Maturitní otázka – Raný středověk - REFERÁT, referáty

Referát - Dějepis

Maturitní otázka – Raný středověk

Romanizace – Germánské kmeny přejímaly od Římanů jazyk, některé zvyky a křesťanství.
Křesťanství a církev – Na počátku středověku v církvi panoval rozkol. Východní vs. západní. Prvním papežem byl Lev I., po něm Řehoř I.

Franská říše (5. – 9. století)
Zabírala území dnešní Francie, Itálie, Německa a zemí Beneluxu.
Prvním vládnoucím rodem byli Merejovci. Král Chlodwig přijal křest. Podmanil Galy a ostatní kmeny.
6. – 7. století – Spory mezi Merejovci – Moc získávají majordomové.
majordomus Karel Martel získal moc. Porazil Araby v bitvě u Poitres. Jeho syn Pipin Krátký svrhl Merejovce a založil církevní stát. Měl podporu papeže.

Karel Veliký (768 – 814) – syn Pipina Krátkého
Nechal postavit katedrálu v Cáchách. Byl výbojný. Střetl se s Basky (Pověst o Rolandovi) a Maury.
Bojoval i se Sasy. Naše země mu platily tribut (daň míru). Výboje do Itálie – střetl se s Langobardy a Ostrogóty.
Roku 800 byl korunován papežem na císaře jen pro svou osobu.
Podporoval vzdělání, ačkoli sám byl negramotný. Položil základ Svaté říši římské.
Lex Salica – Salský zákon = Římské právo + germánské zvykové právo.

Karolinská renesance – budoval školy, jeho dvůr byl centrem vzdělanosti -> románský sloh

Karlův syn: Ludvík Pobožný – Chtěl předejít sporům o trůn. Vydal Verdunskou smlouvu. Rozdělil říší svým třem synům. Lothar – Severní část Itálie a pás mezi územím jeho bratrů, Karel Holý – západofranská říše, Ludvík Němec – východofranské říše.

Počátky Francie
Během 10. století upadá moc Karlovců. 987 je králem zvolen Hugo Kapet, zakladatel dynastie Kapetovců. Ovládl území mezi Loirou a Seinou a Paříž. Kapetovci postupně stmelovali říši. Napomohla tomu i církev. Je nastolen klid a z Francie se stává silný a vyspělý stát.

Byzantská říše
Justinián I. – Schopný a krutý panovník. Dobyl severoafrické pobřeží. Hlavním městem Ravenna. Krátce ovládl Itálii.
Justiniánův zákoník – Na základě starořímského práva.
Chrám boží moudrosti – Hagia Sofia.
Církev vedla spory o podstatu Ježíše Krista. Postavil se do jejího čela – cézaropapismus.
Povstání Niká! – Obyvatelstvo daňově utiskováno. To vedlo ke vzpouře, která byla krutě potlačena.
V 7. a 9. století nájezdy Avarů, Slovanů, Arabů a Bulharů.
Obrazoborectví – 8. století – Syrská dynastie – boj proti církevnímu majetku – bůh se nesmí zobrazovat.
10. – 11. století – Makedonská dynastie. Konkurence: ruští vládci.
Latinské císařství – strach z Arabů, Normanů a Turků -> spojení s Italy.

Arabská říše

Islám: V 7. století. Prorok Muhammad. Alláh je jediný bůh, kniha Korán, tolerantní k jiným náboženstvím, ale musí šířit Islám, mnohoženství, mešity s minarety.
24. 9. 622 uprchl Muhammad z Mekky do Mediny – počátek muslimského letopočtu.
629 – První pouť do Mekky

Vznik Arabské říše: Nová víra sjednotila arabské kmeny. -> silná říše -> vítězná tažení
V první polovině 7. století podrobena Sýrie, Mezopotámie, Egypt, Palestina i Persie.
711 průnik přes Gibraltar do Evropy.
732 je porazil Karel Martel v bitvě u Poitiers. Ale i tak si udrželi oblast Španělska.
8. – 9. století z bagdádu vládne Hárun ar Rašíd. Později se chalífát drolí a říše se rozpadá.
9. – 10. století – Pyrenejský poloostrov ovládá Cordobský emirát

Přínos Arabů evropské kultuře:
Věda – algebra, trigonometrie, číslice, hvězdářství, zeměpis, lékařství
Literatura – Tisíc a jedna noc, Korán
Řemesla – zbrojařství, kovotepectví, zpracování kůže, tkaní
Umění – rostlinné a geometrické motivy, mešity a minarety
Zákoník – zvykové právo Šaríja
Díky Křižáckým výpravám se sem dostaly plodiny(rýže, bavlna, citroník, pomerančovník), spodní prádlo, postel, mytí rukou, zavlažovací systém
Díky Arabům se středověká Evropa seznámila s díly antických filosofů.

Vikingové
8. – 11. století útočí na britské ostrovy a jižní pobřeží Severního moře. Dlouho odmítali křesťanství.
Na severu – nehostinnost a přelidnění – hledali nová území
Normané = muži ze severu.
Norové – britské ostrovy, objevili Island, grónsko a Ameriku.
Švédové – území Rusi.
Dánové – pobřeží západofranské říše a JV Anglie.
Přepadali kláštery, přístavy a trhy.
usadili se v Rusku a Normandii
Stavba lodí – posvátný úkon
10. století – úpadek moc Normanů. Poražen Normanský válečník rollo. Vilém Dobyvatel v bitvě u Hastingsu porazil Haralda II.

Kyjevská Rus
Mezi Vislou a Dněprem. Vládli zde Vikingové. Město Novgord – kníže Rurik. Jeho potomek Oleg se roku 882 zmocnil Kyjeva a založil dynastii i kyjevskou Rus.
Kníže Vladimír (10. století) uzavřel sňatek s byzantskou princeznou a přijal křest.
V 11. století rozkvět. Jaroslav Moudrý vydal zákoník a nástupnický řád. S křesťanstvím přišlo i písemnictví (cyrilice -> azbuka): Pověst vremennych let. Ústní slovesnost = byliny.
Kyjevskopečerská lavra – chrám ve stylu Hagia Sofia
12. století – rozpad na malá knížectví a nájezdy asijských kočovníků.

Bulharsko
Bulhaři – Turkotataři – splynuli se Slovany.
Rozšiřování – Boris I. Michal – r. 865 – křesťanství. U něj nalezli útočiště Cyril a Metoděj.
9. – 10. století – car Simeon I. porazil Byzanc a sjednotil Bulhary, rozkvět země, vyspělé zemědělství, obchod s Araby a Byzancí
1018 – Bulharsko součástí Byzance – Basileos II. Bulharobijec
- vymanilo se až ve 12. století
Pravoslavná církev.

Chorvatsko
10. století –spojení panonské a dalmatské části Chorvatska – král Tomislav.

Vznik Anglie
V 5. století odchází Římané a zde zůstávají Keltové. V 6. století začínají pronikat germánské kmeny Anglů, Jutů a Sasů -> Anglosasové -> v Anglii založili sedm království. Nebyli křesťané.
Keltové tehdy byli romanizovaní a pokřesťanštění. Germánské kmeny je zatlačili do Walesu, Skotska a Irska. Koncem 6. století vyslal papež Řehoř Veliký do Anglie mnicha Augustina, který se roku 597 stal první arcibiskupem z Canterbury.
V 9. století ovládli sever Vikingové. Alfréd Veliký sjednotil Anglosasy a Vikingy porazil. Roku 1066 přichází do Anglie normanský vévoda Vilém. V bitvě u Hastingsu porazil Anglosasy. Získává přízvisko Dobyvatel a anglickou korunu. šlechta mluvila francouzsky, ale prostí obyvatelé mluví anglicky.

Boj o investituru
-spor mezi církevní a světskou mocí, konkrétně papežem a císařem Svaté říše římské o vliv na jmenování církevních hodnostářů, který probíhal na přelomu 11. a 12. století.
Souvisí s clunyjským hnutím (chtěli, aby si církev dosazovala vlastní hodnostáře).
V 10. století církev bohatne, ale nemá prává jako feudálové. Touží po osamostatnění. Nechtějí, aby světská moc zasahovala do církevních voleb. Papež měl být volen kardinály. Církev chce vytvořit nadnárodní organizaci.
Jindřich IV. nepotvrdil ve funkci papeže Řehoře VII. Řehoř jej exkomunikoval z církve. Jindřich měl podporu našeho panovníka Vratislava II. 1077 šel Jindřich odprosit papeže do Kanosy. Jindřich V. a Urban II. uzavírají konkordář -> půda církve patří panovníkovi, ale biskupy jmenuje papež.

Křížové výpravy
11. – 12. století
Křížová tažení se podnikala proti kacířům a pohanům. Týkala se oblasti středomoří a blízkého východu a osvobozování Pyrenejského poloostrova od nadvlády Arabů.
Důvodem nebylo jen šíření víry, ale i dobývání nového území (mladší synové nedostávali půdu).
Turci – přebrali Islám od Arabů, založili Sultanát, ohrožují Byzantskou říší a roku 1076 dobyli Jeruzalém. Byzanc žádá o pomoc -> Sněm v Clermontu – papež Urban II. vyhlásil válku nevěřícím.

I. výprava – Rytíři zorganizovali vojsko a roku 1099 dobyli Jeruzalém. Snaha zakládat malé státečky (Edesa, Jeruzalémské království)
II. výprava – 1147 účastnil se náš panovník Vladislav II., Konrád III. a Ludvík VII. Cílem bylo dobýt Damašek, ale nepodařilo se.
III. výprava – Pokus napravit předchozí neúspěch. Friedrich I. Barbarosa, Filip II. August a Richard Lví srdce dobyli město Akkon roku 1191.
IV. výprava 1202 – 1204 – Vedl ji benátský dóže. Zneužil situace, zdržel vojsko, aby se zadlužilo a pak vytáhl na Byzanc místo na Palestinu. Papež říkal, že s tím nesouhlasí, ale poslal tam své kněze.

Dětská výprava – Papež s ní nesouhlasil. Mnoho dětí zemřelo cestou a zbytek byl zajat do otroctví.
V. , VII. , VIII, byla tažení do Afriky a VI. na Jeruzalém, ale nebyly úspěšné.
Pevnost Akkon padla 1291.

Důsledky křižáckých výprav: Církev i panovník posílili moc. Rozvíjela se města. Peníze se staly hlavní měnou. Vzrostla zemědělská a řemeslná výroba. Do Evropy se dostal východní přepych (postele, parfémy, lázně, …)
Vzniká tzv. Rytířská kultura – dvorský způsob života.
Zakládají se rytířské řády. Jejich prvotním účelem bylo chránit poutníky při cestách do Svaté Země. Johanité -> Maltézští rytíři, Templáři – bohatý řád zničen Filipem Sličným, řád Německých rytířů.
Církev má kanonické právo, vybírá desítky, má příjmy a bohatne -> úpadek a kritika církve. Jiná hnutí, která vznikají: Albigenští, Valdenští, … Jsou pronásledováni, prohlašování za kacíře a upalováni.