vyvřelé horniny - referát

vyvřelé: 1) hlubinné (světlé, tmavé)
(magmatické) 2) žilné (odštěpené, neodštěpené)
3) výlevné (paleovulkanity, neovulkanity)

a) extruzivní (kryslalizuje láva) a intruzivní (kryslalizuje magma)

b) Vyvřelé horniny vznikají krystalizací přirozené silikátové taveniny označované jako magma. Podle toho, v jakých podmínkách k této krystalizaci dochází, se vyvřelé horniny rozdělují na horniny hlubinné, žilné a výlevné.
Pokud magma zůstane v hloubce uvnitř zemské kůry, dochází během pozvolného ochlazování ke vzniku různých typů hlubinných vyvřelých hornin. Díky dlouhotrvající krystalizaci (řádově mil. roků) se hlubinné horniny vyznačují makroskopicky zrnitou hmotou. Má-li magma možnost prostupovat podél tektonických trhlin směrem k zemskému povrchu, vznikají v případě utuhnutí magmatu v puklinách okem viditelné krystaly minerálů obklopeny jemně zrnitou hmotou, která utuhla až v puklině rychlejším ochlazováním.
Dostoupí-li magma až k zemskému povrchu a dojde k jeho výlevu, vznikají horniny výlevné, označované také jako vulkanity. Ochlazování taveniny na povrchu (lávy) probíhá ve srovnání s předchozím velmi rychle a to podmiňuje často makroskopicky celistvý vzhled hmoty vulkanitů.

magma
vznik částečným tavením hornin pod zemskou kůrou nebo tavením samotné kůry při horninovém cyklu. Magma z kůry obsahuje více oxidu křemičitého než magma z pláště a vytváří světle zbarvené horniny, zatímco magma pláště vytváří tmavě zbarvené horniny
částečným tavením vznikají bazalty, dolerit a gabro. Tavení hornin, které kdysi byly sedimenty v kůře, vytváří granity (žuly)

magmatická tvorba
Teplota magmatu se podle chemického složení pohybuje od 650 do 1250°C.
Při ochlazení vznikají ještě při velmi vysokých teplotách taveniny první krystaly. Později při dále klesající teplotě ztuhne hlavní část taveniny a vzniká vyvřelá hornina. V této fázi krystalizace vznikají nejdůležitější magmatické minerály, jako například horninotvorné křemičitany olivín, pyroxeny, živce a po nich také křemen.
Po hlavní krystalizaci zůstává z původního magmatu jen velmi malá část, takzvané zbytkové magma. To je bohaté na mnoho vzácných prvků. Zbytkové magma obsahuje dále také mnoho vody a oxidu uhličitého, a je proto velmi pohyblivé. Může ztrhnout v puklinách již dříve vytvořených hornin, přičemž vznikají často i obrovské krystaly. Tyto světlé horniny, složené hlavně z živce a křemene, se označují jako pegmatity. Pegmatitického původu je řada drahých kamenů, například topazy, akvamaríny, turmalíny a růženíny. Při teplotě nižší než 500°C přechází taveniny do roztoků, které se skládají hlavně z vody, oxidu uhličitého, rozpuštěných těžkých kovů a oxidu křemičitého. Této fázi tvorby minerálů se říká hydrotermální.
Velká část ložisek barevných kovů vhodných k těžbě se váže právě k tomuto typu tvorby minerálů. Hydrotermálního původu jsou například známá ložiska v saské části Krušných hor. U nás jsou to třeba ložiska příbramská.

další:

kyselé výlevné horniny
- z kyselých láv mohou nejsnadněji vznikat vulkanická (sopečná) skla

obsidián
- velmi jemné zrno
- klasifikace: kyselá
- barva: tmavá
- vznik velmi tychlým ochlazením kyselé lávy
- sopečná hornina bohatá na SiO2, méně než 1% vody

pemza
- velikost zrna: jemnozrnná
- klasifikace: kyselá až bazická
- barva: střední odstín
- velmi nízká hustota => plave na vodě.
- pórovitá struktura

smolek
- velikost zrna:velmi jemné
- klasifikace: kyselá až bazická
- barva: tmavá

perlit
- skládá ze sklovitých kuliček (perliček)
- až 9% vody

Použití: skla s vyšším obsahem H20 (perlity, smolky) jsou schopna zvětšovat při zahřívání na teploty kolem 1200°C svůj objem, tj. expandovat. (V praxi použitelná skla se označují všechna jako perlity.) Expandovaná perlitová drť se používá jako tepelná izolace a jako náhrada slévárenských písků. Perlit sám při vhodném zahřátí (900 - 1400° C) zvětšuje desetinásobně až dvacetinásobně svůj objem (voda se uvolňuje z krystalové mřížky a způsobuje expandaci).

složení
- vyvřelé horniny jsou roztříděny do skupin podle chemického složení:
1) kyselé horniny: více než 65% SiO2
2) intermediární horniny: 55 - 65% SiO2
3) bazické horniny: 45 - 55% SiO2
4) ultrabazické horniny: méně než 45% SiO2

- většina vyvřelých hornin se skládá ze silikátů
silikáty - sloučeniny obsahující především atomy Si a O; dále se vyskytují hlavně: Al, Fe, Ca, Na, K, Mg

hlavní zástupci silikátů:
felsické (světlé) minerály
mafické (tmavé) minerály