Referáty - Staré řecké báje

Hlavní postavy

• Láios, Iokasta a Oidipus – král v Thébách, jeho manželka a jejich odložený syn

• Kreon – král, který vládl za Láia

• Eteokl, Polyneiks, Antigona a Isména – děty Oidipa a Iokasté

Příhody:

Kdysi žil v Thébách král Láios s královnou Iokastou. Měl se jim narodit syn, ale jelikož jim věštba pravila, že krále jeho syn jednou zahubí, nechali ho odnést pastýřem do hor. Pastýřovi se děcka zželelo, a tak ho dal k opatrováni jinému pastýři, který žil v zemi korintského krále. Malý Oidipus se bezdětnému pastýři tak zalíbil, že si ho vzal za syna. Brzy se chtěl Oidipus dopátrat svého původu, a tak se vypravil do Delf. Tam mu pravili, že zabije otce a ožení s jeho matkou. Radši se už k pěstounům z obavy nevrátil a putoval po cizích krajích. Jednoho dne se na cestě dostal do hádky se starcem ve voze a zabil ho. Vydal se do Théb, kde se usadila sfinga a dávala každý den jednu hádanku. Kdo ji neuhodl, toho shodila do propasti. Oidipus se rozhodl, že její hádanku vyřeší. Svůj úmysl vylíčil Kreontovi (králi) a jeho sestře Iokastě. Hádanka zněla: Má to jednu hlavu, čtyři nohy ráno, v poledne jen dvě a tři nohy večer. Čím to má víc noh, tím to má míň síly. Oidipus uhodl hádanku, vzal si Iokastu za ženu a měli spolu dva syny, Eteokla a Polyneikse, a dvě dcery, Antigonu a Isménu. Dlouho poté se v království objevil strašný mor a jedinou možnosti, jak se moru zbavit, bylo, najít vraha krále Láia. Oidipus začal pátrat a pozval si i slepého věštce Tereisia. Brzy zjistil podrobnosti okolo smrti krále Láia a i to, že korintsky král zemřel přirozenou smrtí, a tak nebyl pochyb, že Oidipus zabil vlastního otce. Iokasta se po tom zjištění oběsila, Oidipus si vypíchl oči a začal putovat se svou starší dcerou k háji bohyní Erýnií. Svůj trůn svěřil do rukou Kreonta. Mezitím usilovali Oidipovi synové o thébský trůn. Etokles měl vládnout jeden rok a Polyneikes druhý. Etokles však bratra vyhnal a ten začal sbírat vojsko, aby se pomstil bratru za ten podvod. Každý si chtěl otce získat na svou stranu, ale oba byli neúspěšní. Oidipus potkal v háji Thésea a poprosil ho, aby Antigonu dopravil do Théb. Brzy tam dorazilo Polyneikovo vojsko, avšak bratři se v bratrovražedném boji zabili. Kreon se opět ujal vlády a nechal Polyneika nepohřbeného před hradbami. Antigona bratra i přes zákaz pohřbila a stihl ji za to trest. Kreon ji nechal zaživa zazdít ve skalní sluji, přestože ji jeho syn Haimon miloval. Po rozhovoru s Tereisiem si uvědomil, že to není správné a spěchal ke skalní sluji, aby Antigonu osvobodil. Ta se však radši oběsila, než aby nečinně čekala na smrt. Králův syn se probodl a královna se zavraždila.

Závěr:

Jak rád by byl Krejón všechno napravil, jen kdyby mrtví opět ožili. Ale takový je osud tyranských králů. Mohou jediným rozhodnutím naráz zničit štěstí a životy svých poddaných, ale žádným rozhodnutím nemohou naráz štěstí poddaných obnovit a nikdy nedovedou mrtvým vrátit život.

Hlavní postavy

• Pelias a Iáson – synové krále

• loď Argó – loď, na které měl přivést Iáson zlaté rouno

• Héra – bohyně, kt. přenesl Iasón přes řeku

• Médeia – dcera krále Kolchidy

Příhody:

Zemřel starý král a zanechal po sobě dva syny Peliase a Iásona. Trůn měl zdědit Aisón, ale Pelias ho vyhnal a od té doby žil Aisón na venkově. Bál se o svého syna Iásona, a tak ho poslal ke svému příteli kentaurovi, který Iásona učil všemu, co znal. Když bylo Iásonovi dvacet let, vydal se ke králi Peliasovi, aby ho požádal o trůn. Cestou potkal stařenku a přenesl ji přes řeku. Byla jí bohyně Héra a od té doby Iásona chránila. Ihned zašel s prosbou ke králi a ten mu ochotně vyhověl s podmínkou, že mu přinese zlaté rouno. Brzy se už loď Argó hnala ke svému cíli s mnoha hrdiny na palubě. Projeli okolo Symplegád a nabrali Frixovi syny. Zanedlouho dorazili k břehům Kolchidy a ráno se vydali ke králi. Král dal Iásonovi hrozný úkol, který by bez pomoci královi dcery Médei jistě nesplnil. Musel s býky vyorat pole, do něj zaset dračí zuby a s bojovníky, kteří vyrostou z hlíny, bojovat. Král je chtěl nyní zahubit, ale Médea jim opatřila zlaté rouno a s Iásonem odplula. královo vojsko je ihned začalo pronásledovat, ale Iáson s Médeou se jich lstí zbavili a pluli pryč. Cestou už je čekaly pouze vábivé Sirény, ale ty taky překonali bez obtíží. V Peliově zemi se Médea proměnila ve stařenu a nabídla králi, že ho omladí. Ten neváhal, skočil do kotle a našel v něm smrt. Iáson se zase dostal k trůnu, ale na Médeu brzy zapomněl a přivedl si novou manželku. Médea ji zahubila a od té doby ji nikdo nikdy neviděl.

Závěr:

Od té doby Médeu už nikdo nikdy neviděl.

Hlavní postavy

• Faethón – hlavní hrdina, chlapec

• Hélios – bůh slunce Faethónův otec

Příhody

Jednoho dne se Faethón rozhodl navštívit otce. Šel za ním do jeho paláce. A zeptal se Hélia jestli je opravdu jeho syn a ten mu to potvrdil. Aby mu to opravdu dokázal řekl mu, aby si něco přál, že mu to splní. Faethón si přál řídit zlatý vůz, na kterém jeho otec každý den jezdí od východu k západu. Ale Hélios se zalekl a litoval svého slibu. „Jen to ne,“ domlouval svému synovi, „přej si něco jiného, Jsi mladý neudržel bys otěže divokých koní.“ Ať říkal sluneční bůh co chtěl Faethóna nepřesvědčil. Vydává se na cestu, ale když si koně všimnou, že je řídí někdo cizí nepevná ruka, a že je vůz lehčí než obvykle začnou vyvádět. V prudké jízdě se nesou jednou nahoru jednou dolu. Tam, kde se přiblíží k zemi, po nich zůstává spáleniště. Faethón vidí trosky rozpáleného světa. V Africe, kde se sluneční vůz nakloní k zemi, zčerná pleť celých národů a vzniknou obrovské pouště. Zmučená Země prosí vládce boků Dia, aby ji zbavil utrpení. Zeus vyslyší prosby a vymrští blesk, který srazí Faethóna ze slunečního vozu. Ten se zřítí bez ducha rozžhaveným prostorem na zem. Mrtvého Faethóna nalezly vodní víly a pohřbily ho.

Závěr:

Sluneční bůh truchlí podnes pro svého syna. Večer po západu slunce kanou z hvězd, ze stříbrných očí noční oblohy, slzy, Lidé jim říkají rosa.