Vylučovací soustava - referát
Vylučovací soustava
Ledvina
Ledviny jsou párový orgán fazolovitého tvaru uložený v horní části břišní dutiny po obou stranách bederní páteře. Jsou obaleny tukovým polštářem, který ledviny chrání před mechanickými otřesy. Ledvinnými tepnami jsou napojeny přímo na břišní aortu. U člověka je každá ledvina složena přibližně z jednoho milionu základních jednotek nazývané nefrony.
Nefron sestává z cévní části (cévní klubíčko – glomerulus) a z části tubulární. Začínají jako slepé váčky tvořené vazivem (tzv. Bowmanův váček nebo Bowmanovo pouzdro). Bowmanův váček s glomerulem tvoří ledvinné tělícko (Malpighiho tělísko). Další část nefronu tvoří Henleova klička, vláskovitě tenká trubice tvaru písmene U, skládá se z části sestupné a vzestupné. Na ni potom navazuje distální stočený kanálek. Distální kanálky se sbíhají do sběracích kanálku.
Na řezu ledvinou se vrstva tvořená nefrony jeví jako světlější vrstva – vrstva korová. V tmavší vrstvě dřeňové se sběrací kanálky sbíhají do několika pyramidových útvarů (8-12 pyramid). Moč zde vtéká do nálevkovitých ledvinných kalichů a do ledvinné pánvičky. Odtud z každé ledviny vychází močovod, který vede do močového měchýře.
K prvnímu základnímu ději v ledvině dochází právě v glomerulu. Proud plazmy se zde rozděluje: část plazmy se filtruje a vstupuje do ledvinných tubulů, část proudí dále cevní soustavou odvodnými tepénkami.
Základní pochody v ledvině
V nefronu se tvoří moč. Tvorba moči začíná tím, že se plazma filtruje tenkou stěnou glomerulárních kapilár do Bowmanova váčku jako přímý výsledek tlakové síly (krevního tlaku). Při filtraci v glomerulech přecházejí do tubulů složky plazmy kromě krevních bílkovin. Takto vzniklá tekutina – primární moč – se dále upravuje resorpcí, při níž se přenášejí látky z tubulů do okolních kapilár. Je to děj neobyčejně intenzivní, neboť do krevní plazmy se vrací zpět převážná část látek. Jen málo látek se objevuje v definitivní moči.
Výsledná moč je značně hypertonická (koncentrovanější).
Výsledkem pochodů v ledvině je definitivní moč. U člověka tvoří denně asi 1,5 litru moči. Je v ní obsaženo přibližně 50g pevných látek: 30g močoviny, 3g NaCl, jiné anorganické ionty, odpadní produkty metabolismu a stopy jiných látek z krve. Čerstvá moč je čirá kapalina se specifickým zápachem, který se teprve při delším styku se vzduchem mění ve čpavý zápach uvolněním amoniaku. Žluté zabarvení moči je způsobeno produkty rozkladu žlučových barviv.
Význam ledviny pro udržování obsahu vody v těle, a tím i pro homeostázu, je zcela zásadní. Ledviny jsou jediným orgánem v těle, který je schopen vylučovat proměnlivé množství vody a současně i NaCl podle potřeb organismu.
Odvádění moči z těla
Moč se hromadí v močovém měchýři uloženém za stydkou sponou. Je to dutý roztažitelný orgán, v jehož stěně jsou elastická vazivová vlákna a hladké svalsvto. Hromadění moči vstupující do měchýře roztahuje jeho stěny do objemu 400 ml, aniž by se objevovala potřeba močení. K té dochází, až při objemu moči 400-600ml. Vůlí lze zadržet v močovém měchýři až 700ml moči. Tlak moči na receptory ve stěně měchýře vyvolává reflexní stah hladkého svalstva. Rozhodující pro vyprázdění je smrštění hladké svaloviny měchýře a uvolnění zevního svěrače močové trubice, tvořeného příčně pruhovným svalstvem ovladatelným vůlí. Moč potom odtéká z močového měchýře močovou trubicí. Dítě se do 2 let naučí ovládat smrštění svěrače vůlí, a tím i potlačovat močení.
Načítám ...