Hradec Králové

Hradec Králové

Toto krásné město leží na soutoku dvou velkých řek Labe a Orlice. Poloha mezi dvěma řekami byla v minulosti velmi vhodná pro osídlení, díky nesporným obraným kvalitám. Město tak bylo chráněno proti nájezdům řekami ze dvou stran. Obyvatelé se zde usídlili už v dávné prehistorii, o čemž svědčí archeologické naleziště na okraji města nazvané Plotiště. Ve 13. století za vlády Přemysla Otakara I. se Hradec Králové stal svobodným královským městem. V tomto století byl zde postaven nový gotický královský hrad (do dnešní doby se nedochoval), kde často přebývali Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II. i Václav II. Hradec ustanovil Václav II. za část věna českým královnám, které na hradě žily jako vdovy, čili Hradec Králové byl věnným městem českých královen. Ve 14. století se stal Hradec Králové nejvýznamnějším českým městem hned po Praze, protože úroveň řemeslníků a celkový blahobyt města tomu plně odpovídal. Hmotným dokladem bohatství města v době, kdy v Hradci sídlil skvělý dvůr královny Elišky Rejčky, je chrám sv. Ducha z počátku 14. století. Za husitské revoluce byla zničena řada uměleckých a stavitelských památek, ovšem město se brzy zotavilo z této rány a za Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagellonského se znovu zařadilo mezi nejbohatší města. 16. století bylo ve znamení značného úpadku města. Z těžkých hospodářských poměrů vyvedl město primas Martin Cejp z Peclinovce. Výsledkem jeho více než třicetiletého působení na radnici byla velkorysá renesanční přestavba města, nové dláždění, úpravy radnice, opevnění, stavba školy, Pražské brány a Bílé věže, která je od té doby nejtypičtější a nepředstiženou hradeckou dominantou. Město získalo mnoho památek také v době baroka (17. století), kdy byl postaven na náměstí mohutný kostel Nanebevzetí Panny Marie s kolejí, biskupský palác, vznosná kaple sv. Klimenta, nový morový sloup a v místech bývalého hradu kostel sv. Jana Nepomuckého. Roku 1762, stihl město žalostný osud, protože vypukl velký požár a téměř polovina města podlehla ohni, který založili současně na několika místech pruští vetřelci. Pruské vpády do země přinutily Josefa II., jako spoluvladaře Marie Terezie, k rozhodnutí, vybudovat z Hradce Králové vojenskou pevnost. Stavbě pevnosti, prováděné s přestávkou v letech 1766 až 1789, musela ustoupit obě předměstí. Tato pevnost byla jednou z nejmodernějších své doby u nás. V první polovině 19. století, v době českého národního obrození, se město slavně zapsalo do historie. Kulturní a společenský život obrozeneckého Hradce se tehdy soustřeďoval kolem čtyř institucí: divadla, gymnázia, semináře a nakladatelství s knihkupectvím Jana Hostivíta Pospíšila. Na hradeckém gymnasiu tehdy studovali Václav Hanka, Josef Jaroslav Langer, Josef Kajetán Tyl, Karel Jaromír Erben, František Škroup a další. V divadle “U zlatého orla” se hrála česká představení, která organizoval Václav Kliment Klicpera. Roku 1866 se za hradbami pevnosti rozhodla válka mezi Rakouskem a Pruskem a také se ukázalo, že další existence pevnosti je neúčelná, a také že brzdí další rozvoj města. Pevnost tak ustoupila nové výstavbě a urbanizaci města. Byla vypsána soutěž na nový regulační plán. Vyhrál ji velmi významný stavitel a architekt Josef Gočár. Mezi jeho práce patří úprava Masarykova náměstí, školní areál na Tylově nábřeží, Sbor kněze Ambrože, úprava Ulrichova náměstí, Okresní a finanční úřady (dnes Magistrát města Hradec Králové). Dále vznikají díla jako Městské muzeum (Jan Kotěra), schodiště u kostela Panny Marie (J.Gočár), Labská elektrárna (F.Sander) atd. I dnes je Hradec Králové velmi dynamickým městem. Vznikají zde krásné moderní budovy (Univerzita Hradec Králové – hlavní budova Pedagogické fakulty, Multimediální knihovna ve tvaru X v sousedství), a také je toto město vyhledáváno pro svůj kulturní život. Dále je zde možnost bohatého sportovního vyžití (velký fotbalový stadion, 2 zimní stadiony, městské lázně, plavecký bazén, velká skateboardová U rampa, taneční centrum Krok …). Město je dnes nazýváno Salónem republiky, je skutečně neobyčejným městem a má velmi krásné a udržované parky, kde místní lidé rádi tráví své volné chvíle.

Související referáty:

  1. O lvu a písmenu G (historie Hradce Králové)
  2. Václav II.
  3. Románská architektura, Česká země v době románské
  4. Athény

Ohodnoť referát Hradec Králové

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (8 hlasů, průměr: 4.25 z 5)
Loading ... Loading ...

Zatím tu není komentář. Rozdjeď diskuzi!

Přidej komentář referátu

* tyto položky je nutné vyplnit