Václav II. - referát

Václav II.

Značnou část svého života strávil tento syn Soběslava I. a Adleyty Uherské ve vyhnanství. Teprve když se jeho bratr Soběslav II. stal roku 1174 českým knížetem, dostal od něho údělem Brněnsko a potom, po určitých nesnázích, i Olomoucko. Po vypuzení Soběslava v roce 1178 utekl Václav do Uher. O šest let později se vrátil do Čech a pokoušel se získat český trůn proti Bedřichovi, synu Vladislava II. Povolala ho nespokojená šlechta. Nepodařilo se mu však dobýt Pražský hrad a Bedřich s německou pomocí donutil šlechtu k poslušnosti. Teprve po smrti Bedřichova nástupce Konráda Oty se Václav zmocnil Prahy a Čech. To se stalo v září nebo říjnu 1191. Ze svého postavení se netěšil dlouho. Vystoupil proti němu pražský biskup Jindřich Břetislav, který získal slib císaře Jindřicha VI., že udělí Čechy v léno Přemyslu I. Ten se skutečně počátkem roku 1192 ujal vlády. Václav skončil ve vězení v Míšeňsku. Poté mizí z pramenů. Údaje o jeho případné manželce nebo dětech nejsou k dispozici.