vynálezy a objevy 17-19 století

Referát - Dějepis

Od17.století byl zaznamenán mimořádný rozmach biologie, chemie a techniky, jejichž objevy se již více uplatnily v praxi.Demokratický růst si vynutil zavádění nových a produktivnějších metod agrární výroby, neboť tradiční zemědělství nebylo schopné se s rostoucí poptávkou vyrovnat.V Británii vymizely téměř všechny stopy starého agrárního systému „otevřených polí“.Ohrazování spojené se zabíráním půdy zvyšovalo bohatství zámožnějších farmářů a statkářů, kteří v tomto procesu získali polnosti malých rolníků, kteří nebyli schopni právně prokázat své vlastnictví.Na ohrazených polích bylo nyní možno dobytek oddělit od nemocných a podvyživených kusů, což umožňovalo statkářům experimentovat s pečlivě plánovaným a výběrovým chovem dobytka.Zvířata mohla být ve stále větším množství ustájena i v zimě, což bylo výsledkem zlepšující se krmivové základny.Tradiční trojpolní hospodaření bylo rychle nahrazeno střídavými osevními cykly, které dovolovaly využívat půdu naplno každý rok k pěstování různých plodin.K výraznému zvýšení a uskladnění rostlinné výroby napomáhaly nové zemědělské stroje, jakým byl například secí stroj vynalezený Jethro Tullem.Nové stroje nepotřebovaly ke své obsluze a údržbě mnoho lidí.V některých oblastech přinutili proto zemědělští dělníci farmáře tyto stroje zničit nebo je zničili sami .Ohrazování vedlo k likvidaci mnoha malých hospodářství.Tato zásadní proměna evropského zemědělství umožnila, aby i klesající počet pracovních sil v zemědělství uživil stále rostoucí populaci průmyslových měst a aglomerací.Tomuto procesu napomáhalo užívání umělých hnojiv a pěstování nových plodin:brambor v severní a kukuřice v jižní Evropě.

Vlněné sukno vždy patřilo k tradičním britským výrobkům, ale během 18.století nestačila již jeho výroba krýt rostoucí poptávku.Vynálezy jako spřádací stroj spinning jenny, který sestrojil Hargreaves, tkadlec ze Stanhillu, vedly naopak k masové produkci bavlněné příze, pevnější a odolnější vůči strojnímu zpracování.Bavlna, importovaná ve stále větším množství z USA, se stala životně důležitou surovinou britského textilního průmyslu. Arkwright sestrojil spřádací stroj waterframe. Samuel Crompton vynalezl nový spřádací stroj mul, zároveň spřádající i navíjející bavlněné vlákno, který tak nahradil náročnou a zdlouhavou ruční práci.Tyto vynálezy, Cartwrightův mechanický tkalcovský stav a Whitneyho odzrňovač bavlny, zaznamenaly konec ručního předení a tkaní a stojí u zrodu moderního textilního průmyslu v celé Evropě i v USA

Hlubší těžbě přitom bránila nedostatečná technologie na odčerpávání vody.Zde sehrál spásnou roli vynález parních čerpacích pump, který byl společně s objevením vysokopecní výroby železa za pomoci koksu impulsem k intenzivní těžbě britských nerostných surovin.

.Experimentální pokusy odvodnit důlní šachty vedly k vynálezu prvních atmosférických parních strojů k čerpání spodní vody: jejich konstruktéry byli Thomas Savery(1650-1715)a Thomas Newcomen(1663-1729).

James Watt(19.1.1736-19.8.1809)zdokonalil Newcomenův přístroj natolik, aby mohl v dolech sloužit jako skutečně výkonná a levná parní pumpa.Watt využil svých poznatků k sestrojení moderního parního stroje, který již dokázal převést expanzi páry v rotační pohyb. Jeho vynález se stal rychle hlavním zdrojem energie pro nový průmysl. Dal podnět k zavedení jednotné soustavy měr a vah.

V jeho práci pokračoval např.Trevithick, který sestrojil vysokotlaký parní stroj použitelný v dopravě.Parní stroj dokázal pohánět všechny tovární stroje, železniční lokomotivy i lodě.

Průkopníky při uplatňování nových metod silniční výstavby (štěrkovaný podklad, válcování) se stali inženýři John McAdam a Thomas Telford.

Zprvu bylo ještě důležitější budování kanálů pro vodní dopravu, která byla vždy nejlevnějším prostředkem transportu zboží a surovin ve velkých objemech.K tomu přispěl i vynález parníku Robertem Fultonem.Výsledkem velkorysého britského programu na výstavbu kanálů v 18.a počátkem 19.století byla mimořádně hustá říční síť, měřící přes 6400 kilometrů.Kanály spojovaly všechna hlavní průmyslová centra, ale po nástupu železnice jejich význam rychle upadal.

Hlavním představitelem parní železnice se stal George Stephenson (9.6.1781-12.8.1848), anglický konstruktér a výrobce parních lokomotiv.Stephenson nejen postavil slavnou a výkonnou lokomotivu Raketa( The Rocket),ale také významně přispěl k praktickému rozvoji železniční dopravy jako celku, který zahrnoval složitý systém kolejnic, výhybek, návěstí, signalizační zařízení, lokomotiv, vagónů a nádraží.Pomohl postavit první železniční trasy například ze Stocktonu a z Liverpoolu do Manchesteru.Později sestrojil lokomotivy s názvy Locomotion a Planet.

Robert Stephenson a William Howey sestavili první tříválcovou lokomotivu, a inženýr Crampton zkonstruoval expresní lokomotivu.

Po otevření první veřejné železniční linky mezi severoanglickými městy Stockton a Darlington (podle návrhu G.Stephensona) došlo v Británii k živelnému rozmachu soukromých železničních společností.Vzrůstající železniční síť pomáhala účinně řešit problémy spojené s dopravou surovin a zboží.Železnice stimulovala další vynálezy, jako třeba elektrický telegraf,a v USA sehrála po občanské válce klíčovou roli při pronikání na Západ.První železnice byla tehdy otevřena v Anglii, v USA, ve Francii a v Rusku.Nelze zapomenout ani na společenský a kulturní přínos železniční dopravy, která umožnila poměrně rychle a levně překonávat velkému množství cestujících značné vzdálenosti, a tím otevřela svět miliónům lidí.

Přibližně v roce 1820 se sir William Herschel(1738-1822)začal podivovat, odkud pochází teplo ze Slunce.Stejně jako Newton 100 let před ním nechal Herschel procházet paprsek slunečního světla skleněným hranolem, čímž vzniklo známé barevné spektrum.Potom umístil do různých částí spektra teploměr.Na konci fialového spektra nebyla žádná reakce , na konci červeného začala stoupat teplota a za černým bylo ještě tepleji.Herschel objevil to, čemu se říká infračervené záření.

Johann Wilher Ritter(1776-1810) také zkoumal spektrum, přičemž věděl, že světlo způsobuje ztmavnutí dusičnanu stříbrného, protože ten se rozkládá na malé částečky kovového stříbra.Tento jev byl základem fotografie.Zjistil , že toto ztmavnutí bylo způsobováno světlem na modro-fialovém konci spektra, ale pak objevil, že nějaký druh „neviditelného světla“ v tmavé oblasti za fialovou způsobuje ještě rychlejší ztmavnutí dusičnanu stříbrného.Toto „neviditelné světlo“ bylo ultrafialové.

Heinrich Rudolf Hertz(22.2.1857-1.1.1894) dokázal, že proudy vznikající vlastní indukcí ve vodiči nejsou podmíněny setrvačností jak se domníval německý fyzik W. Weber(1804-1891).Hertz dovršil Maxwellovu teorii elektromagnetického pole po stránce experimentální i teoretické.Vynalezl Hertzův generátor elektromagnetických vln a zavedl Hertzův potenciál, formuloval Hertzův princip.Na jeho památku je pojmenována jednotka frekvence(1Hz).

Wilhelm Conrad Röntgen zasáhl do mnoha oblastí fyziky a publikoval celkem 58 vědeckých prací.Nejvýznamnější výsledky měl, když studoval katodové paprsky.Toho dne Röntgen vstoupil do dějin díky tomu, že když studoval, tak začalo blízko aparatury světélkovat několik krystalů, i když katodová trubice byla zabalena do černého papíru.Dlouho trvalo, než si uvědomil, že objevil nové záření a fotografie prozářené ruky jeho manželky byla publikovaná v časopise L‘Illustration vzbudila úžas a nadšení.Röntgen našel paprsky X a ty byly pojmenovány Röngenové paprsky.Za ty Röntgen dostal jako první Nobelovu cenu za fyziku.

Brit Charles Robert Darwin(12.2.1809-19.4.1882) pracoval v oblasti geologie, paleontologie a zejména biologie.Vydal knihu O vzniku druhů přírodním výběrem, ve kterém přišel s tvrzením, že organismy v přírodě se stále vyvíjejí, aby se dokázaly co nejlépe přizpůsobit životním podmínkám.Pokud neuspějí, vymírají.Snad nikdy dříve ani potom neměla žádná odborná publikace takový ohlas v nejširší veřejnosti.Způsobila nejen převrat v dosavadních názorech na živý svět okolo nás, ale rozdělila skoro celý civilizovaný svět na darwinisty a jejich nesmiřitelné odpůrce.Tímto tvrzením odmítl církevní učení o stvoření světa a rozčílil všechny, kteří se nechtěli smířit s tím,že by člověk měl stejné předky jako třeba opice.Darwin se stal zakladatelem evoluční a moderní biologie.

Asi největší vědeckým přínosem 19.století v chemii byl periodický zákon, objevený Dmitrijem Ivanovičem Mendělejevem(8.2.1834-2.2.1907),ruským chemikem.Zabýval se velkým množstvím problémů, avšak slávy dosáhl formulováním periodického zákona a s ním související periodické soustavy prvků.Poznáváním vztahů mezi chemickými prvky objevil důležitou přírodní zákonitost a dokázal ji také využít.Pro prvky, které mu logicky v soustavě chyběly nechal místo a skutečně byla část z nich později objevena a doplněna do soustavy. Zasloužil se také o rozvoj chemického a hutnického průmyslu.Dále o zpracování rud a ropy v Rusku.Dimitrij Ivanovič Mendělejev byl zakladatelem moderní anorganické chemie.

Slovo radioaktivita nebylo do roku 1896 vysloveno, protože právě v tomto roce byla radioaktivita objevena.Náhodou ji objevil francouzský fyzik Antonie Henri Becquerel(15.12.1852-25.8.1908), zabývající se magnetismem, fosforescencí a polarizací světla.Na fotografické desce našel stopy záření, které tam vůbec neměly být.Zanechal je tam zářící materiál, tedy uran.Tuto zdánlivou záhadu zkoumal dál spolu s mladou spolupracovnicí Marií Curie-Sklodowskou, fyzičkou a chemičkou polského původu.Výsledkem jejich práce byl objev radioaktivity.V roce 1903 dostali, spolu s manželem Curie-Sklodowské Pierem Curiem, Nobelovu cenu za objev přirozené radioaktivity.

V 19.století zásadně pokročilo lékařství, ze starého řemesla se vyvinula moderní věda, díky které bylo zachráněno mnoho životů přísným dodržováním hygienických zásad v nemocnicích a v ordinacích.Díky tomu mizely hrozivé epidemie.

Velké zásluhy v lékařství dosáhl francouzský chemik Louis Pasteur(27.12.1822-28.9.1895), který položil základy mikrobiologie a imunologie a vypracoval metody pěstování mikroorganismů na živných půdách a vytvořil základy očkování proti infekčním chorobám.Zvláštním postupem se mu podařilo porazit dosud neúprosně smrtelnou vzteklinu.

Další významné objevy učinil německý lékař Robert Koch(1843-1910),který se zabýval bakteriologií a imunologií.V roce 1882 objevil původce tuberkulózy a v roce 1883 cholery.Koch byl jedním z hlavních zakladatelů mikrobiologie.V roce 1905 dostal Nobelovu cenu za práce o tuberkulóze.

Jan Evangelista Purkyně(18.12.1787-28.7.1869) objevil subjektivní zrakové jevy . Už od doby, kdy byl medik, zkoumal tlakové obrazce, světlostinné obrazce, cévní obrazce, obrazce z oslnění, subjektivní pocity ve tmě,znázornění slepé skvrny, dvojité a nepřímé vidění, barvoslepost, tzv.Purkyňův fenomén, světelné stopy.Pozoruhodné je jeho využití obrázků k měření zakřivení rohovky.Ukázal možnost pozorování očního pozadí zaživa.

Popsal typy kreseb kožních lišt, tím položil základ daktyloskopii, pozoroval kožní kapiláry.Zdůraznil význam konstituce v lékařství a nutnost individualizace ve vyšetřování a posuzovaní nemocných.

Už jako student na sobě zkoušel účinky léků, tím zdůraznil nutnost pokusu na vlastním těle zvláště u léků, které působí na psychické a smyslové funkce.Popsal účinky některých léků, jako například Digitalis, Belladonna, kafr, opium.

Rozlišil fonační ústrojí od rezonančních prostor, pokusil se o třídění hlásek z hlediska artikulačního. Naznačil možnosti využití získaných poznatků ke zdokonalení řeči a napravování řečových vad.

James Prescott Joule(24.12.1818-11.10.1889) patřil k objevitelům elektromagnetu.Později se zabýval zkoumáním množství tepla vznikajícího při přechodu proudu kovy a elektrolyty a při elektrolýze vody.Tím zároveň objasnil, že teplo opravdu vzniká z práce.Dal popud ke vzniku mechanické teorie tepla, i když se sám vyhýbal filozofické spekulaci a matematice.Na základě pokusů a měření tepla vznikajícího při stlačování plynů dospěl k přesvědčení, že tento jev je pouze jiná forma technické energie. Jako první popsal magnetostrikci, pokusil se vypočítat rychlost molekul v plynu a s irským matematikem a fyzikem W. Thomsonem, později lordem Kelvinem prozkoumal tepelné jevy při rozpínání stlačených plynů.Zjistil, že molární tepelná kapacita pevných látek se rovná součtu atomárních tepelných kapacit a dělal pokusy týkající se tepelné roztažnosti kaučuku a jejich anomálií.Na jeho počest byla pojmenována jednotka práce a energie soustavy SI joule.

Johann Gregor Mendel(22.7.1822-9.1.1884) byl první, kdo udělal významný diagnostický převrat, když nehodnotil organismus jako celek, ale rozložil ho na jednotlivé znaky.Jednotlivé znaky chápal protikladně, např.na jedné straně kulaté, na druhé hranaté, jako dvě strany stejné mince.Hodnotil přenos jejich vloh.V jeho pojetí se u potomka neslévala výchozí mateřská a otcovská buňka, ale sjednotily se vlohy pro jednotlivé znaky mateřské a otcovské rostliny.Novátorská diagnostická metoda umožnila Mendlovi vyhodnocení výsledků z křížení sedmi párů znaků u hrachu, z nichž všechna probíhala na principu dominance a recesivity protikladných znaků .Základy dědičnosti formuloval na základě analýz genetického křížení mezi vyšlechtěnými kmeny hrachu setého, lišícími se v určitém dobře definovaném znaku jako je např. tvar semen, barva semen nebo barva květů.Mendel zjistil, že křížením rodičů lišících se v jediném znaku vzniká potomstvo, ve kterém mají všichni jedinci znak pouze jednoho z rodičů.Hrách s recesivním znakem poskytuje přímé potomstvo.Mendel vysvětloval toto pozorování hypotézou, že různé páry konstantních znaků jsou každý výsledkem faktoru(genu) ,který má alternativní formy(alely).Každá rostlina obsahuje pár genů obsahujících určitý znak, přičemž od každého z rodičů získala po jednom genu.Mendel rovněž prokázal, že různé znaky se dědí nezávisle. Například křížením hrachu s kulatými žlutými semeny s hrachem s hranatými zelenými semeny poskytlo potomstvo s kulatým žlutými semeny. Skoro všichni Mendelovi nástupci jeho teorii o dědičnosti ignorovali, ale v roce 1900 byla znovu objevena a ukázalo se, že vysvětluje dědičnost u rostlin i u zvířat.

V roce 1786 nalezli dva bratři, Josef a Etienne Montgolfierové alternativní plyn pro používání v balónech- horký vzduch.V září 1783 spalovali pod otevřeným spodkem dřevěné uhlí, aby se balon zaplnil horkým vzduchem.Potom do koše dali ovci, kohouta a kachnu a balon vypustili.Let probíhal za přítomnosti Ludvíka XVI.a trval osm minut, přičemž se zvířatům nic nestalo, a tak balonem mohli létat i lidé.

V roce 1838 skotský kovář jménem Kirkpatrick Macmillan vynalezl první jízdní kolo poháněné pedály, což byl tehdy důležitý pokrok. Do pedálů se jezdec opíral nohama, a tak poháněl zadní kolo. Přední kolo bylo namontováno na železné vidlici.

V roce 1861 představili bratři Michauxovi z Paříže svoje jízdní kolo nazvané velocipéde. Skládalo se z dřevěného kola, které mělo pedály připevněné na klikách namontovaných přímo k přednímu kolu. Během 60. let 19. století byla jízdní kola vylepšena o drátěná kola a gumové pneumatiky a díky zvýšené rychlosti se na jízdní kola začaly montovat jednoduché brzdy.

O využití parního stroje v lodní dopravě se asi nejvíce zasloužil Robert Fulton.Již v roce 1807 jezdil s parníkem, který nesl název Clermont, ve vodách řeky Hudsonu v Americe.

Druhá polovina 19.století přinesla i dnes samozřejmé automobily.Zasloužily se o to němečtí konstruktéři Carl Benz(1844-1929) a Daimler Gottlieb(1834-1900).Spolu zkonstruovali benzinové motory a postavili první čtyřkolové automobily a motocykly.V roce 1883 založili podnik Mercedes Benz.

Mezi konstruktéry patří německý vynálezce Rudolf Diesel a skotský zvěrolékař John B. Dunlop.Zatím co Diesel vynalezl vznětový motor, Dunlopovi se povedlo ze zahradní hadice vyrobit pneumatiku.

Převratné vynálezy se rodily také v elektrotechnice.O velmi významný z nich se postaral britský fyzik a technik Michael Faraday(22.9.1791-25.8.1867) zabývající se elektřinou a magnetismem.Faraday ukázal, že vodič, kterým prochází elektrický proud, produkuje stejné „siločary“jako magnet, a požil teorii, že se světlo může šířit nějakým způsobem podél podobných siločar.Po mnohaleté práci sestrojil magnetoelektrický stroj, který se nazývá dynamo.Tento stroj umožňuje vyrábět elektrický proud.

James Clerk Maxwell(1831-1879) studoval Faradayovy experimentální výsledky a pokoušel se je převést do přesných matematických formulací, přirovnával magnetické siločáry k toku kapaliny. Vypracoval matematiku“imaginární“ kapaliny,kterou my nyní nazýváme elektrický proud.Předpověděl existenci elektromagnetických vln šířících se stejnou rychlostí jako světlo a vybudoval elektromagnetickou teorii popisující jevy klasické elektrodynamiky, fyzikální optiky a tepelného zařízení.Zabýval se i kinetickou teorií plynů a teorií pružnosti.Formuloval Maxvellovu teorii elektromagnetického pole..

Alfred Bernhard Nobel(1833-1896) byl švédský chemik, podnikatel a vynálezce.Začal experimentovat s nitroglycerinem a poté vynalezl dynamit, který si nechal patentovat.Není to však jediná věc, kterou Nobel vynalezl, mezi další jeho objevy patří jiné výbušniny používající se na stavbách a v lomech. Protože byl velmi bohatý, podal v Paříži testament, kterým zřídil ze svého majetku fond. Z něho se měly rozdělovat roční úroky jako ceny osobám, jejichž činnost přinesla v předcházejícím roce lidstvu největší prospěch.

John Dalton byl anglický chemik, který přišel s první vědeckou teorií o atomové struktuře hmoty.Dalton denně zaznamenával počasí v kraji.Tato činnost ho přivedla ke studiu atmosféry a vlastností plynů a posléze k vypracování atomové teorie.

V roce 1819 objevil Hans Oersted vodič, kterým prochází elektrický proud a dokáže vychýlit střelku kompasu.Objevil elektromagnetismus- magnetismus vytvořený elektřinou.V roce 1821 předvedl příbuzný efekt- procházel-li vodičem umístěným v blízkosti výkonného magnetu elektrický proud, vodič se pohyboval.

Inspiraci, která vedla k objevení elektrických článků a baterií, poskytly mrtvé žáby.Roku 1786 zjistil italský vědec Luigi Galvani, že rozpitvané žáby, když do nich řízne, sebou cuknou.Potom náhodou zjistil, že žábu může donutit pohnout nožičkou, když leží na kovové desce.

Odpověď přišla v80.letech 19.století od italského vědce Alessandra Volty. Žabí nožičky cukaly, protože kapalina uvnitř nožiček reagovala při spojení se dvěma různými kovy- mosazí a železem.Tato kombinace vytvořila jednoduchý elektrický článek, který vyprodukoval dostatek proudu, aby se svaly na žabích nožičkách stáhly.

Isaac Newton byl géniem v experimentování i v matematice, a právě tato kombinace mu umožnila založit novou mechaniku.Na základě pohybových jevů prozkoumal přírodní síly a tyto síly použil k vysvětlení dalších jevů.Zavedl pojem síly, odlišil od něj pojem hmotnosti, formuloval zákony dynamiky a myšlenku všeobecné gravitace.Vyslovil své tři slavné zákony pohybu .

Alexander Forsyth skončil éru křesacích zámků, když patentoval svůj perkusní systém určený k detonaci nálože střelného prachu ve zbrani.

Italský astronom a fyzik Galileo Galilei(1564-1642) objevil, že kyvadlo kmitá s vysokou pravidelností. Nakreslil plán hodin, jejichž chod měl být řízen kyvadlem.

Německý vědec Otto von Guerlicke pokoušel vytvořit vakuum pomocí vzdušné vývěvy.Nepovedlo se mu vytvořit vakuum v sudu od piva, protože vzduch stále proudil dovnitř. V roce 1657 navrhl čerpadlo, s jehož pomocí dokázal vytvořit vakuum mezi dvěma měděnými polokoulemi.

George Ernest Stahn(1621-1683) předložil teorii, že oheň antických učenců je látka, kterou pojmenoval flogiston( znamená zápalnou látku). Tvrdil, že tato látka je přítomna ve všech hořlavých látkách a je vytěsňována teplem.

Koncem osmnáctého století Antonie Lavoisier vyvinul přesné metody vážení produktů spalování a objevil tak kyslík, poté si vědci uvědomili, že flogiston byl ve skutečnosti pouze způsob popisu nepřítomnosti kyslíku a odflogistování znamená okysličený. Při Francouzské revoluci byl obviněn, že chce zbavit Pařížany vzduchu, musel se vzdát laboratoře a v roce 1794 byl popraven na gilotině.

Ami Argand vynalezl olejové lampy.Jeho lampy měly trubkovitý knot, vzduch se vháněl po stranách a vyháněl středem.

V roce 1789 Skot jménem William Murdock díky uhelnému plynu osvítil jeskyni a po 12 letech takto osvítil i svůj dům.

Asi nejznámějším vynálezcem celé druhé poloviny 19.století byl Thomas Alva Edison(11.2.1847-18.10.1931), americký vynálezce, podnikatel a průkopník praktického využití elektrické energie.Vynalezl fonograf, filmovou kameru, mikrofon a spoustu dalších věcí, ale nejvíce ho však proslavila žárovka, kterou nevynalezl, ale zásadně zdokonalil.Nespornou zásluhou Edisona bylo to, že otevřel elektrické energii cestu do praktického života, zejména do továren a domácností.Později sestrojil pojistky, vypínače, zásuvky, vedení a elektroměry.Měl největší zásluhu na tom, že se elektřina stala součástí téměř každé domácnosti na světě.Málo známý je fakt, že Edison v rámci konkurenčního boje , sestrojil elektrické křeslo.

V 19.století se lidé z celého světa k sobě dostali „blíž“.To jim umožnil nejprve vynález Karla F. Gausse a Wilhelma E. Webera s názvem telegraf. Jedná se o dálkový přenos informací formou čárek a teček podle Morseovy abecedy.V roce 1851 byl položen první podmořský kabel v průlivu La Manche, spojující anglický Dover s francouzským mysem Gris-Nez.

První systém telegrafu byl vynalezen v Anglii Charlesem Wheatstonem a Viliamem Cookem.

Největším převratem však byl vynález amerického vynálezce skotského původu Alexandera Grahama Bella.Ten nejen že v roce 1876 zkonstruoval první použitelný telefon, ale i gramofon a vylepšil mikrofon.Bell položil základy spojovací techniky.

Později Edison na válečcích fonografu a Emile Berliner na gramofonových deskách dokázali zachytit a uchovat zvuk.

Po zachycení zvuku se jiní vynálezci snažili zachytit obraz. První to dokázal Francouz Joseph N. Niepce na zinkové desce potřené rozpuštěným asfaltem.

Lepší kvalitu zachycenému obrazu dal až Louis J. Daguerre.Jeho Daguerrotypie na stříbrných deskách už mířily k základům fotografie.

Století vynálezů zakončili bratři Lumieriové,když k obrazu přidali pohyb a na světě se zrodil film a kinematografie.

Vlastní názor:V 17.-19.století bylo hodně vynálezů a objevů, některé objevy platí dodnes.Díky jiným mohly vzniknout později další lepší vynálezy, které užíváme i dnes.

Zdroje:Svět poznání

Encyklopedický slovník

Internet

Časopis Reflex

Související referáty: