Filozofie T. G. Masaryka ( T. G. Masaryk)

Filozofie T. G. Masaryka

Snad nikdo z představitelů české buržoazní filosofie nemluvil tak naléhavě proti eklek­ticismu a myšlenkové polovičatosti jako Masaryk. A snad nikdo z nich nenakupil ve své filo­sofii tolik eklekticismu a myšlenkové polovičatosti jako on.

Jeho eklekticismu se navenek projevuje v tom, že jeho filosofické úvahy sledují tři růz­norodé myšlenkové line. V pojetí vědeckého poznání se Masaryk přidržuje empirismu a agnosticismu (empirická psychologie, estetika, sociologie a empirická věda vůbec.) K tomu však připojuje požadavek, aby se filosofie, ale i věda nevyhýbala metafysické spekulaci, která je podle Masaryka záležitostí rozumu (dualismus hmoty a ducha a zkoumání jejich podstaty; úvahy o smyslu světa, dějin a života člověka; filosofie jako teleologie, filosofie dějin a etika jako nauky a života člověka). Různorodost těchto stránek je nakonec podtržena Masarykovým důrazem na prožívání světa, na jednání a na praxi.

Tyto nesourodé stránky Masarykovy filosofie nás upozorňují na její vnitřní rozpory. Jde tu především o rozpor mezi požadavkem poznat podstatu věcí a jednotlivin v jejich konkrétní totalitě a empiristicko-agnostickou povahou vědeckých prostředků, které k tomu Masaryk poskytuje. Setkáváme se tak s rozporem mezi metafysickou spekulací a empirismem a dále pak s rozporem mezi rozumováním (tzv. “racionální teologie a teismus) a “prožíváním” (“bezprostřední postřehování věci”). Tím se navozují a zauzlují rozpory další; spor mezi ab­staktním a konkrétním, vědou a náboženstvím, subjektivismem vědy a objektivismem víry, a drobnou prací a “prožíváním”. V celkovém pojetí filosofie pak nacházíme rozpor mezi filo­sofií jako “kritickým” vědomím a filosofií jako osobním přesvědčením, mezi metodou a teo­rií, vyjádřený v Masarykově výroku, že “metoda musí být věcná, vědecká, realistická, ale celek, cíl, koncepce – to je věčná báseň”.

Přes všechnu rozporuplnost mají Masarykovy úvahy jednotný ráz. Masaryk uplatňuje důsledně totéž stanovisko při řešení všech filosofických otázek, které se u něho nejčastěji ob­jevují. Patří k nim zejména tyto otázky: konkrétní – abstraktní, věci – vztahy, jednotliviny – zákony, věci – vývoj, statika – dynamiky, člověk – poměry, individuum – společnost, psy­chologie – sociologie, etika – historie, etika – politika. Nelze popřít důslednost, s jakou Masa­ryk klade v těchto případech na první místo konkrétní věci, jednotliviny, statiku, člověka, individuum, psychologii, etiku. Nejde o postup nahodilý. Je např. úzká souvislost mezi Masa­rykovým důrazem na individuum a na psychologii právě tak jako mezi jeho důrazem na indi­viduum, jednotliviny a na poznání konkrétní. Vědomí těchto souvislostí nás přivádí k základům Masarykovy filosofie, totiž k hlavní otázce, spojující jeho filosofii s politikou: “Je krize buržoazní společnosti krizí “člověka” nebo krizí “poměrů” ? Je třeba změnit spole­čenské vztahy nebo “člověka”?

Z odpovědí na tuto praktickopolitickou a v zásadě již i filosofickou otázku lze vyložit jak jednotu tak i rozporuplnost Masarykovy filosofie. Její jednotnost je dána Masarykovým jednotným buržoazně reformistickým stanoviskem , tj. stálým zřetelem k dílčím změnám “poměrů” při prioritě změny “člověka”. Jej rozpornost vyplývá z neřešitelnosti krize buržo­azní společnosti těmito prostředky. Masaryk neustále zápasí s tím, nakolik změnit poměry, aby se tím nesáhlo na základy buržoazní společnosti, a nakolik se orientovat na obrodu člo­věka, aby se při tom neupadlo do přílišné sebeanalýzy a nezanedbaly se dílčí změny poměrů. Podobně i jeho pokusy o řešení krize “člověka”, resp. krize buržoazní inteligence, se pohybo­valy v tomtéž bludném kruhu. Neřešitelnou byla úloha odstranit krizi inteligence a neodstra­nit společenské a ideologické základy, z nichž vyrostla. A tak se celá Masarykova filosofie zabývá opravováním různých “extrémů” a slučováním neslučitelných stránek. Výsledkem byla filosofie, která spojovala empirické studium společnosti s metafysickými spekulacemi o smyslu světa a s “prožíváním”.

Eklekticismus nevzniká u Masaryka z úsilí zachovat za každou cenu náboženství. Ek­lekticismus vzniká z neřešitelnosti úkolu zachovat a zachránit buržoazní společnost dílčími reformami a hlavně obrodou člověka. Náboženství je pak průvodní jev a nutný důsledek této snahy; proniká sice všemi stránkami Masarykovy filosofie, podřizuje se však hlavnímu úsilí – obrodit člověka jako člověka “plného”, harmonického (náboženství jako racionální výklad, jako prožívání, jako aktivita). Činit náboženské úsilí hlavním rysem Masarykovy filosofie tak znamená opomíjet primárnost politického zřetele v jeho úvahách, který jej odlišuje např. od náboženských myslitelů typu Tolstého. Masarykova filosofie jako výraz kolísání mezi díl­čími změnami poměrů a obnovou člověka je spojení iracionalistické lebensfilosofie, rozplý­vající filosofii v “praxi”, s buržoazně reformistickou politickou koncepcí.

Eklekticismus – filosofický směr, který si vybírá a kombinuje různé i protichůdné názory, předpoklady i hodnocení bez ohledu na případné rozpory

Teismus – náboženský směr, který uznává existenci boha mimo svět, ale i jeho působení a zasahování na světě, čímž se liší od deismu.

Dualismus – teorie a koncepce založená na dvou samostatných, neodvoditelných a mnohdy se vylučujících principech.

Empirismus – názor, že zdrojem poznání je pouze zkušenost

Použitá literatura: Filosofie T. G. Masaryka – Lubomír Nový Česká multimediální encyklopedie Leda

17 Responses to Filozofie T. G. Masaryka ( T. G. Masaryk)

  1. jana s 20. 5. 2006 at 11:06 #

    mnohokrát děkuji ta tento článek, moc mi pomohl a je velice dobře napsán

  2. Správce 21. 5. 2006 at 5:15 #

    Díky za pochvalu ;-)

  3. Tess 13. 1. 2007 at 2:34 #

    Tato stranka mi moc nepomihla ale jak je napsána není špatné. MUdím se omluvit za svá pravopis žiju v CZ chvíli

  4. Správce 13. 1. 2007 at 8:56 #

    Je fajn, že studuješ něco o našem prezidentovi. T. G. Masaryk byl dost důležitý. Možná jsi hledal něco víc obecného…

  5. Michael Alexa 17. 11. 2008 at 6:14 #

    Článek je velmi dobře psaný, to ano, ale Tessovi výše říkáš, že očekával něco obecného… popravdě si nedokážu představit něco víc obecného, než je toto.

    Celý článek je prodchnut v podstatě úvahou o spojení filosofie a politiky a s tím souvisící obrodou člověka, což je bohužel všechno. Např. Masarykova etika úplně chybí.

    A ten slovníček na konci by bylo vhodno smazat: neobsahuje vysvětlení všech termínů, jenž se tu objevují, a vysvětlení eklekticismu je víc než pochybné.

  6. lucka 14. 1. 2009 at 5:47 #

    nwm jestli mi pomůžeš ae kdybys měla nějaký informace o Masarykovi a Lánech jestli bys mi je neposlal protože píšu seminární práci na téma Masaryk a Lány a moc informací nemám
    dík

  7. sunnner 26. 2. 2009 at 6:38 #

    Jo dobra stranka :D :D

  8. sindi 7. 5. 2009 at 6:28 #

    jo dbry :-d

  9. jolanka 7. 5. 2009 at 6:10 #

    jo úžasny

  10. ewik 24. 5. 2009 at 6:21 #

    Mohla bych vás poprosit o nějaké informace na téma Masaryk a jeho volný čas? Jestli někdo něco máte, tak mi to prosím pošlete ne email evka.vencovska@seznam.cz
    Děkuji

  11. Miloš 14. 6. 2009 at 10:06 #

    Dovolil bych si upozornit, že tento článek není původní, je to plagiát, přepsaný dokonce i s tiskovými chybami (!!!). Originál, ve kterém jsou pouze jinak řazené odstavce, najdete ve sborníku Minerva z r. 2005, vydávaném Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, v žádné encyklopedii, a autorem je p. doc. Miroslav Sapík etc. !!!

  12. jolisek 27. 6. 2009 at 6:53 #

    jo dobrý :-)

  13. Picard 9. 3. 2010 at 2:07 #

    Vážení,

    přes veškeré více či méně obdivné komentáře (vyjma toho uvádějící plagiátorství) jedno za vše- příspěvěk je velmi tendenční – již jen důsledné spojování Masaryka s buržoasní filosofií je značně poplatno době a filosofii dialektického a historického materialismu – T. G. M. byl sice podporován buržoazní třídou , ač sám se k buržoasii coby sociálně / a demokraticky orientovaný politik určitě nepočítal. Ani jeho filosofie není buržoasní , tedy snad jen z marxistických pozic vzato.

  14. Martin 24. 8. 2010 at 11:12 #

    Článek je celkem ucházející, ale pokud máme zde hovořit o filosofii, tak nemůžeme opomenout heslo „HUMANITA“ a dílo Ideály humanitní…,kde právě vidím tu různorodost a zároveň jednotu Masarykových myšlenek a reakcí.

  15. Natálie 5. 6. 2011 at 11:25 #

    Děkují moc Dostala jsem s toho 1 jsem moc rada jeste jeou dekují

  16. a 13. 11. 2011 at 11:04 #

    jj super

  17. koza 16. 11. 2011 at 5:48 #

    je to koza

Napsat komentář