vačnatci

Referát - Biologie - přírodopis

Vačnatci

Vačnatci jsou na Zemi už od dob, kdy tu byli dinosauři.Žijí v Austrálii,na Nové Guineji a v Jižní Americe. Dřív byla na Zemi jedna masa země známá jako Gondwana a odtud se oddělila Austrálie,Antarktida a Jižní Amerika. Na tomto uzemí se vyvíjely nové druhy vačnatců.Ve zbytku světa se vyvíjeli noví savci s placentou, kteří nahradili vyhynulé druhy vačnatců .Když se Jižní Amerika srazila se Severní vytvořil se most, po kterém se vačnatci z Jižní Ameriky dostali do Severní a setkali se tam se savci s placentou.

Vačnatci jsou zvířata, která jejich matky nosí ve zvláštním vaku v břiše .Až v tomto vaku se úplně vyvinou.

Všichni klokani mají stejný tvar těla, přizpůsobený ke skákání.

Vačnatců je mnoho druhů některé Vám představím:

Klokan Parryův-Má výraznou obličejovou masku.Žije v kopcovité krajině s lesy světlých eukalyptů.O mláďata se stará samice,která je březí asi 5 týdnů.Potom mládě, vypadající jako embryo vleze do matčina vaku a samice se znovu páří.Mládě stráví ve vaku 8 měsíců , potom vyleze z vaku a ještě 15 měsíců se učí od matky.Živí se:,,klokaní trávou“ a různými druhy kapradí.Klokan Parryův nepije,vodu přijímá pouze v potravě.V Austrálii získal klokan Parryův přezdívku ,,šedý letec“,protože se dokáže velmi rychle pohybovat mohutnými skoky.

Klokan quokka-Početné populace žijí pouze na ostrovech Rotnest a Bald při západním pobřeží nedaleko města Perth.Živí se mladou trávou a bylinami. V létě vyhledává křoviny.Páry spolu nežijí.

Klokan pademelon-Jsou to noční zvířata.Jako mnoho dalších zvířat obývají hustý porost.Mají vyvinutou schopnost dělat tunely,které pravidelně používají při nočních výpravách za potravou.I když žijí samostatně,panuje mezi zvířaty obývající stejné území hierarchie.Rozmnožování u tohoto druhu závisí na počasí.Samci se o mláďata nestarají.Živí se trávou,bobulemi,listím a ovocnými plody.

Klokan rudokrký-Má narudlé zbarvení krku a plecí.Žije v Tasmánii, jihovýchodní Austrálii a malá populace žije ve Velké Británii.Hledá si potravu k večeru a v noci.Klokana rudokrkého lovili a dodnes loví lidé pro maso a pro kožešinu.V letech 1923-1955 se z Tasmánie vyvezlo přes 2 miliony kožešin. Přesto není ohrožený druh.

Klokan skalní-Říká se mu horský kamzík.Žije v australských horách.Živí se trávou.Klokan skalní se na rozdíl od většiny vatčatců nevyskytuje v Tasmánii a na Nové Guineji.První australští kolonisté považovali klokana za nějaký druh divoké kočky,proto dostal latinské rodové jméno Petrogale,což v překladu znamená ,,kočka skalní“.

Klokan obrovský-Klokan obrovský žije v tlupách,které tvoří velký dospělý samec,dvě až tři samice s mláďaty a dva až tři mladí samci.Klokan obrovský je velmi houževnatý.Je znám případ,kdy člověk na koni honil zvíře 30 km a pak ještě tento klokan plaval tři kilometry v moři.U klokana obrovského byly zaznamenány skoky o délce 13,5 m.

Klokan rudý-Klokan rudý žije pouze v Austrálii.Přesto,že je ze všech vatnačců největší,živí se pouze travou a větvičkami stromů.Australští farmáři je považují za škodnou,proto je střílejí,chytají do pastí a kladou otrávené návnady.Klokan může člověku nebo psu jedinou ránou svých silných zadních nohou,vybavených ostrými drápy ,rozpárat břicho.

Stromoví klokani-Stromoví klokani mají nápadně dlouhý ocas,který jim pomáhá udržovat rovnováhu při šplhání po stromech,kde si hledají potravu,kterou jsou listy a plody.Žijí na Nové Guinei a na severovýchodě australského kontinentu na území státu Queeslend. Pokud samec klokana stromového narazí na samičku,o niž má zájem,začne vydávat zvuky připomínající slepičí kvokání a hladí ji po hlavě.Pokud se samička odvrátí,samec ji následuje a mazlí se s jejím ocasem:Záhy poté následuje páření.V Austrálii jsou stromoví klokani známí také pod jménem,,bungari“.Někteří stromoví klokani dokážou skočit na zem z výšky až 18 metrů.

Klokánek krysí-Žije v jihovýchodní Austrálii a na Tasmánii.Jeho domovem jsou vlhké i suché oblasti v buši nebo v lesích s měkkou,písčitou půdou a zejména s hustým podrostem,ve kterém je klokánek krysí chráněn před nepřáteli i před nepříznivým počasím,zejména před deštěm.Živí se stébly,trávou,listy rostlin,houbami a larvami.

Klokánek králikovítý-Žije na jihu a jihovýchodě Austrálie.Živí se houbami,kořínky,hlízami,cibulemi,semeny,hmyzem,v zimě olizuje smůlu z australských stromů.

Klokánek dlouhonohý-Je znám již od roku 1900.Žije na jihovýchodě Austrálie.Živí se kořínky,hlízami,houbami,hmyzem a jeho larvami.

Koala-Žije v nejvyšších větvích stromů,které jim přináší i potravu-blahovičníků/ Eukalyptů/Živí se výhradně eukalyptovými listy a to jich jí jenom 20 druhů asi z 300.Koala sníe denně od půl až po 1 kilogram blahovičníku.Dřív se koaly lovily pro kožešinu.V roce 1924bylo z Austrálie vyvezeno více než 2miliony koalích kožešin.Koala vůbec nepije,vodu získává z blahovičníků.Je výborný plavec.

Vačice opossum-Živí se hmyzem,ovocem,vajíčky,malými savci,odpadky i zkaženým masem,žábami,rybami.červy a mršinou.Samice vačice může na svět přivést až 25 mláďat během 5 minut.Novorozená mláďata jsou tak nepatrná,že se jich vejde na jednu čajovou lžičku 24. Někteří jedinci žijí tak na severu,že jim odpadávají kousky uší a ocasu.Vzduch v uzavřeném vaku může obsahovat až 6 procent oxidu uhličitého.

Trpasličí vačice rodu Marmosa-Samice nemá žádný vak.Mláďata se zavěšují matce na záda.Žijí v Mexiku,Střední a Jižní Americe. Při námluvách se samec přibližuje ke své vyvolené partnerce a neustále se při tom ozývá.Je-li samice v říji,dojde ke spáření,v opačném případě žene nápadníka zuřivě pryč.Živí se hmyzem,drobnými hlodavci,ptačími vejci a plody.

Bandikut králikovitý-Žije v suchých oblastech řídkých lesů,savan a stepí s kyprou půdou.Ke spánku se v pravém slova smyslu neukládá,ale sedá si na zadní nohy a hlavu svěsí mezi přední nohy.Dlouhé uši přitom sklápí dopředu přes oči.Živí se hmyzem,myšmi,malými ještěry,jinými drobnými zvířaty,plody a semeny.

Bandikut nosatý-Žije v Austrálii a v Tasmánii,na otevřených pláních a travnatých stepích a lesnatém území.Živí se hmyzem,červy,hlízami a drobnými savci.Jméno bandikut se dostalo do Austrálie s britskými kolonisty.Vzniklo zkomolením slova jednoho indického dialektu a znamená prasečí krysa.

Bandikut zlatý-.Živí se hlízami,plži,hmyzem,malými ještěrkami a myšmi.Původní australští obyvatelé Aboriginové si cenili masa bandikutů jako velké pochoutky.Pomineme-li člověka a zavlečené psy a kočky,jsou největšími přirozenými nepřáteli bandikutů velcí varani. Samec se o mláďata nestará

Bandikuti-Živí se bezobratlovci,obratlovci,semeny,bobulemi,výhonky,pupeny a houbami.O bandikutech se tvrdí,že mají hluboký spánek.Než byl jejich lov zákonem, zakázán,stačilo prý lovcům pouze lehce přišlápnout nohou jejich hnízdo a bandikuta uchopit rukou.

Possum medosavý-Živí se nektarem a pylem.V chladném ročním období se possumové zdržují ve skupinách,v nichž se vzájemně zahřívají,a šetří si tak energii.Ve své domovině,v Austrálii,je tento vačnatec nazýván,,noolbenger“.

Possum vlnitý/kroužkovaný/-Živí se listy blahovičníků,květy,pupeny a plody.Possum vlnitý je nejtišším zástupcem celé čeledi possumovitých.Většinou mlčí, jen občas se ozve tichým zakvičením.Australští possumové bývají v přírodopisních filmech zaměňováni s vačicí opossum.

Vombat obecný- Živí se trávou,kořínky.kůrou stromů a houbami.Vombati se snadno ochočí.Čerstvě narozený vombat je velký asi 22 milimetrů a váží 2 gramy.Zkameněliny předků vombatů jsou staré 1000 let,ale tehdejší vombati dosahovali velikosti hrocha.

Kuskus skvrnitý-Živí se listy,květy,ovocem,hmyzem,malými savci,plazy,ptáky a jejich vejci.Mezi odborníky převládá názor,že populace na poloostrově Cape York v Severním Queenslandu se na toto místo dostala v době celosvětového ochlazení klimatu,kdy došlo k poklesu mořské hladiny.Tehdy vznikl pevninský most mezi Novou Guineou a Austrálií.

Kunovec tečkovaný-Živí se hmyzem,larvami,drobnými savci,mláďaty ptáků,plazy a mršinou.První osadníci,kteří přišli do Austrálie,nazvali kunovce ,,native cat“/domorodá kočka/,neboť připomínal kočku domácí,jak ji znali v Evropě.

Vakoveverka létavá-Živí se mízou stromů,nektarem,pylem,hmyzem a jeho larvami. Hnízdo vakoveverky se prozradí opravdu nevábným zápachem,který vzniká tím,že tato zvířata do nasbíraného listí močí.Tím hnízdní materiál zvlhčují,aby se lépe slehnul.

Ďábel medvědovitý-Živí se rostlinami,mršinami,živou kořistí,například drobnými savci, ptáky,plazy,obojživelníky a hmyzem.Je tak žravý,že se traduje případ,kdy sežral holínky a gumové rukavice,bavlněné ponožky a navrch ještě igelit.

Kusu liščí-Živí se listy,květy,ovocem,hmyzem,vajíčky a holátky.Kožešina kusu byla velmi oblíbená a vyvážela se po milionech jako,,skunk“, ,,bobr“ nebo ,,adelaidská činčila“.

Mravencojed žíhaný-Živí se především termity.Je to jediný australský vačnatec aktivní výhradně ve dne.