Rostlinná pletiva - referát

Jejich analogií u živočichů jsou tkáně.

Rozdělení dle tvaru, tloušťky BS a přítomnosti MBP:
a) Parenchym - je složené z tenkostěnných buněk s četnými mezibuněčnými prostorami (tzv. intercelulárami)
b) Prosenchym - je složené z jednosměrně protažených buněk se šikmými příčnými přehrádkami bez MBP. Vyskytuje se ve svazcích cévních. Čím starší je, tím tlusčí má stěnu.
c) Kolenchym - složený z tenkostěnných buněk, které jsou nápadně zltuštělé v rozích. Buňky mohou mít někdy ztluštělou i celou jednu stěnu a potom hovoříme o deskovitém k-.
d) Sklerenchym - má buněčné stěny značně ztluštělé s kanálky, kterými pronikají jemná plazmatická vlákna (plazmodesmy), umožňující spojení se sousedními buňkami. Buňky později odumírají a s-atické pletivo má fci mechanické opory.

Rozdělení dle fce:
a) Pletiva dělivá (meristémy) - Jsou tvořena drobnými parenchymatickými b. s velkými jádry. Buňky se neustále dělí, tzn. rostlina roste celý život. Nachezejí se na vrcholcích stonků a na špičkách kořenů - tzv. vrcholové dělivé pletivo. Dále od vrcholu se buňky přeměňují na pletiva trvalá.Ty se v některých rostlinách dále dělí a tím vznikají sekundární dělivá pletiva. Jsou to např. kambium(dřevo, lýko), felogen(korek, druhotná kůra), kalus(hnojivé pletivo)
b) Pletiva trvalá - Tvořena diferenciovanými buňkami, které jsou dokonale uzpůsobena k jednotlivým fcím. Jejich b. se již dále nedělí. Rozdělujeme je na pletiva: Krycí, vodivá, zpevňovací a základní.

Pletiva krycí (pokožková)
Tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis), tvořená dlaždicovitými buňkami bez chlorofylu. Chrání před nadměrným odpařováním vody. Vnější stěny buněk jsou tlusté a kryty kutikulou (látka tukové povahy, tvořená kutinem, nepropustná pro tekutiny).
Rostlina však musí s vnějším prostředím vyměňovat H2O, CO2 a O2. To jí umožňují průduchy - stomata. Stoma je tvořeno dvěma svěracími b., které mezi sebou vytvářejí štěrbinu. Jsou-li dobře zásobeny vodou, vlivem osmotických jevů vzroste turgor, b. se vyklenou a průduch se zvětší. Při nedostatku vody se turgor zmenšuje, b. se narovnají a průduch se uzavírá.

Součástí krycích pletiv jsou chlupy (trichomy):
• Trichomy krycí - mají fci ochranou. Protažené do špičky, jedno i více b.
• Trichomy žláznaté - bývají zakončeny paličkou, ale také bývají štítkovité až miskovité. Vylučují vodné roztoky anorg. látek.
• Trichomy žahavé - typ žláznatých trichomů, mají lahvicovitý tvar, jsou jednobuněčné, nerozvětvené. Blízko vrcholu je BS ztenčená, prostoupená Si2O3 a proto křehká. Při styku se ulomí a vypustí žahavou látku.)

Pletiva vodivá
Rozvádí po rostlině vodné roztoky minerálů a živin. Procházejí v podobě protáhlých buněk kořenem, stonkem a větvemi až do listů a zde se rozvětvují v podobě žilek. Nazývají se cévními svazky a rozdělují se na část dřevní a lýkovou.