Po porážce Německa v první světové válce ho vítězní spojenci donutili přijmout pokořující podmínky, které byly detailně rozpracovány ve Versailles ve Francii. Německo přišlo o rozsáhlá území, nesmělo se znovu ozbrojit a bylo odsouzeno k placení obrovských částek jakožto kompenzace za svou válečnou vinu.
Počátky průmyslové revoluce v českých zemích
Na počátku 18.století byly české země hospodářsky nejrozvinutější oblastí habsburské monarchie
V českých zemích se nejvíce uplatňovala manufakturní výroba založená na jednoduché dělbě práce.
K urychlení průmyslového vývoje přispěl postoj státu, který chránil své podnikatele před zahraniční konkurencí vysokými dovozními cly a omezeními.
Příčiny vypuknutí první světové války byly v množství protichůdných zájmů a v napětí mezi evropskými mocnostmi. Tento stav byl způsoben hospodářskou rivalitou vedoucích průmyslových národů, bojem o suroviny a kapitálové trhy v rozvinutých zemích, snahou o získání kolonií a vzrůstajícím nacionalismem. Ten byl samozřejmě nejvíce patrný v Německu. Německo, jakožto hegemon očekávalo od války možnost uspořádat střední, jihovýchodní a částečně východní Evropu dle svých představ. Doufalo, že po válce, která bude „Blitzkrieg“- neboli blesková, bude mocensky určovat řešení státoprávních a národnostních problémů.
Románská architekturu vznikla v 10. – 12. století. Byla rozšířena hlavně v oblasti Středozemního moře. Tento styl čerpá z podnětů a zdrojů křesťanské antiky a římské tvorby. Pro tuto dobu jsou charakteristické kupole, křížové klenby, půlkruhové oblouky a zvýraznění hlavního průčelí. Zdi se stavěly z malých hrubě přitesaných kamenů. Fasády se často zdobily. Stavělo se ze dřeva, kamene, vápence a dalších nerostů. V Itálii to byl mramor, v Čechách opuka, v Německu pískovec.?Kámen se opracovával do kvádrů ( tzv. kvádříkové zdivo ). Pro zdění se používal hlavně lomový kámen. Kde byl nedostatek kamene, stavělo se z cihel. Mnoho cihlových románských staveb se dochovalo v Itálii, Francii, Německu a Anglii. V románské době byla nositelem kultury církev. Kláštery, chrámy, farní a hradní kostely byly významnou složkou románského společenského života. Románské kostely představují dodnes masivní stavby, které vyjadřují neomezenou moc a neohraničené prostředky. Stavby měly nejčastěji tvar latinského kříže nebo písmene T.
CO TO VLASTNĚ JE
Sámo byl předsatavitel prvního útvaru Západních Slovanůn- Sámovy říše.
Sámova říše existovala v letech 623 – 658 a rozprostírala se na území
dnešní České republiky, východu Německa, západu Slovenska, západu
Maďarska, jihozápadu Polska, východu Rakouska a severu Slovinska.
Jejím pravděpodobným nejdůležitějším centrem byly Mikulčice a okolí.
Sámova říše vznikla a upevnila tím že porazila Avary a později i zabránila
ve výbojích francké říši.
V dnešní době se setkáváme s mnoha vlivy starověkého Řecka. A to nejen v oblasti převzatých slov a úsloví, ale také co se týče přebírání kulturního a myšlenkového odkazu.
Ostatně základní dvě schémata státních zřízení přetrvávají dodnes. Ať jsou to nedokonalé pokusy o dokonale svobodné uspořádání, neboli athénská demokracie, a nebo spartský vojensko – diktátorský režim, zajišťující nesvobodou obyvatel vyrovnanost a odolnost státu. Proto bych se rád zabýval těmito tématy.
Stonehenge začal vznikat kolem roku 3300 př. n. l. Nejprve byl vybudován kruhový příkop s několika dírami a s jedním menším kamenem uvnitř. Jeho tvář se po mnoho let měnila, protože většina kamenů byla za ty časy přenesena a rozebrána. Až kolem roku 2000 př. n. l. teprve dostal stálou podobu. V současné době necelá polovina kamenů chybí, nebo je nadobro ztracena či pohřbena pod trávou.
Značnou část svého života strávil tento syn Soběslava I. a Adleyty Uherské ve vyhnanství. Teprve když se jeho bratr Soběslav II. stal roku 1174 českým knížetem, dostal od něho údělem Brněnsko a potom, po určitých nesnázích, i Olomoucko. Po vypuzení Soběslava v roce 1178 utekl Václav do Uher. O šest let později se vrátil do Čech a pokoušel se získat český trůn proti Bedřichovi, synu Vladislava II. Povolala ho nespokojená šlechta. Nepodařilo se mu však dobýt Pražský hrad a Bedřich s německou pomocí donutil šlechtu k poslušnosti. Teprve po smrti Bedřichova nástupce Konráda Oty se Václav zmocnil Prahy a Čech. To se stalo v září nebo říjnu 1191. Ze svého postavení se netěšil dlouho. Vystoupil proti němu pražský biskup Jindřich Břetislav, který získal slib císaře Jindřicha VI., že udělí Čechy v léno Přemyslu I. Ten se skutečně počátkem roku 1192 ujal vlády. Václav skončil ve vězení v Míšeňsku. Poté mizí z pramenů. Údaje o jeho případné manželce nebo dětech nejsou k dispozici.
Od17.století byl zaznamenán mimořádný rozmach biologie, chemie a techniky, jejichž objevy se již více uplatnily v praxi.Demokratický růst si vynutil zavádění nových a produktivnějších metod agrární výroby, neboť tradiční zemědělství nebylo schopné se s rostoucí poptávkou vyrovnat.V Británii vymizely téměř všechny stopy starého agrárního systému „otevřených polí“.Ohrazování spojené se zabíráním půdy zvyšovalo bohatství zámožnějších farmářů a statkářů, kteří v tomto procesu získali polnosti malých rolníků, kteří nebyli schopni právně prokázat své vlastnictví.Na ohrazených polích bylo nyní možno dobytek oddělit od nemocných a podvyživených kusů, což umožňovalo statkářům experimentovat s pečlivě plánovaným a výběrovým chovem dobytka.Zvířata mohla být ve stále větším množství ustájena i v zimě, což bylo výsledkem zlepšující se krmivové základny.Tradiční trojpolní hospodaření bylo rychle nahrazeno střídavými osevními cykly, které dovolovaly využívat půdu naplno každý rok k pěstování různých plodin.K výraznému zvýšení a uskladnění rostlinné výroby napomáhaly nové zemědělské stroje, jakým byl například secí stroj vynalezený Jethro Tullem.Nové stroje nepotřebovaly ke své obsluze a údržbě mnoho lidí.V některých oblastech přinutili proto zemědělští dělníci farmáře tyto stroje zničit nebo je zničili sami .Ohrazování vedlo k likvidaci mnoha malých hospodářství.Tato zásadní proměna evropského zemědělství umožnila, aby i klesající počet pracovních sil v zemědělství uživil stále rostoucí populaci průmyslových měst a aglomerací.Tomuto procesu napomáhalo užívání umělých hnojiv a pěstování nových plodin:brambor v severní a kukuřice v jižní Evropě.
Potřebujete zpracovat informace a podklady pro seminární práce? Nemáte na vyhledávání informací a psaní dostatek času? Právě pro Vás jsou tady SeminarkyBezPrace.cz - zákaznická podpora na telefonu, icq,
skype,přímá komunikace se
zpracovatelem, záruka
5 let. Ukázka
zdarma!