Referáty - Zeměpis

OPEC - organizace zemí vyvážející ropu

Tato mezinárodní organizace byla založena roku 1960 po řadě iniciativ Venezuely na podporu sladěného postupu producentů ropy. Zakládajícími členy byly Írán, Irák, Kuvajt, Libye, Saudská Arábie a Venezuela, nyní jsou členy i Alžír, Ekvádor, Gabun, Indonésie, Nigérie, Katar a Spojené arabské emiráty. Činnost OPEC zahrnuje všechny aspekty jednání o ropě, včetně stanovení základních cen ropy, koncesních poplatků ropných společností, těžebních kvót a vládních zisků. Organizace zpočátku usilovala o udržování minimálních exportních cen a koordinaci těžebních plánů, později se zaměřila na vyjednávání exportních cen ropy a produkčních kvót. Poskytuje též půjčky prostřednictvím speciálního fondu OPEC určené pro financování deficitů platební bilance a projekty v rozvojových zemích, které nejsou členy OPEC. V současnosti hlavně stanovuje maximální množství těžby a ovlivňuje světové ceny ropy. Nejvyšším orgánem organizace OPEC je konference, která se schází dvakrát ročně, aby posoudila a odsouhlasila ceny a výrobní strategie svých členů. ekonomický vliv. OPEC v 80. letech značně poklesl v důsledku vnitřních rozporů a vstupem nových producentů nesdružených v OPEC na světový trh s ropou např. V. Británie, Norska, nebo Aljašky částečně snížil vliv této organizace. Její podíl na ovlivňování světových cen prostřednictvím kontroly produkce však zůstává i nadále nezanedbatelný.

Začátky Evropské unie
Od samého začátku byla nejaktivnější francouzská diplomacie. První kámen budoucí sjednocené Evropy byl položen 9.května 1950 tehdejším francouzským ministrem zahraničních věcí Robertem Schumanem a ekonomem Jeanem Monnetem. Před oběma stál nelehký úkol, hned v počátku překonat setrvávají poválečný vztah mezi Francií a Německem. Ministr Schuman nabídl Německu vytvoření společného trhu oceli a uhlí. Jeho návrh obsahoval projekt na zřízení nadnárodní instituce, která by plánovala výrobu a řídila trh.
O necelý rok později , 18.dubna 1951, podepsalo v Paříži smlouvu Evropského společenství uhlí a oceli ECSC šest zemí: Francie, Německo ,Itálie Belgie, Lucembursko a Nizozemsko. Tato smlouva otevřela dveře volnému obchodu, byly zrušeny celní poplatky a prakticky přestaly existovat hranice. Uvolnění obchodu přineslo okamžitě zvýšení hospodářského růstu.
25. března 1957 se členské země sešly a podepsaly v Římě smlouvu ustavující Evropské hospodářské společenství EHS. Jeho cílem byla vzájemná podpora hospodářského růstu, vytváření společného a silného zemědělství, dopravy politiky, předcházení válkám, upevňování míru a svobody. Aby se všechna přijatá rozhodnutí podařilo naplnit, EHS potřebovalo další instituce, které by mu napomáhaly v organizování a realizaci všech vypracovaných projektů. Tak se zrodil Evropský parlament, Evropská rada, Komise, Soudní dvůr a další orgány.
Společenství se velmi dařilo, a tak se postupně hlásili další zájemci o členství. V roce1973 byla do EHS přijata Velká Británie, Irsko a Dánsko. V roce 1981 Řecko, v roce 1986 Portugalsko a Španělsko a v roce 1995 Rakousko, Finsko a Švédsko.
11.prosince 1991 se v nizozemském Maastrichtu sešli představitelé dvanácti států k podpisu nových smluv. V té době bylo jasné, že se rýsuje zcela nová sjednocená Evropa bez hranic, bez celnic, bez válek, se společnou měnou i politikou. Na důležitém setkání se také definovaly pravomoci Evropského parlamentu, Evropské rady, nový obsah dostala společná evropská bezpečnost, legislativa atd.
O vstup do EHS měly od počátku devadesátých let zájem nejen další evropské země, ale samozřejmě také mnoho postkomunistických zemí v čele s Polskem, Maďarskem Slovinskem a Českou republikou. Díky tomu bylo EHS v listopadu 1993 přejmenováno na Evropskou unii EU.

Maďarsko

oficiální název - Maďarská republika (Magyar Köztársaság)

poloha - euroasijský kontinent
- region - střední Evropa
- vnitrozemský stát - sousední státy: Rakousko, Slovensko, Ukrajina, Rumunsko, Jugoslávie, Chorvatsko, Slovinsko
- rozloha - 93 033 km2
- zeměpisná šířka - 48-46 s.š.
- časové pásmo - středoevropské (s letním časem)

vláda - forma vlády - parlamentní republika
- prezident - Ferenc Mádl
- výkonná moc - prezident, předseda vlády, Rada ministrů
- zákonodárná moc - jednokomorový parlament - 386 členů, voleni na 4 roky
- hlavní politické strany - Maďarské demokratické fórum (MDF)
- Křesťanskodemokratická lidová strana
- Nezávislá malorolnická strana
- Aliance mladých demokratů (FIDESz)
- Aliance svobodných demokratů (SzDSz)
- Maďarská socialistická strana (MSzP)
- členství v mezinárodních organizacích - OSN, NATO, MMF, EBRD, OECD, UNESCO,
(dříve Varšavská smlouva a RVHP), nyní usiluje o vstup do EU

administrativní členění - 19 žup a hlavní město Budapešť

povrch - nížiny - Maďarsko leží v Panonské pánvi
- V - Velká uherská nížina - tvořena mořskými a jezerními sedimenty
- původní stepi přeměněny na ornou půdu a pastviny
- pusta = zachovalá část stepi
- významná zemědělská oblast
- SZ - Malá uherská nížina - tektonický původ, třetihorní a čtvrtohorní sedimenty
- významná zemědělská oblast
- nejnižší bod - řeka Tisa na hranicích - 78 m
- pohoří - S + SZ - Mátra - Kékes - 1 015 m
- sopečné pohoří, minerální prameny
- Bukové hory = Bükk - Istállós-kö - 958 m
- sopečné pohoří
- Zadunajské středohoří - Bakoňský les - Köris-hegy - 709 m
- kerné pohoří
- Vertes
- Gerecse
- Pilis
- Zemplínské vrchy - sopečný původ
- Börzsöny - Csóványos - 939 m
- J - Mecsek - Zengö - 682 m

podnebí - mírné vnitrozemské (chladné zimy, teplá suchá léta)
- SV trpí suchem
- Budapešť - průměrná lednová teplota - 1,0 °C, červencová 22 °C
- roční úhrn srážek 630 mm

vodstvo - řeky - Dunaj - 429 km v Maďarsku
- hranice se Slovenskem
- proměnlivý průtok, povodně
- V - Tisa - přítoky Slaná, Bodrog a Hornád (ze Slovenska), Kriš a Maruše (z Rumunska)
- zdroj závlahové vody
- JZ - Dráva - hranice s Chorvatskem
- jezera - Balaton = Blatenské - největší ve střední Evropě - 591 km2
- velmi mělké - průměrně 3 m
- tektonický původ
- cestovní ruch, rybolov
- Fertö = Neziderské - z větší části v Rakousku
- tektonický původ
- mírně slané
- proměnlivá plocha cca 300 km2
- velmi mělké - max. hloubka 2 m
- v letech 1866 - 69 zcela vyschlo
- velké množství termálních pramenů

přírodní útvary - chráněno 5 111 km2 území
- na V národní park Hortopágy - zachovalé původní stepi
- v UNESCO

suroviny - pestré nerostné zdroje, ale malé množství - rudy Mn, U, …
- bauxitu (1 100 000 t/rok) - Vertésské pohoří, Bakoňský les
- export
- hnědé uhlí (15 000 000 t/rok) - Tatabanya
- ropa - JV od Balatonu
- zemní plyn - Debrecín

obyvatelstvo - 10 100 000 obyvatel (1998)
- hustota zalidnění 109 obyv./km2
- urbanizace 63 %, vysoká koncentrace obyvatel v hlavním městě
- přirozený úbytek 0,3 %/rok
- složení - Maďaři 98 %
- menšiny Romů , Němců, Slováků
- náboženství - římskokatolické 63 %
- protestantské 25 %
- ateisté 11 %
- střední délka života - muži 67 let
- ženy 75 let
- úřední jazyk maďarština
- více než 4 000 000 Maďarů v zahraničí - Rumunsko, Jugoslávie, Slovensko, …

města - Budapešť - hlavní město
- hustota zalidnění 500 obyv./km2
- 1,9 mil. obyvatel
- 30 % průmyslové produkce státu
- dopravní křižovatka, říční přístav
- vzniklo spojením dvou měst Pešť a Buda
- lázně - více než 120 termálních pramenů
- cestovní ruch
- Győr = Ráb - 127 000 obyv.
- obchodní středisko, dopravní křižovatka, říční přístav
- průmysl - hutnický
- strojírenský - vagóny, automobily
- Esztergom = Ostřihom - 29 000 obyv.
- historické město, arcibiskupství, řada památek
- Debrecín - 207 000 obyv.
- dopravní křižovatka, termální lázně
- Miskolc - 176 000 obyv.
- dopravní křižovatka, termální lázně
- průmysl hutnický, strojírenský, textilní, potravinářský, stavebních hmot
- Szeged = Segedín - 160 000 obyv.
- obchodní, hospodářské a kulturní centrum jihovýchodního Maďarska
- průmysl potravinářský, konzervárenský, textilní, chemický, gumárenský, kožedělný, středisko ovocnářství a zelinářství
- v okolí těžba ropy a zemního plynu
- dopravní křižovatka, říční přístav
- Pécs - 160 000 obyv.
- průmysl strojírenský, potravinářský (šumivá vína), nábytkářský, tabákový, výroba varhan
- v okolí těžba černého uhlí, rud vzácných kovů a mramoru
- Nyíregyháza - 113 000 obyv.
- průmysl potravinářský, tabákový, strojírenský
- dopravní křižovatka
- v září se každoročně koná karneval s ovocnářskou tematikou

ekonomika - měnová jednotka 1 forint (HUF) = 100 fillérů
- průmyslově zemědělský stát, dokončuje transformaci na tržní ekonomiku
- HDP 4 720 USD/obyv. - roste o 4 %/rok
- inflace - přes 10 %
- struktura - 65 % služby
- 30 % průmysl
- 5 % zemědělství
- export - stroje a zařízení, zemědělské produkty (ovoce, zelenina, víno, masné výrobky)
- do Německa, Rakouska, Itálie, Ruska
- zemědělství - intenzivní - orná půda 54 % území (2. místo v Evropě)
- louky a pastviny 12 %
- zalesněno 19 %
- převažuje rostlinná výroba
- pěstování - obilniny (kukuřice, pšenice), cukrová řepa, brambory, slunečnice, tabák, zelenina, ovoce, vinná réva
- chov prasat, drůbež, koní, ve vyšších polohách ovce, rybolov

- průmysl - rozvoj nastal po 2. sv. válce
- strojírenský - autobusy, obráběcí stroje, televizory, žárovky
- elektrotechnický
- chemický - zpracování ropy z Ruska
- výroba hnojiv, polymerů
- potravinářský - salámy, paprika, masné výrobky
- farmaceutický
- hutnický - Fe, Al
- výroba energie - tepelné elektrárny, jaderná elektrárna v Paks (45 % vyrobené energie)
- doprava - rozvinutá dopravní síť - říční (přístavy Budapešť, Györ) - doprava zboží a surovin
- železnice
- roste význam cestovního ruchu - příjmy 1,6 mld. USD

historicko - politický vývoj - konec 9. stol. - příchod maďarských kmenů
- konec 10. stol. - Uherské království
- od 15. stol. - nápor Turků
- 1526 - součást Habsburské říše
- 1848-49 - poražena revoluce vedená L. Kossuthem
- 16. 11. 1918 - vyhlášena republika
- 21. 3.-1. 8. 1919 - komunistický státní útvar Maďarská republika rad
- 1920 - trianonská smlouva - ztráta části území (ČSR, Jugoslávie, Rumunsko) reparace, omezení armády, po 2. sv. válce potvrzeny
- 1938 a 1940 - arbitráže vídeňské - zisk území (ČSR, Rumunsko)
- 2. sv. válka - na straně Německa
- zúčastnilo se tažení do SSSR
- 1944-45 - osvobozeno sovětskými vojsky
- 1947 - sovětizováno
- 1956 - potlačeno maďarské povstání
- 23. 10. 1989 - vyhlášena Maďarská republika