Absorpce a exorpce
Absorpce je rozpouštění jedné nebo více složek plynné soustavy v kapalině. Exsorpce je opačný děj, při kterém je absorbovaná složka (složky) Základní pojmy(př. pohlcování SO2 ze vzduchu ve vodě) absorbendum – absorbovaná složka (SO2) absorbent – absorbující kapalina (voda) absorbát – získaný roztok plynu v kapalině (SO2 ve vodě) inert – neabsorbující se (nosná) složka plynné fáze (vzduch) Teorie absorpce a exorpce 1.fyzikální – dochází k fyzikálnímu rozpouštění 2. chemická – absorbent chemicky reaguje s absorbendem 3. smíšená – uplatňují se oba předchozí druhy Chemická absorpce je mnohem účinnější než fyzikální, protože hnací silou není jen koncentrační spád, ale i chemický potenciál. Absorpce je difuzní děj, proto probíhá do fázové rovnováhy, kdy se Hnací silou absorpce je koncentrační spád na fázovém rozhraní a uvnitř Rovnováhu popisuje Henryho zákon: pi = HT . xi pi … parciální tlak pohlcované složky v plynné fázi Čím je HT větší, tím hůře bude probíhat absorpce. Konstrukce absorpčních zařízení Hlavní faktory: Konstrukce je zaměřena na vytvoření maximálního fáz. rozhraní a na turbulenci ve fázích a mezi nimi. Toho se dosahuje: Dělení absorbérů 1. podle tlaku: 2. podle způsobu dosažení povrchu: Nejsou.
vypuzována z kapalné fáze do fáze plynné.
rozlišujeme 3 druhy:
– spotřebuje se směšovací teplo
– např. kyslík ve vodě, páry benzenu v pracím oleji
– uvolňuje se slučovací teplo
– např. SO3 v H2SO4, NH3 v HNO3, CO2 v NaOH
– např. CO2 ve vodě, NH3 ve vodě
– většinou jeden druh převládá (CO2 ve vodě – fyzikální)
Absorpce je exotermický děj, proto je nutné chlazení absorbátu.
rychlost absorpce vyrovná s rychlostí exsorpce (množství absorbovaných
částic je stejné jako množství exsorbovaných za stejný čas).
fáze (mezní vrstvičky).
HT … Henryho konst. (závisí na teplotě)
xi … mol. zlomek pohlcované složky v kapalné fázi

S rostoucí teplotou roste hodnota HT.
1. vlastnosti obou fází
2. stav obou fází (teplota, tlak, složení)
3. velikost fázového rozhraní
4. intenzita turbulence
1. rozdělením plynné fáze na tenké proudy
2. rozdělením plynné fáze na bubliny
3. zvětšením povrchu kapalné fáze pomocí vhodné náplně, vestavby ap.
a) beztlakové (při atm. tlaku)
b) tlakové
a) patrové – kloboučková nebo sítová patra (viz rektifikace)
b) náplňové – Raschigovy kroužky, Berlova sedla aj.
c) výplňové – pevná vestavba (mřížoví ap.)
d) povrchové – fáz. rozhraním je hladina kapaliny, pomalá absorpce, použ. se pro dobře rozpustné plyny
e) probublávací – plyn probublává vrstvou kapaliny
f) Venturiho trubice – viz ejektory (čerpadla)

(4 hlasů, průměr: 4.75 z 5)
Zatím tu není komentář. Rozdjeď diskuzi!