Referáty

         Zemská jubilejní výstava v Praze roku 1891 byla hospodářská a společenská výstava.

Snaha zorganizovat výstavu se plánovala již od třicátých let devatenáctého století, bylo navrženo několik termínů, ale teprve až návrh z roku 1887,  uspořádat výstavu na oslavu jubilea první průmyslové výstavy v Praze roku 1791, byl úspěšný.

Původně byla plánována jako všeobecná zemská výstava, avšak pro bojkot německých podnikatelů v Čechách, kteří účast na výstavě odřekli a později si uspořádali svou výstavu v Liberci, se stala přehlídkou rozvoje a vyspělosti českého průmyslu a české podnikavosti.

Návštěvníci jubilejní výstavy měli možnost seznámit se uceleně se stavem české průmyslové, zemědělské a lesnické výroby, s ovocnářstvím, vinařstvím, pivovarnictvím, včelařstvím a dalšími odvětvími českého hospodářství. Výstava obsahovala průmyslové expozice strojírenské, hornické, sklářské i průmyslové chemie. Část výstavy byla zaměřena na společenskou stránku života v Čechách: na zdravotnictví, zemské korporace a spolky, na výtvarné umění i archeologické vykopávky.

Výstava se odehrávala v Královské oboře, na dnešním Výstavišti.

Na ploše 55 000 metrů čtverečních bylo postaveno 110 pavilonů, z nichž největší Průmyslový palác, se stal symbolem výstavy. Nad výstavou převzal patronát císař František Josef I. Vstupní dřevěnou bránu výstaviště otevřel na pět měsíců, za fanfár Antonína Dvořáka, císařův bratr, arcivévoda Karel Ludvík s manželkou a dcerou dne 15. května 1891.

Den na výstavě

         Výstaviště bylo otevřeno v 8 hodin ráno. Při vstupu na výstavu se procházelo turnikety, a proto každý večer byl znám přesný počet návštěvníků výstavy. Vystavovatelé vstupovali na výstavu zdarma, prokazovali se legitimací se svou fotografií. Průvodcovskou službu na výstavišti prováděli vysloužilí vojáci a městští zřízenci oblečení v jednotných uniformách.

         Většina pavilónů se otevírala v 9 hodin a v 11 hodin již bývalo na výstavišti plno. Přicházely školní třídy s učiteli, výpravy zvláštních vlaků, rodiče s dětmi a ostatní návštěvníci z Prahy i venkova.

         Za severním průčelím byla promenáda, kde bylo 62 ochutnáváren. Prodávalo se tu pivo, víno, likéry, minerálky, suchary, lahůdky a zvláště uzeniny. Na výstavě bylo možno ochutnat 51 druhů piva, přesto se vypilo více nealkoholických nápojů, např. moštů, limonád, ovocných šťáv a holandského kakaa.

         Odpočívalo se v restauracích a mlsalo v cukrárnách.

         Od 15 do 20 hodin vyhrávaly vojenské hudby pražských pluků. Bylo možno zavítat na výstavní atrakce: Obří sud, homole cukru, ohradu větroplavecké a vzduchoplavecké školy sloužící pro start balónu, vystoupení slonů, lvů a medvědů, skluzavky, automaty, Edisonův fonograf s českou písničkou, sokolský slet a Česká chalupa, obsahující výstavu zaměřenou na český venkov. Návštěvníci se mohli také poprvé seznámit s promítaným filmem.

         Největší atrakcí výstavy byla petřínská pozemní lanovka. Sloužila návštěvníkům rozhledny. Byla nejdelší v Rakousku-Uhersku a jezdila na vodní pohon se dvěma lany spojenými vagóny.

         Další, hojně navštěvovanou atrakcí výstavy, byl výstup v balónu. Dne 16.června 1891 bylo možné vznášet se v připoutaném nebo volně letícím balóně.

         Součástí oslav bylo připomenutí stého výročí úmrtí Wolfganga Amadea Mozarta a 50 let Antonína Dvořáka.

         V 18 hodin končil denní program. Poté se připravoval večerní program, jehož dominantou byla Křižíkova fontána s hudbou. Voda osvícená přes barevné filtry stříkala až do výše 25 m a po skončení produkce fontány se rozsvěcoval obří majákový světlomet, který měl průměr 90 cm a byl vidět až do vzdálenosti 30 km.

S blížící se 23 hodinou upozorňovalo pískání parního ventilu, nazývaného „vejtruba“, že výstavní den končí.

         Výstavu navštívilo 2,432.356 osob, včetně císaře, který výstavu navštívil dne 27. září 1891.

         Výstava měla obrovský úspěch.

Výstaviště se definitivně uzavřelo dne 18. října 1891.

Nejsou.