Teplo a Teplota Teplo (nesprávně užívaný termín tepelná energie) je část vnitřní energie, kterou systém vymění (tj. přijme nebo odevzdá) při styku s jiným systémem, aniž by přitom docházelo ke konání práce. Mluvíme o tepelné výměně. Teplo popisuje procesy, v nichž se odehrává spousta „mikroprací“, tj. srážek jednotlivých částic, které přímo nemůžeme sledovat ani měřit. [...]

Hustota látek Hustota ρ látky je definovaná jako poměr její hmotnosti M a objemu V, který látka zaujímá. M Ρ = —- V Takto jednoduše můžeme definovat hustotu homogenních (stejnorodých) látek. Těžko lze definovat hustotu porézních látek, jakými jsou např. keramické látky a pěněné polymerní látky. Hustota vyjadřuje množství látky (pevné látky, kapaliny i plynu) [...]

Magnetorezistor je rezistor, jehož odpor je závislý na magnetické indukci. Na obrázku níže je ukázána principiální stavba takové součástky. Nejčastěji obsahuje antimonid india s jehličkami antimonidu niklu, které se dostanou do látky při výrobě speciálním teplotním programem tuhnutí. Jehličky mají tloušťku ? 1 µm, délku do 50 µm a jejich vzdálenost je 1 až 100 [...]

pohyb vzduchu (převážně horizontální) v atmosféře vzhledem k zemskému povrchu, vznikající působením tlakového gradientu, tíže a Coriolisovy síly. Je charakterizován směrem, odkud vane (udává se v stupních, například severní vítr se rovná 360°), rychlostí nebo silou ( Beaufortova stupnice ). Směr větru se určuje větrnými směrovkami, rychlost anemometry. Vítr je často nárazovitý, vlivem místních poměrů [...]

Černá díra Pokud raketa překročí „únikovou rychlost“ 11 kilometů za vteřinu, vymaní se ze zemské gravitace a odletí do volného vesmíru. Úniková rychlost závisí na gravitační hmotonosti. K úniku ze Slunce je třeba rychlosti 620 km/s, neutronová hvězda by vyžadovala 200 000 km/s. V roce 1783 si anglický astronom John Michell uvědomil že pokud by [...]

Planety sluneční soustavy Ještě ve středověku se lidé domnívali, že Země je středem vesmíru a že kolem ní obíhají planety a hvězda Slunce. Později se však ukázalo, že Země je jednou z osmi planet(Pluto už mezi planety nepatří), obíhajících kolem Slunce. Ale pořád nevěděli, že takových soustav jako je tato je téměř nekonečno. Naše Země [...]

Vodní elektrárna Orlík je stěžejním článkem vltavské kaskády. Přehrada zadržující 720 mil. m3 vody je nejobjemnější akumulační nádrží v České republice a je spolu s Lipenským jezerem rozhodující pro víceleté řízení průtoků na Vltavě i na dolním Labi. Hladina nádrže pokrývá 26 km2 a vzdouvá Vltavu v délce 70 km, Otavu v délce 22 km [...]

Baterie se skládá z většího počtu elektrických článků navzájem propojených, obvykle takovým způsobem, aby produkovaly vyšší napětí, než je napětí jednoho článku. Inspiraci, která vedla k objevu elektrických článků a baterií, poskytly mrtvé žáby. V roce 1786 zjistil italský vědec Luigi Galvani, že rozpitvané žáby sebou cukají, když se jich dotýká skalpelem. Potom náhodou objevil, [...]

Pro záznam zvuku používal Edison mosazný váleček, kolem jehož vnější strany byla vytvořena spirálová drážka pokrytá cínovou fólií a který se otáčel ručně. Jak se váleček otáčel, pohyboval se rovněž podél šroubového závitu. Ocelová jehla vtlačovala cínovou fólii do drážky ve válečku. Jehla byla připojena ke středu tenkého kotouče zvaného membrána (diafragma). Zvuk vytvořený poblíž [...]

Z historie… Všechno začalo v 18. století, kdy se objevitelé pokoušeli najít přenosný, použitelný zdroj energie. Těžkopádné elektrizační stroje nemohl dostatečně sloužit, protože jejich energetický obsah byl totiž nepatrný. Až boloňský profesor medicíny Luigi Galvani experimentoval s žabími nožkami na měděných drátcích a železném zábradlí. Stal se tak neuvědomělým objevitelem elektřiny po něm nazvané. Na [...]