Syntax - věta jednoduchá - referát

věta jednoduchá

= větný celek vyjadřující jednu myšlenku

Ø holá - holý podmět + holý přísudek

Ø zvitá - s rozvíjejícími větnými členy

Stavba věty jednoduché

část podmětová část přísudková

Malá Věrka a Honzík od sousedů ІІ trhali včera u potoka žluté blatouchy.

věta jednoduchá, rozvitá, oznamovací, dvojčlenná

Syntaktické vztahy

- jsou vztahy mezi slovy = větnými členy ve větě, nebo mezi větami v souvětí i v souvislém textu

syntaktická (skladební) dvojice = dvě slova, která k sobě ve větě mluvnicky (formálně) i významově patří

základní syntaktická dvojice = spojení podmětu a přísudku; základ dvojčlenných vět

Věrka trhala.

v ostatních syntaktických dvojicích je člen řídící (je jinému nadřazen) a člen závislý

Věrka Honzík trhali trhali trhali blatouchy

↓ ↓ ↓ ↓ ↓ ↓

malá od sousedů včera u stolu blatouchy žluté

Syntaktické vztahy významové

1) v syntaktické dvojici

a) přisuzování (predikace) - mezi podmětem a přísudkem Věrka trhala

(přísudkem se přisuzuje tomu, co je označeno podmětem, nějaká vlastnost, činnost, stav); vyjadřuje se shodou

b) určování (determinace) - mezi členy ostatních dvojic; člen závislý blíže určuje význam členu řídícího

- vyjadřuje se shodou nebo přimykáním

malá Věrka, Honzík od sousedů, trhali včera, trhali u potoka, trhali blatouchy, žluté blatouchy

2) v syntaktické skupině (tj. ve spojení dvou i více členů téže větněčlenské platnosti; větné členy navzájem nezávislé

a) přiřazování (koordinace, souřadnost) - mezi několikanásobnými větnými členy

vztah - slučovací (kopulativní)

+ Věrka a Honzík (mezi podměty), malá a neposedná (mezi přívlastky)

(spojky a, i ,ani, jak - tak, jednak - jednak aj.

stupňovací (gradační)

ґ vrátil se pozdě, ba až k ránu; bylo teplo, ba až horko

(spojky ba, dokonce, ba i, nejen - ale i, nejen - nýbrž i)

odporovací (adverzativní)

× kufřík menší, ale hezčí; mluvil skromně, ale přesvědčivě

(spojky ale, avšak, však, sice - ale)

vylučovací (disjunktivní)

~ napiji se vody nebo mléka; peníze nebo život

(spojky nebo, anebo; buď - nebo)

důvodový neboli příčinný (kauzální)

← neúspěšné, neboť nepřipravené představení

(spojky neboť, vždyť, totiž)

důsledkový (konkluzivní)

→ nepřipravené, proto neúspěšné představení

(spojky proto, tedy, tudíž, a tak)

spojení několika přísudků lze považovat

- za několikanásobný větný člen:

mají -li společný rozvíjející člen

půjčoval si a četl knížky

jsou-li oba holé (nerozvité)

pes štěká a doráží

mají-li společnou sponu jmenných částí přísudku

Eva je pilná, svědomitá, vytrvalá.

- za souvětí:

jsou-li obě části rozvité

Pes stále štěká a nebezpečně doráží.

vztah koordinace může být také

- mezi hlavními větami v souvětí souřadném

Po bouři se vše uklidnilo a ani lístek se nepohnul.

Zítra půjdeme na vycházku nebo navštívíme výstavu.

- mezi rovnocennými větami vedlejšími

Babička chtěla, abychom přijeli a (abychom) přivezli i psa.

b) přistavování (apozice) - vztah široké totožnosti, označení téhož jevu dvojím způsobem

- substantivní

Jan Neruda, básník a prozaik 19. století, zemřel v roce 1891.

podmět

Velmi oceňujeme Jana Nerudu, básníka 19. století.

předmět

Velmi oceňujeme Jana Nerudy, básníka 19. století.

přívlastek

Přijeli do Prahy, hlavního města České republiky.

přívlastek

- adjektivní Byl slušný, neschopný hrubosti.

jmenná část přísudku

- adverbiální Jednal bezchybně, perfektně. Zůstal tam nahoře.

příslovečné určení

- slovesné Fena barví, tj. hárá.

slovesný přísudek

přívlastek se často připojuje výrazy

a to, tj., tedy, totiž

přívlastek má význam

hodnotící J. Neruda, významný český spisovatel,…

shrnující Otec, matka a děti, zkrátka celá rodina, odjeli na dovolenou.

zpřesňující, specializující

v Praze na Vyšehradě; tím trpí ryby, zvláště pstruzi, sýkora koňadra

výčtu Uklidila celý byt, tj. oba pokoje, kuchyň, spíž, předsíň.

přívlastek může být

rozvitý Karel Čapek, významný český spisovatel

několikanásobný Karel Čapek, novinář a spisovatel

apozice přívětná Odstěhovali se v době mé nepřítomnosti, kdy jsem byl na zájezdu v cizině.

spojení město Praha, Jan Neruda, krejčí Pokorný, chudák děda lze považovat za přívlastek nebo za spojení jména se substantivním přívlastkem (tzv. nominativ jmenovací)

někdy je přívlastek považován i za specifický typ volného přívlastku, jehož základem je substantivum (polovětná konstrukce)

přívlastkem je paralelismus

Eržika ptáček, Eržika rybka (Olbracht)

Bílá krajka, vzdušné zpěnění, jitřní sen, …rozkvetlá větev, jež naklání se ke mně (Hora)

Formální vyjadřování syntaktických vztahů

1) v syntaktické dvojici

a) shoda (kongruence) - člen závislý se shoduje s členem řídícím v pádě, čísle, rodě nebo osobě; uplatňuje se v přísudku, přívlastku a doplňku

malá Věrka, žluté blatouchy

přívlastek shodný + substantivum

Věrka trhala, Honzík trhal, oba trhali, mléko je zdravé

podmět + přísudek

Petr chodil do kina rád. Vrátil se zcela unavený.

podmět + přísudek + doplněk shodný

jméno + sloveso

b) řízenost (rekce) - člen řídící určuje pád závislého jména; uplatňuje se v předmětu, neshodném přívlastku, neshodném doplňku

trhali blatouchy, dosáhli cíle

sloveso + předmět (slovesná vazba)

trhání blatouchů

jméno + přívlastek neshodný

volili ho svým vedoucím/za svého vedoucího/jako vedoucího

jméno + sloveso +doplněk neshodný

c) přimykání (adjunkce) - tvar závislého členu není určován členem řídícím; jen významový vztah; uplatňuje se zvl. u příslovečného určení nebo neshodného přívlastku

trhali včera, trhali u potoka, trhali rychle

sloveso + příslovečné určení

dům u nádrží

jméno + neshodný přívlastek

2) v syntaktických skupinách

a) parataxe (vztah souřadicí) - vzat mezi členy koordinační skupiny; spojení volné

otec a matka - spojení spojkové (syndetické)

otec, matka, děti - spojení bezespoječné (asyndetické)

otec i matka i děti - spojení více spojkami ( polysyndetické)

spojovací prostředky:

spojky prosté a, i, ale, nebo

spojky dvojité buď - nebo