vznik a vývoj země - referát
Země - vývoj
Země vznikla společně s ostatními planetami Sluneční soustavy asi před 4,6 miliardami let a poté se začala vyvíjet.
Na počátku svého vývoje byla Země rozžhavenou koulí, všechny látky, které pitvořily, se nacházely v tekutém nebo plynném stavu.Následkem příliš vysokých teplot se chemické prvky nemohly slučovat. Postupně se však Země ochlazovala některé prvky se začaly slučovat, čímž vznikly různé chemické sloučeniny. Těžší prvky jako železo a nikl klesaly ke středu Země, jiné jako křemík, sodík, draslík a hořčík se slučovaly do nerostů, které tvoří částečně roztavené horniny pláště a prapůvodní horniny zemské kůry.
Před 4 – 3,5 miliardami let byla velmi intenzivní sopečná činnost. Trhlinami vycházela láva a plyny nasycené vodní párou, která se srážela do velkých mraků.Déšť z těchto mraků se však nemohl vsát do tuhnoucích hornin, protože jejich teplota byla tak vysoká, že docházelo k okamžitému odpařování. Postupně se snižovala frekvence ,,bombardování“ Země cizími tělesy a teplota se snižovala. Teprve poté nezačalo velké množství dešťové vody soustřeďovat v kotlinách a pánvích a vytvořila se první moře. Láva na povrchu a magma pod ním tuhly a vytvářely prapůvodní pevniny.
Prapůvodní atmosféra se skládala převážně z oxidu uhličitého, sirných plynů a vodní páry. Neobsahovala žádný volný kyslík. Byla to nedýchatelná atmosféra.
Asi před 2,5 miliardami let se objevily organismy schopné provádět fotosyntézu. Tyto organismy byly sinice.
Kyslík se postupně hromadil v atmosféře. Byl tady napadán UV zářením. To mělo za následek, že se vrchní vrstva kyslíku proměnila v ozon.
Před 200 miliony let byla veškerá dnešní souš součástí někdejší Pangey, prapůvodního superkontinentu. Před 110 miliony let se Pangea rozpadla na kontinenty Laurasii (sever) a Gondvanu (jih). Od doby asi před 130 miliony let začaly kontinenty postupně nabývat nynějších tvarů a zaujímat nynější polohy.
1. Předgeologické období
- vznik prvotní zemské kůry
- prvotní atmosféry
- Prvotní hydrosféra
- Období bez života
2. Prahory
- vznik bílkovin
- vznik života
- primitivní rostliny – bakterie a sinice – fotosyntéza
3. Starohory
-bakterie, řasy, sinice
- primitivní bezobratlí - první zkameněliny
4. Prvohory
Starší - řasy, první cévnaté rostliny
- bezobratlí, trilobiti
- první obratlovci, členovci
Mladší – pokročilejší rostliny ( plavuně, kapradiny, přesličky)
- první hmyz
- ryby, obojživelníci
- První plazi
5. Druhohory
- éra dinosaurů
- první praptáci
- první obojživelníci, hadi, létající plazi
- rozvoj krytosemenných rostlin
6. Třetihory
- rozvoj kvetoucích rostlin
- rozvoj hmyzu
- z plazů vývoj krokodýlů, želv, hadů
- rozvoj ptáků
- první primitivní koně, sloni, nosorožci
- první primáti
7. Čtvrtohory
- rozvoj hlodavců
- rozvoj hominidů
- savci
- další vývoj předchůdců člověka
- až po moderního člověka
Pravěk
Pravěk je tradiční označení období dějin lidstva, ze kterého nejsou relativní písemné prameny, tj. období do vzniku těchto pramenů. Užívá se též termínu prehistorie.
Pravěk zahrnuje období vzniku a vývoje člověka, lidské společnosti a kultury od 3 milionů let před naším letopočtem ( rozhraní třetihor a čtvrtohor) do 4. tisíciletí před n.l.. Platí ovšem jen pro některé euroasijské africké oblasti). V Evropě však až do 1. tisíciletí před n.l..
Pravěk je tak nejstarší a nejdéle trvající dějinnou etapou.
Namísto chybějících písemných pramenů jsou zdrojem bližšího poznání v období pravěku prameny hmotné (archeologické) kultury.
Pravěk rozdělujeme několika způsoby
1. Podle způsobu obživy
V prvním období se předchůdce člověka živil přisvojovacím způsobem (sběr)
Druhé období bychom pak mohli nazvat produktivním hospodářstvím, protože člověk se již jen neživil tím, co mu poskytne příroda, ale také tím, co sám vyrobí
2. Podle materiálu, ze kterého se vyráběly nástroje
Doba kamenná ( cca 3 miliony let př.n.l. – 4. tisíciletí př.n.l.)
- starší
- mladší
Doba bronzová ( cca do 750 př.n.l.)
- starší
- střední
- mladší
Doba železná (cca 750 př.n.l. – 0)
- starší
- mladší
—–
Doba římská (cca 0 – 400 n.l.)
Doba stěhování národů (cca po 400 n.l.)

