Vrásnění:
Horotvorné pochody, orogenetické pochody, orogeneze, vytváření vrásných pohoří stlačováním a borcením usazenin postranními, horotvornými tlaky. Takové tlaky se objevují v jistých delších časových obdobích, ve kterých občas zesilují, občas ustávají a často se stěhují, takže pásemná horstva byla zpravidla vytvářena v několika poměrně krátkých horotvorných fázích, prozrazovaných stratigrafickými hiáty, diskordancemi a jinými zjevy. Nejvýznamnější orogeny a horotvorné fáze v Evropě : kaledonský orogen vytvořil horstva severozápadní Evropy ve fázi takonské ( mezi ordovikem a silurem), ardenské ( v siluru) a erijské ( mezi silurem a devonem). Variský orogen vytvořil horstva v jihozápadní a střední Evropě ve fázi bretonské (ve spodním karobnu), sudetské ( mezi středním a svrchním karbonem), salské ( ve spodním permu), falcké ( mezi permem a triasem). Alpínský orogen vytvořil dobře uchovaná pohoří ( mj. Alpy a Karpaty) ve střední a jižní Evropě ve fázi starokimerické ( zvláště na Krymu mezi triasem a liasem), mladokimerické ( tamtéž mezi jurou a neokomem), austrijské neboli rakouské ( ve střední křídě), subhercynské ( ve svrchní křídě), laramické (nejmohutnější, mezi křídou a třetihorami), pyrenejské ( ve sředním eocénu), savské ( mezi oligocénem a miocénem), štýrské ( ve středním miocénu), atické ( mezi sarmatem a pliocénem), rhodanské neboli rhonské ( ve středním pliocénu) a valašské ( mezi pliocénem a čtvrtohorami). V Evropě jsou horotvorné pochody dočasně přerušeny, ale pokračují v jiných částech světa ( v Indonésii, Západní Indii aj.)
Vrásnění, veliký kontinent Pangea, dělení pohoří, příkrov…
Melounový strom
Svým vzhledem připomíná palmu a díky plodům, které jsou podobné cukrovým melounům, bývá nesprávně nazýván melounovým stromem. Z botanického hlediska to je papája obecná a jejím domovem jsou tropické země celého světa, kde se pěstuje pro chutné osvěžující plody. Zralé se pojídají hlavně čerstvé a dužina nezralých plodů se konzervuje ve sladkokyselém nálevu a je výbornou přílohou masitých jídel.
Zázraky přírody I….
Obří koule
Podivuhodný úkaz se nachází v kamenolomu na česko-slovenské z Moravskoslezských Beskydech. Dva metry pod současnou výškou terénu se tu nachází asi třicet kamenných koulích. Největší z nich má o průměru tři metry. Geologové však zůstávají klidní a tvrdí, že se jedná o vcelku běžnou kulovitou odlučnost hornin.
Zázraky přírody II….
Neobvyklá marmeláda
V oblasti polárního kruhu žijí dodnes kočující pastevci – Laponci, kteří mají přednostní právo na sběr zajímavého plodu z ostružníku morušky. Vědí, že je zralý, když se jeho plody přebarví z červené na žlutou a dovedou z něho vyrobit žlutou marmeládu, která není tak sladká, jak jsme zvyklí… U nás se ostružník moruška vyskytuje v Krkonoších,ale rostliny jsou přísně chráněné. Pokud chcete tuto severskou lahůdku ochutnat, nezbývá, než se vydat směrem k polárnímu kruhu.
Zázraky přírody III….
Pruhovaný koník
Zebra spolu s oslem a koněm patří mezi koňovité savce. Dnes se sní potkáme pouze v Africe, přesto že jejím přímím předkem byl ve třetihorách drobný pruhovatý koník, který žil v Africe. Ze své původní domoviny přešel asi před pěti miliony let pevninským mostem do Asie, odkud se rozšířil do Evropy a Afriky. Přestože kdysi patřil k nejrozšířenějším kopytníkům na světě, ve všech světadílech kromě Afriky vyhynul. Tam naopak dosáhl velkého rozšíření a dnes je pro tuto zemi stejným symbolem jako pro Austrálii klokan.
Zázraky přírody IV….
