Herbert Spencer - referát

Herbert Spencer (1820 - 1903) - anglický filozof a sociolog. Studoval přírodní vědy, zabýval se sociálními problémy.

Ve své teorii zdůrazňuje vývoj (zákon přirozeného vývoje), který se podle něj vztahuje na přírodu i na společnost. Zde vychází z děl přírodovědců (Lamarcka a Darwina) a jeho systém sociologie má odtud biologický ráz . Skutečná podstata vývoje je nepoznatelná, což smiřuje vědu s náboženstvím. Vývoj rozumových činností a rozvoj citů umožňuje lidem sociální soužití.

Sociologické jevy jsou ty, které mají vliv na vývoj společnosti. Sociologie je věda o vývoji společnosti, který probíhá v důsledku působení přírodních a přirozených zákonů. Jevy, které má sociologie zkoumat nelze podle Spencera pozorovat přímo (nedají se měřit fyzikálními jevy, …) V každé společnosti ale existují ustálené názory na otázky mezilidského soužití, na slušnost, čest, sociální nadřazenost, … Tyto názory jsou základem sociálních institucí. Sociologie musí proto zkoumat sociální instituce.

Spencer věnuje též pozornost úvahám o vývoji společnosti a o vlastnostech. které měl člověk v dobách prvních sociálních uskupení. Dříve byl člověk výbušnější, chaotičtější, nevypočitatelnější ve svém jednání, neopatrný, nepřátelský, bez smyslu pro povinnost. To velmi ztěžovalo společné činnosti. Společnost se začala vytvářet tam, kde jednotlivci začali spolupracovat.

Společnost je podle Spencera žijícím organismem a jednotlivec buňkou organismu.
Vlastnosti společnosti:
- růst
- složitost její stavby (prohlubuje se růstem)
- dělení sociální činností
- jednotlivé buňky odumírají, ale vytvářením nových existuje organismus (společnost) dále
- každý organismus má orgány, společnost vytváří sociální instituce, které umožňují sociální život.
Tyto instituce musí mezi sebou spolupracovat.
Spencerova analýza institucí - domácí (rodina, …)
- politické
- církevní
- průmyslové

Společnost musí existovat pro dobro svých členů, nikoli člověk pro dobro společnosti. Tím Spencer zavrhuje silnou, centralizovanou a despotickou moc a podporuje individualismus. Normální vývoj spěje k vytvoření mírové a průmyslově vyspělé společnosti, kde má člověk osobní práva a osobní svobodu.