Referáty fyzika


Čočkové dalekohledy

Čočkové Dalekohledy Jednoduchý čočkový dalekohled, zvaný také refraktor obsahuje dvě čočky. Velkou spojnou čočku s větší ohniskovou vzdáleností tvořící objektiv na konci dalekohledu a menší okulárovou spojnou čočku s malou ohniskovou vzdáleností. Do ní se dívá pozorovatel. Objektiv shromažďuje světelné paprsky vzdálených předmětů a láme je tak, že vytváří „skutečný“ obraz obrácený vzhůru nohama. Světelné [...]

Teplo

Teplo a Teplota Teplo (nesprávně užívaný termín tepelná energie) je část vnitřní energie, kterou systém vymění (tj. přijme nebo odevzdá) při styku s jiným systémem, aniž by přitom docházelo ke konání práce. Mluvíme o tepelné výměně. Teplo popisuje procesy, v nichž se odehrává spousta „mikroprací“, tj. srážek jednotlivých částic, které přímo nemůžeme sledovat ani měřit. [...]

Hmotnost-převody jednotek

Hmotnost 1kg = 1000g 1dkg = 10g (1dkg =0,01kg) 1mg = 0,001 g kg – kilogram, g – gram, dkg – dekagram, mg – miligram 1 libra = 0,45359 kg (1 libra = 453,592 g) 1 tuna = 1000kg 1 metrický cent („metrák“) = 100 kg

Hustota látek

Hustota látek Hustota ρ látky je definovaná jako poměr její hmotnosti M a objemu V, který látka zaujímá. M Ρ = —- V Takto jednoduše můžeme definovat hustotu homogenních (stejnorodých) látek. Těžko lze definovat hustotu porézních látek, jakými jsou např. keramické látky a pěněné polymerní látky. Hustota vyjadřuje množství látky (pevné látky, kapaliny i plynu) [...]

Elektrárny

Alternativní zdroje elektrické energie Ze zdrojů, využívajících k výrobě elektřiny obnovitelné zdroje energie mají kromě vodních elektráren největší význam a perspektivu solární (sluneční) a větrné elektrárny. V našich podmínkách se solární a větrná energie podílí na dodávkách elektrické energie jen minimálně. Kromě technických problémů a vysokých pořizovacích nákladů je problém také v tom, že solární [...]

Magnetorezistor

Magnetorezistor je rezistor, jehož odpor je závislý na magnetické indukci. Na obrázku níže je ukázána principiální stavba takové součástky. Nejčastěji obsahuje antimonid india s jehličkami antimonidu niklu, které se dostanou do látky při výrobě speciálním teplotním programem tuhnutí. Jehličky mají tloušťku ? 1 µm, délku do 50 µm a jejich vzdálenost je 1 až 100 [...]

Fyzika příklady – rychlost, zrychlení

Zadání příkladů na fyziku 2.23 Plavec plave v řece vzhledem k vodě stálou rychlostí 1,5 m * s-1. Rychlost proudu v řece je 3,5 m/s. Jak velkou rychlostí se plavec pohybuje vzhledem ke břehům řeky, jestliže plave a) po proudu, b) proti proudu řeky? 2.37 Kulička, kterou položíme na nakloněnou rovinu, se začne pohybovat a [...]

Vítr

pohyb vzduchu (převážně horizontální) v atmosféře vzhledem k zemskému povrchu, vznikající působením tlakového gradientu, tíže a Coriolisovy síly. Je charakterizován směrem, odkud vane (udává se v stupních, například severní vítr se rovná 360°), rychlostí nebo silou ( Beaufortova stupnice ). Směr větru se určuje větrnými směrovkami, rychlost anemometry. Vítr je často nárazovitý, vlivem místních poměrů [...]

Fyzikální pojmy

částice a) látkové částice – fyzikální objekty malých rozměrů (molekuly, ionty, atomy, atomová jádra, elementární částice). Jsou charakterizovány například hmotností, elektrickým nábojem, rozměrem, tvarem, složením, vzájemným působením, při kvantovém popisu též kvantovými čísly; b) polní částice – elementární částice přiřazené v kvantové teorii polím (kvanta těchto polí); například foton pro elektromagnetické pole, graviton pro gravitační [...]

Černá díra

Černá díra Pokud raketa překročí „únikovou rychlost“ 11 kilometů za vteřinu, vymaní se ze zemské gravitace a odletí do volného vesmíru. Úniková rychlost závisí na gravitační hmotonosti. K úniku ze Slunce je třeba rychlosti 620 km/s, neutronová hvězda by vyžadovala 200 000 km/s. V roce 1783 si anglický astronom John Michell uvědomil že pokud by [...]

Dobývání vesmíru

Dobývání vesmíru Vesmír je doposud neprozkoumané území, které se skládá z milionů hvězd, planet a možná i galaxií. Až v tomto století se stala věda natolik vyspělou, že ho lidé začali studovat i zblízka. Na Zemi je spousta radarů a hvězdáren, kterými se vesmír zkoumá. Jsou v Africe, jako například La Palma a Sutherland. V [...]

Planety sluneční soustavy

Planety sluneční soustavy Ještě ve středověku se lidé domnívali, že Země je středem vesmíru a že kolem ní obíhají planety a hvězda Slunce. Později se však ukázalo, že Země je jednou z osmi planet(Pluto už mezi planety nepatří), obíhajících kolem Slunce. Ale pořád nevěděli, že takových soustav jako je tato je téměř nekonečno. Naše Země [...]

Nukleární energie

V Chicagu se podařilo týmu vědců vedených italským profesorem Enricem Ferminim vyvolat první řízenou jadernou reakci. Psal se rok 1942 a tato práce později vedla k vývoji atomové bomby. Co se vědcům tehdy povedlo, se obvykle označuje jako „rozbití atomu“. Abychom však byli přesnější, vědci tehdy našli způsob rozbití atomového jádra – hmoty skládající se [...]

Vodní elektrárna Orlík

Vodní elektrárna Orlík je stěžejním článkem vltavské kaskády. Přehrada zadržující 720 mil. m3 vody je nejobjemnější akumulační nádrží v České republice a je spolu s Lipenským jezerem rozhodující pro víceleté řízení průtoků na Vltavě i na dolním Labi. Hladina nádrže pokrývá 26 km2 a vzdouvá Vltavu v délce 70 km, Otavu v délce 22 km [...]

Jaderná elektrárna Dukovany

Jaderná elektrárna Dukovany se nachází 30 km jihovýchodně od Třebíče, v trojúhelníku, který je vymezen obcemi Dukovany, Slavětice a Rouchovany. V elektrárně jsou ve dvou dvojblocích instalovány celkem čtyři tlakovodní reaktory typu VVER 440 – model V 213, každý o elektrickém výkonu 440 MW. S výstavbou bylo započato v roce 1974. Změna projektu oddálila plné [...]

Baterie – historie

Baterie se skládá z většího počtu elektrických článků navzájem propojených, obvykle takovým způsobem, aby produkovaly vyšší napětí, než je napětí jednoho článku. Inspiraci, která vedla k objevu elektrických článků a baterií, poskytly mrtvé žáby. V roce 1786 zjistil italský vědec Luigi Galvani, že rozpitvané žáby sebou cukají, když se jich dotýká skalpelem. Potom náhodou objevil, [...]

Výroba oceli

Ocel se vyrábí tím způsobem, že se ze železa odstraní uhlík a další nečistoty a potom se do něj přidávají přesná množství uhlíku a dalších kovů, jako je chrom, mangan, nikl a vanad. Uhlík dodává oceli schopnost vytvrzování tepelným zpracováním a další kovy se přidávají proto, aby zlepšily její různé vlastnosti včetně tvrdosti, snadnosti obrábění, [...]

Mechanický záznam zvuku

Pro záznam zvuku používal Edison mosazný váleček, kolem jehož vnější strany byla vytvořena spirálová drážka pokrytá cínovou fólií a který se otáčel ručně. Jak se váleček otáčel, pohyboval se rovněž podél šroubového závitu. Ocelová jehla vtlačovala cínovou fólii do drážky ve válečku. Jehla byla připojena ke středu tenkého kotouče zvaného membrána (diafragma). Zvuk vytvořený poblíž [...]

Větrná energie

Vítr patří k nevyčerpatelným (obnovitelným) zdrojům energie.Energie větru patří k historicky nejstarším využívaným zdrojům energie. V České republice jsou možnosti využití energie větru, vzhledem k přírodním podmínkám (vnitrozemské klima s nepravidelným prouděním vzduchu), dosti omezené. Vhodné lokality pro využití větrné energie jsou většinou ve vyšších nadmořských výškách, kde vítr dosahuje vyšších rychlostí (nad 5m/s). Při [...]

Baterie

Z historie… Všechno začalo v 18. století, kdy se objevitelé pokoušeli najít přenosný, použitelný zdroj energie. Těžkopádné elektrizační stroje nemohl dostatečně sloužit, protože jejich energetický obsah byl totiž nepatrný. Až boloňský profesor medicíny Luigi Galvani experimentoval s žabími nožkami na měděných drátcích a železném zábradlí. Stal se tak neuvědomělým objevitelem elektřiny po něm nazvané. Na [...]

© 2005-2013 PohodaVeŠkole.net.