Pěnkava obecná - referát
Pěnkavu pojmenoval slavný švédský přírodovědec Karel Linne velmi zajímavým vědeckým názvem Fringilla coelebs. Coelebs znamená vdovec. Toto pojmenování vzniklo z toho, že již v linneovské době, to znamená v 18. století, část pěnkav odlétala ze severní Evropy na zimoviště především do Středomoří. Část pěnkav však zůstávala po celou zimu na hnízdištích, a byli to především samečci, kteří tak byli osamocení a teprve od února svým zpěvem znovu očekávali přílet samiček.
Je to částečně tažný pták,který měří asi 15 cm. Je velký přibližně jako vrabec. Snadno ji lze určit podle dvou bílých proužků na křídlech, bílých krajních per v ocase a mechově zeleného kostřece. Samec má ve svatebním šatě šedomodrou hlavu, vínově červenou hruď, bělavé břicho a kaštanově hnědý hřbet. Samice a mladí ptáci jsou svrchu šedohnědí, zespodu bělavě hnědí a bělaví.
Obývá Evropu a západní Asii. Zdržuje se v lesích, zahradách a parcích. Hnízdo umisťuje na dřeviny ve výši 1,5 až 5 metrů. Hnízdo je uděláno z trávy, mechu a kořínků. Vystláno je peřím a srstí, aby se vajíčka udržela v teple. Na snůšce, která obvykle obsahuje 5 vajíček, sedí převážně samice, sameček se však později podílí na péči o mláďata.
Po vylíhnutí zůstávají mladé pěnkavy bezpečně skryty mezi větvemi poblíž hnízda, ale po několika dnech již dokáží dobře létat. Tehdy mladí ptáci následují rodiče, kteří pro ně v okolí loví potravu. To šetří rodičům čas i energii, protože již nemusí nosit potravu daleko do hnízda.
Živí se semeny rostlin, živočišnou složku potravy tvoří převážně hmyz. Potravu sbírají často na zemi. Přílet vrcholí koncem února a v první polovině března, odlet v říjnu.
Načítám ...
dfhdr komentoval(a) referát Pěnkava obecná
supr