VRH KOULÍ

 

                      Vrh koulí je atletická závodní disciplína, při níž je koule vržena šikmo vzhůru do prostoru. Výkon ve vrhu koulí závisí na počáteční rychlosti koule, která se pohybuje mezi 13,5-14 m/s, na úhlu odhodu ( 41°) a na výšce, ze které byla vržena. Celková dráha působení vrhače na kouli je přes 3 metry, rozhodující význam má dráha konečného roztlačení.

                   Vrh je uvedení náčiní do pohybu vzduchem vytrčením, tj napnutím skrčené paže, síla působí na předmět tlakem a jeho vystupňováním se pohyb náčiní zrychluje, zakončení vrhu je provedeno odpérováním náčiní zápěstím a prsty ruky.

                   Vrh koulí se provádí z kruhu s pevným povrchem o průměru 213,5 cm, v jehož přední části je upevněno zarážecí břevno. Koule je z masivního kovu, který není měkčí než mosaz, musí mít kulovitý tvar s hladkým povrchem. Hmotnost pro muže je 7,260 kg s průměrem 110-130 mm, ženy 4 kg, průměr 95-110 mm, starší dorostenci 6,25 kg , mladší dorostenci 5 kg, starší i mladší dorostenky a starší žáci 4 kg, mladší i starší žákyně a mladší žáci 3 kg.  

          Základní postavení a držení koule:

Vrhač stojí u zadního okraje kruhu . Špička pravé nohy směřuje dozadu proti směru vrhu a dotýká se zadního vnitřního okraje kruhu. Levá noha je mírně zanožena a lehce se opírá špičkou o zem. Váha vrhače spočívá na pravé noze.

Kouli držíme v pravé ruce na rozhraní dlaně a prstů, které jsou vytočeny vzhůru. Tři střední prsty jsou mírně roztaženy od sebe, malíček a palec jsou odtaženy více a podpírají kouli ze stran. Koule je zasazena pevně ke krku nad klíční kostí a zpevněnou bradou, přitaženou ke kouli. Loket pravé paže je odtažen od trupu. Levá paže je uvolněná a zapažena vzhůru.

           V současné době se používají dva způsoby vrhu koulí – zádovou technikou  (sunem ) a rotační technikou ( otočkou ) , technicky se od zádové techniky liší jen málo.

           Sun -  vrhač pokrčí pravou nohu, která se nepatrně zhoupne v kotníku. Současně s pokrčováním pravé nohy se předklání trup, levá paže se spouští před prsa a poněkud ohýbá dovnitř. Předklon trupu je zpočátku vyvažován zanožením levé nohy, ta se s dokončením předklonu opět sníží, aby byla připravena pomoci při posunu. Vrhač se dostane do nejnižší polohy. Pánev se vysunuje ve směru sunu, konec snižování je již součástí sunu. Na vysunování pánve navazuje široké, ale nízko vedené zanožení levé nohy. Švih levé nohy do zanožení začíná již před dokončením předklonu a zevní kotník nohy se vytočí vpřed. Pravá noha odtlačuje trup a ještě před napnutím v koleně podtáhne pod koulaře. Odraz je proveden z paty. V průběhu sunu se chodidla pootočí tak, že při plném došlapu je chodidlo pravé nohy téměř kolmo na směr sunu a chodidlo levé nohy směřuje šikmo vpřed. Došlápnutí odrazové nohy se děje přes vnější část špičky, levá se opře o vnitřní přední část chodidla. Levá paže udržuje tzv.zavřený trup.

          Rotační technika se od zádové liší jen málo, pouze celková dráha působení síly koulaře na kouli je asi o 1 m delší. Rotační techniku používají závodníci méně.

 

 

 

 

 

          Vlastní vrh- váha je na odrazové noze, její chodidlo dosedlo celé na zem. Švihová noha se lehce opírá, levé rameno se zdvihá a ustupuje dozadu. Úhel mezi trupem a stehnem odrazové nohy se rozevře, současně se váha přesune na obě nohy, pata odrazové nohy se zdvihá a otáčí zevnitř.Vytáčí se i koleno odrazové nohy, boky i trup ve směru sunu. Ohnutá levá paže se napíná, pravé rameno se zdvihá vzhůru vpřed a současně se napíná pravá paže. Zdvižení ramene a vystrčení paže je provedeno s dokončením odrazu nohou. Chodidlo pravé nohy opouští zem o něco dříve než chodidlo levé. Sklopením zápěstí se předá poslední impuls. Je to v okamžiku, kdy levá noha opouští špičkou zem a vrhač je vytažen co nejvíce vzhůru a vpřed.

Výsledkem odrazu nohou je jejich výměna přeskokem. Pravá noha doskakuje k zarážecímu břevnu, levá noha vysoko zanožuje. Levá paže povolí vzad a pomáhá udržet rovnováhu.

           Aby byl pokus platný, musí koule dopadnout celým objemem do dopadového pole, závodník musí zahájit vrh z nehybného postoje uvnitř kruhu, koule se vrhá od ramene jednou rukou a v základním postavení se musí dotýkat nebo být v těsném sousedství brady, v průběhu vrhu nesmí koule z této polohy poklesnout a koule se nesmí dostat za rovinu ramen ( hození ).

 Za nezdařený pokus se dále počítá-

a)      když se závodník po započetí pokusu dotkne některou částí těla půdy mimo kruh, horní části zarážecího břevna nebo kruhu,

b)      opustí kruh dříve, než se koule dotkne půdy nebo neodejde z kruhu zadní polovinou,

c)      koule dopadne na čáru, označující výseč nebo mimo výseč

Před zahájením soutěže může mít závodník nejvýše dva cvičné pokusy pod dohledem rozhodčích. 

Ve vrhu koulí byla úspěšná Helena Fibingerová ( 1949 ), první na MS v Helsinkách 1983.

 

 

 

HOD OŠTĚPEM

 

        Hod je způsob uvedení náčiní do pohybu vzduchem.

Hod oštěpem je závodní disciplína, řada složitých pohybů musí být provedena ve velké rychlosti a správném časovém sledu. Rychlost odhodu je 30m/s, úhel vzletu oštěpu je mezi 32- 40°; k rozběhu slouží 4 m široká a 30- 36,5 m dlouhá dráha, která je ukončena 7 cm silnou čarou nebo břevnem ve tvaru oblouku s poloměrem 8 m. Výseč má přibližně 29.

        Aby byl pokus platný, musí oštěp dopadnout do dopadového pole a hlavice oštěpu musí po sobě zanechat znatelnou stopu. Při hodu musí být oštěp držen za vinutí a nesmí být vržen ani mrštěn, závodník se nesmí otočit zády k břevnu. Vržiště smí opustit až po dopadu oštěpu.

V hodu oštěpem byla velmi úspěšná Dana Zátopková ( 1922 ), která vyhrála OH 1952, nyní je úspěšný Jan Železný ( 1966 ) – první na OH 1992, 1996, 2000 a Miroslav Guzdek ( 1975 )

 

 

 

 

 

 

HOD DISKEM

 

        Hod diskem je rychlostně silová disciplína, při níž je disk odhozen švihem napjaté paže, celková dráha působení síly diskaře při rotaci těla kolem osy s pohybem vpřed po ose odhodu umožňuje dosáhnout rychlosti 24 – 26 m/s a délka hodu závisí také na úhlu vzletu.

        Hod diskem se provádí z kruhu o průměru 250 cm, který je z bezpečnostních důvodů ohraničen klecí.

Této disciplíně se věnoval Ludvík Daněk ( 1937 – 1998 ), který byl první na OH 1972 a Olga  Fikotová ( 1932 ), která vyhrála OH 1956

V současnosti je úspěšná Věra Pospíšilová Cechlová ( 1978 ) s osobním rekordem 67,71 m.

 

 

HOD KLADIVEM

 

        U hodu kladivem je dráha působení kladiváře na náčiní při 4 otočkách přes 50 m, odhod se provádí z vybetonovaného kruhu o průměru 213,5 cm , ohraničeného klecí, výseč je 40°, hmotnost kladiva je 7,25 kg a délka 122 cm.

Hodu kladivem se věnuje např. Lucie Vrbenská ( 1977 ) a Vladimír Maška ( 1973 )

 

 

Zdroj: 

 

Malá encyklopedie atletiky – J.Jirka, J.Popper a kol.

 

Atletika – J. Šimon, E.Dostál

 

Internet