolétají neustále a prolétaly vždycky a to i dávno před­tím, než byla sestrojena první jaderná bomba nebo postavena první jaderná elektrárna. Každým z nás proletí za život mno­ho miliónů těchto částic. Tato přirozená radioakti­vita vzniká většinou rozpadem atomových jader, která jsou v půdě. Někdy se stane, že zasažená buňka neodumře, ale začne se rychle množit – vznikne rakovinný nádor. Radioaktivní záření vzniká štěpením atomových jader. Oproti většině atomů, které mají v jádře stabilní počet protonů a neutronů, mají jádra radioaktivních prvků jiný počet neutronů než stabilní jádra. Později se mohou štěpit a při štěpení vysílají radioaktivní záření. Tato nestabilní jádra se nazývají radionuklidy a proces štěpení je radioaktivní přeměna. Radionuklidy vysílají tři typy záření: alfa, beta a gama. Všechna jsou životu nebezpečná, neboť mohou projít lidskou tkání a poškodit ji. Příliš silné ozáření může způsobit i smrt.

Druhy radioaktivního záření…

Úkol:
Měření rychlosti otáček vrtačky

Pomůcky:
Nit, vrtačka, cívka přidělaná na otáčivém hrotu vrtačky, pravítko

Postup:
Nejdříve jsme si změřili délku nitě(144cm) a také jsme si pomocí nitě a pravítka změřili obvod otáčivé cívky na vrtačce(5cm). Jeden konec nitě jsme pevně uvázali na cívku a druhý konec jsme nechaly volný. Pustili jsme vrtačku a na cívku na vrtačce jsme nechali navíjet nit. Měřili jsme časy, za které se nit namotá na cívku a z těchto naměřených veličin jsme vypočítali průměr(4,38 sekund). Dále jsme měřili všechny možné veličiny pomocí údajů, které jsme znali.

Laboratorní práce- měření rychlosti otáček vrtačky…